Rakovina jícnu

Většinou se objeví ve výstelkové tkáni jícnu a pak se rozšiřuje do vnějších vrstev, než začne metastazovat (šířit se) do ostatních orgánů. V raném stadiu se téměř neprojevuje. Ale jak se nádor zvětšuje, mohou nastat problémy s polykáním.

Každý rok se objevuje zhruba osmnáct tisíc nových případů rakoviny jícnu a dojde k patnácti tisícům úmrtí. (Za rok onemocní v Česku cca 500 lidí, z toho 90 % do roka zemře – pozn. red.) Základními rizikovými faktory jsou kouření, nadměrná konzumace alkoholu a reflux jícnu, při kterém se žaludeční šťávy vracejí do jícnu, poleptávají vnitřní vrstvu a způsobují záněty, které mohou vést až ke vzniku rakoviny. Pokud se vyhnete tabáku a alkoholu (zdá se, že i mírná konzumace zvyšuje riziko), to nejdůležitější, co můžete v prevenci rakoviny jícnu udělat, je eliminovat refluxní onemocnění – čehož se dá dosáhnout úpravou jídelníčku.

Refluxní onemocnění a rakovina jícnu

Reflux jícnu je jedním z nejčastějších neduhů trávicího traktu. Obvykle se projevuje pálením žáhy a návratem nestrávené potravy vzhůru jícnem, což zanechává kyselý pocit v ústech. Refluxní onemocnění je důvodem k milionům návštěv u lékaře nebo hospitalizací každý rok a vykazuje největší roční náklady ze všech onemocnění trávicího traktu v USA. Chronické záněty způsobené refluxem jícnu mohou vést k takzvanému Barettovu jícnu, přednádorovému stavu, při němž dochází ke změnám ve výstelkové tkáni jícnu. Aby se předešlo vzniku adenokarcinomu, nejčastějšímu typu nádoru jícnu v USA, je nutné tomuto postupu zabránit – což znamená v první řadě zabránit vzniku refluxních onemocnění.

A to je náročný úkol. Za posledních třicet let se výskyt rakoviny jícnu u Američanů šestinásobně zvýšil – což je výraznější nárůst než v případech rakoviny prsu nebo prostaty – a je to pravděpodobně způsobeno rozšířením refluxního onemocnění. V USA má zhruba čtvrtina lidí (28 %) minimálně jednou týdně potíže s pálením žáhy nebo návratem žaludečních šťáv, naproti tomu v Asii je to pouhých 5 %. Z toho usuzujeme, že klíčovou roli v tomto onemocnění mohou hrát dietní faktory.

Během posledních dvaceti let zhruba čtyřicet pět studií zkoumalo souvislost mezi způsobem stravování, Barettovým jícnem a rakovinou jícnu. Se vznikem rakoviny byla nejčastěji spojována konzumace masa a jídel s vysokým obsahem tuku. Zajímavé je, že různé druhy masa souvisejí s výskytem nádorů v různých částech těla. Červené maso je výrazně spojeno s rakovinou jícnu jako takového, kdežto drůbež spíše s nádory níže, na pomezí jícnu a žaludku.

Jak k tomu dochází? Při konzumaci tuku se do pěti minut váš svěrací sval na žaludku – funguje jako záklopka, aby se jídlo drželo uvnitř žaludku – uvolní, a tím umožní kyselinám, aby pronikly zpět do jícnu. V jedné studii například dobrovolníci, kteří jedli potravu s vysokým obsahem tuku (sendvič s uzeninou, vejcem a sýrem), zažívali častěji návrat žaludečních šťáv do jícnu než ti, kteří si dali jídlo méně tučné (lívance). Částečně můžeme tento efekt připisovat uvolňování hormonu cholecystokinin, který je spouštěn právě masem a vejci a také může svěrač uvolňovat. To vysvětluje, proč lidé, kteří jedí maso, mají dvojnásobně větší pravděpodobnost zánětu jícnu vyvolaného refluxem než vegetariáni.

I pokud pomineme nebezpečí vzniku rakoviny, reflux jícnu může vyvolat bolesti, krvácení a zúžení zjizvené tkáně jícnu, které pak způsobuje problémy s polykáním. Miliardy dolarů se utrácejí za léky, které zmírňují pálení žáhy a reflux snižováním produkce žaludečních šťáv, ale tyto léky mohou přispívat k nedostatečnému vyživení a zvýšení rizika zápalu plic, střevních infekcí a lámavosti kostí. Zdá se tedy, že lepší strategií k udržení žaludečních šťáv na jejich místě by bylo minimalizovat příjem potravin, které umožňují kyselinám jejich zpětný pohyb.

Chránit se však můžeme i jinak než jen snížením příjmu škodlivého jídla. Pokud se zaměříme na rostlinnou stravu bohatou na oxidanty, můžeme riziko vzniku nádoru jícnu snížit na polovinu. Nejprospěšnějšími potravinami, které nás chrání před nádory v oblasti jícnu a žaludku, jsou červené, oranžové a tmavě zelené druhy listové zeleniny, bobule, jablka a citrusy, nicméně veškeré nezpracované rostlinné produkty jsou prospěšné svým obsahem vlákniny.

Z knihy Michaela Gregera Jak nezemřít. Vydalo nakladatelství Noxi.