Proč je u nás vyšší výskyt civilizačních chorob než jinde?

V tamějších podmínkách trvalé vědecké soutěže se na tato místa dostávají jenom lidé s rozsáhlými znalostmi. Samozřejmě nejsou dokonalí. Někteří z nich jsou poplatní názorům, se kterými se seznámili v době svého studia a nejsou schopni se již určitých předsudků zbavit. Názory, které tito uznávaní akademičtí odborníci vyslovují, jsou často ovlivněny zájmy producentů drahých potravin. Přesto však v zásadě tito lidé mají vysoké znalosti a dávají doporučení, která se zhruba shodují s tím, co je psáno v této knize. Včetně vysvětlení, proč v některých případech i v západní Evropě a severní Americe je stále ještě informace zkreslená, např. v otázce údajné užitečnosti mléka a údajné vysoké potřeby vápníku.

Tito lidé však své závěry říkají na základě prostudování tisíců odborných publikací. Mezi těmito ve světě uznávanými odborníky není jediný, který by ještě v osmdesátých hlásal podobné dávno překonané mylné názory, jako např. že musíme jíst hodně živočišných potravin, hodně masa, hodně živočišných bílkovin apod.

Čili v zemích, kde je výskyt civilizačních chorob nižší než v ČR, v těchto zemích na místech oficiálních odborníků jsou lidé kvalifikovaní a ti dávají veřejným sdělovacím prostředkům kvalifikované informace a jejich prostřednictvím tyto kvalifikované informace přicházejí i většině obyvatelstva. Situace u nás je však dosud jiná. Na místech oficiálních odborníků zatím zůstávají lidé, kteří tam byli i za totalitní éry, tedy lidé, kteří dávali obyvatelstvu špatné informace. A tento stav ve značné míře pokračuje i nyní.

Tomáš Husák, matematik a biolog, přední evropský odborník na zdravou výživu