Vápník a osteoporóza

Byť se může jednat o účinnou marketingovou strategii, není založena na vědeckých faktech. Osteoporóza není onemocněním z nedostatku vápníku. Američané přijímají stravou více vápníku než kdokoliv jiný na naší planetě. Přitom ale Američanky vykazují větší výskyt osteoporózy než prakticky kdokoliv jiný na světě. Již tento samotný fakt by měl rozporovat přesvědčení, že osteoporóza je působena nedostatkem vápníku. Pokud by tomu tak bylo, nesetkávali bychom se s ní v rozvinutých zemích, jako jsou např. USA – ale právě v takových zemích je její výskyt nejčastější.

Výsledky studií z nedávné doby dokonce ukázaly, že čím více mléka a mléčných výrobků žena konzumuje, tím vyššímu riziku zlomeniny krčku je vystavena. Je jasné, že kravské mléko ani výrobky z něj nepomohou v prevenci ani léčbě osteoporózy.

Není-li osteoporóza důsledkem nedostatku vápníku, co tedy je? Každý student prvního ročníku lékařské fakulty se během hodin fyziologie – pokud je neprospí – dozví o tom, že čím více kosti zatěžujete, tím silnějšími se stávají. Zvedání břemen, chůze do kopce se zátěží, přenášení věcí, to vše stimuluje buňky osteoblastů k vytváření kostní hmoty. Stejně jako u svalů, čím více je namáháte, tím silnějšími se stávají.

V minulosti jsme své kosti mnohem více namáhali; sbírali jsme dříví na podpal, zdvihali koše se zeleninou, nosili pytle s obilnými zrny či vědra s vodou, oháněli se krumpáči a rýči či přehazovali kupky sena. Tato fyzická aktivita zatěžovala naše kosti, které v reakci na ni sílily. Osteoporóza se běžně před začátkem 20. stoletím nevyskytovala – a i dnes se s ní setkáme jen zřídka u lidí, kteří až do pokročilého věku zůstávají fyzicky aktivními. 

Buďme ale vítáni do 21. století, ve kterém jsme se definitivně vzdali životního stylu budujícího pevné kosti – a celý den doslova prosedíme. Sedíme u snídaně. Sedíme v autě, když jedeme do práce. Sedíme před počítačem, když si vyděláváme na živobytí, a na oběd se pohodlně usadíme ke stolu v jídelně či restauraci. Sedíme v autě, autobusu, vlaku či letadle, když se někam přepravujeme. Večer sedíme hodiny u televize nebo u počítače. A pak se uložíme ke spánku.

Možná znáte lidové rčení: „Co se neužívá, to zakrnívá“. Vzhledem k tomu, že po svých kostech nic nechceme, slábnou a pórovatí – až se začnou drobit jako polystyrén. To je realita osteoporózy.

Nedostatek fyzické aktivity, společně s široce rozšířeným nedostatkem vitamínu D, který je důsledkem našich životů bez slunečního svitu, plus holdování takovým „zlodějům vápníku“, jako je strava s vysokým obsahem bílkovin, nadbytkem soli, kofeinu a sycených nápojů obsahujících kyselinu fosforečnou, která zvyšuje vylučování vápníku ledvinami – to vše způsobilo drastický pokles hustoty kostní hmoty u celých národů. Jinými slovy, osteoporóza je vlastně atrofováním kostí.

Osteoporóza je onemocněním, které se dá zvrátit eliminací výše zmíněných „zlodějů vápníku“. Doporučit se dá i pořízení si zátěžové vesty, kterou budete nosit při chůzi, domácích pracích či jiných aktivitách 20-40 minut každý den. Začněte s nižší hmotností vesty a postupně se propracujte k 5 či více kilogramům. Při každém kroku se váha přenáší na páteř, kyčle i kosti nohou – které na ni reagují. Hustota kostí se brzy začne zvyšovat – a nemusíte užívat žádné léky. Postupné zvyšování zatížení zajistí, že kosti budou dále sílit – pokud se ovšem současně uvedete do pohybu. J

 Je také dobré si položit následující otázku. Pokud je kravské mléko nejlepším zdrojem vápníku (a jak se často v reklamách uvádí, vlastně jediným pořádným zdrojem), odkud kráva bere všechen ten vápník, který se ukládá do jejích silných kostí a nachází se i v jejím mléku? Tento vápník samozřejmě pochází ze zelených rostlin, kterými se kráva během dne – za přirozených podmínek – živí. Vápník potřebují všechny zelené rostliny, aby byly stěny jejich buněk pevné – a já jsem přesvědčen, že právě odsud by i člověk měl získávat většinu vápníku, který potřebuje.

Pokud budete každý den konzumovat množství zelené listové zeleniny – kapustu, špenát, zelí, brokolici atd. – které případně ještě doplníte o vápník obohaceným tofu či fortifikovanou pomerančovou šťávou, snadno si zajistíte dostatek vápníku ve stravě; jestliže budete samozřejmě současně dostatečně fyzicky aktivní, a to nejlépe na čerstvém vzduchu (vystaveni slunečnímu záření).

Pití mléka a užívání tabletek vápníku nás nezachrání. Ve skutečnosti se ukázalo, že užívání doplňků vápníku zvyšuje riziko kalcifikace cév a vazů – a to jsou tkáně, u kterých o zvápenatění nestojíme.

Suma sumárum, kravské mléko neobsahuje nic, bez čeho bychom se neobešli, a naopak obsahuje řadu věcí, u kterých nám prospěje, když je do sebe dostávat nebudeme, jako jsou nasycené tuky, bovinní růstové faktory či bílkoviny vyvolávající nemoci – když nezmíníme rezidua antibiotik, pesticidů a hnisu.

Většina dětí na naší planetě vyrůstá bez problémů bez toho, že by konzumovala větší množství mléčných produktů – ke kterým jednoduše tyto děti nemají přístup z důvodu neexistence chladniček atp. Tyto děti se ovšem živí nerafinovanou rostlinnou stravou a dostává se jim dostatku pohybu pod širým nebem. Jejich kosti jsou silné a silné i zůstanou – pokud je tedy nenechají atrofovat, jak se to děje v Severní Americe a Evropě.

V mé lékařské praxi dokážu snadno rozpoznat konzumenty sýrů a mléka. Tváře, šíje i boky mívají tučné a zavalité. Na celém jejich těle je vidět, že každý den konzumují něco, co je plné tuku, hormonů a dalších růstových faktorů, díky čemuž získávají tučná panděra, býčí šíje a někdy – troufnu si říct – i poněkud kravskou podobu.

Oproti tomu často mohu pozorovat pozoruhodnou změnu, když bývám svědkem toho, jak se změní celá podoba člověka, jenž přestal konzumovat veškeré mléčné výrobky – objeví se jeho skutečné rysy; někdy svalnaté, někdy štíhlé, vždycky vítané. Člověk doby postmléčné prostě vypadá celkově zdravější a méně „nafouklý“.

Pokud tedy nejste náhodou tele, tento váš lékař se domnívá, že vám bude mnohem lépe, když nebudete konzumovat vůbec žádné mléčné výrobky. J

Michael Klaper, ACLM