Prospívá mléko našim kostem?

Pití mléka u dospělých tedy nemusí pomoci s pevností kostí, ale jak je to u dospívajících?

Výzkumníci z Harvardu se to rozhodli otestovat. Studie ukázaly, že větší konzumace mléka během dětství a dospívání přispívá k nárůstu kostní hmoty a proto se očekává, že nám může pomoci předcházet osteoporóze a zlomeninám kostí v pozdějších obdobích života. Výzkumníci však zjistili něco jiného. Konzumace mléka během dospívání nebyla spojena s nižším rizikem zlomeniny krčku. Jediné pojítko s konzumací mléka bylo naopak s hraničním nárůstem rizika zlomenin u mužů. Zdá se, že dodatečné navýšení celkové minerální hustoty kostí z většího příjmu vápníku se vytrácí během několika let, i když přísun vápníku udržujeme vysoký.

To nám naznačuje, jak by mohla být částečně vysvětlena přetrvávající záhada, že výskyt zlomenin stehenní kosti je nejvyšší právě v zemích s největší spotřebou mléka. Možná se tím dá vysvětlit, proč nejsou zlomeniny méně časté, ale proč by mělo mléko jejich výskyt zvyšovat?

Galaktózová teorie

Tato záhada nedala spát jednomu švédskému výzkumnému týmu. Vědci byli zmateni, výsledky studií totiž stále znovu prokazovaly, že riziko zlomenin narůstá spolu s příjmem mléka.

Existuje vzácná vrozená vada nazývaná galaktosémie. Děti se narodí bez enzymů potřebných k detoxikaci galaktózy z mléka. Mají pak zvýšenou hladinou galaktózy v krvi, což může způsobovat ztráty kostní hmoty dokonce už v dětském věku. Švédští vědci přišli na to, že dokonce u zdravých lidí schopných detoxikovat galaktózu nemusí být každodenní pití mléka prospěšné pro kosti. A galaktóza škodí nejen kostře. Galaktózu vědci používají také k vyvolání předčasného stárnutí u pokusných zvířat. Podkožní podání malého množství galaktózy dokáže zkrátit jejich délku života. Způsobuje totiž oxidační stres, zánět a degeneraci mozku, a to už v množství odpovídajícím 1-2 sklenicím mléka denně. My však nejsme potkani. J Vzhledem k vysokému množství galaktózy v mléce by se přesto doporučování zvýšené konzumace mléka pro předcházení zlomeninám mohlo jevit jako rozporuplné.

Výzkumníci se to proto rozhodli otestovat. Zkoumali příjem mléka, úmrtnost a riziko zlomenin, aby tak mohli otestovat svou teorii. Sto tisíc mužů a žen bylo sledováno po dobu až 20 let. Co vědci zjistili? Ženy, které pily mléko, měly s každou další vypitou sklenici mléka denně vyšší úmrtnost, více srdečního onemocnění a značně více rakoviny. Tři sklenice denně byly spojeny s téměř dvojnásobným rizikem úmrtí. Také měly výrazně více zlomenin stehenní kosti a krčku. Muži v samostatné studii měli rovněž celkově vyšší úmrtnost při vyšší konzumaci mléka, přinejmenším však neměli více zlomenin. Takže u žen je množství konzumovaného mléka přímo úměrné úmrtnosti a zlomeninám a u mužů je vyšší spotřeba mléka spojena s vyšší úmrtností.

U kysaných mléčných výrobků, jako jsou kefír a jogurty, je tomu však naopak. To by odpovídalo galaktózové teorii; bakterie totiž dokáží fermentací část laktózy odstranit. Abychom si ovšem mohli být zcela jisti, potřebujeme randomizovanou kontrolovanou studii, zkoumající vliv příjmu mléka na úmrtnost a zlomeniny.

Jak zdůraznil doprovodný úvodník, měli bychom to raději zjistit co nejdříve – spotřeba mléka je totiž po celém světě na vzestupu.

Z webového serveru NutritionFacts.org