Realistický optimismus

Pesimističtí lidé mají zvýšené riziko rozvoje deprese, narušený imunitní systém, zvýšené riziko předčasné smrti, zvýšené riziko smrtelných nehod, vyšší náchylnost k srdečním chorobám, chřipce a dalším zdravotním rizikům. Častěji vyhledávají pomoc zdravotníků, častěji navštěvují lékaře, častěji upadají do pasivity a mívají obecně horší fyzické i duševní zdraví.

Pozitivní myšlení se stalo mantrou současné doby, málo se ale mluví o nebezpečí, které tkví v nepřiměřeném optimismu. Je nesmyslné myslet pozitivně jenom proto, abychom mysleli pozitivně. Cílem není používat mentální filtr pesimisty, ale ani nerealistického optimisty. Cílem je „realistický optimismus“, kdy očekáváme to nejlepší, ale jsme připraveni na nejhorší.

Pesimista, který chytí chřipku, nevyhnutelně očekává, že se z ní vyvine zápal plic, a může tím vytvořit sebenaplňující proroctví, které neblaze ovlivní jeho psychické i fyzické zdraví. Naproti tomu nerealistický optimista může ignorovat symptomy nemoci a nutit své tělo k aktivitě v době, kdy potřebuje odpočívat. Realistický optimista si uvědomuje, že prodělal několik respiračních onemocnění, a i když věří, že se uzdraví, ví, že je nutné učinit opatření, aby se nemoc nezhoršovala.

Pesimista, který se snaží chytit letadlo, si říká, „že to nikdy nemůže k bráně stihnout včas“. Stejně tak by si mohl do bot vložit olověná závaží, protože vnitřní jistota, že letadlo nestihne, způsobí, že ho opravdu nestihne. Čistý optimista bude směřovat na letiště s jistotou, že letadlo bude mít zpoždění a jemu bezpochyby neuletí. Naproti tomu realistický optimista řekne: „Vím, že to bude těsné, ale třeba se let opozdí, a i kdyby již zavřeli bránu, pokusím se je přesvědčit, aby mne do letadla pustili.“ Realistický optimista chápe důsledky možnosti, že mu letadlo uletí, a chystá se na ně. Současně ale spěchá, jak je to jen možné, aby se k bráně dostal včas.

Realistický optimista vstává z postele s jistotou, že jeho mentální a emocionální operační systém je očištěn od předsudků, negativních vzpomínek a jiných mentálních chyb. Vyhýbá se se zmateným úsudkům a jasně a přesně analyzuje informace, které dostává.

Realistický optimista nepopírá platnost Murphyho zákona, že vše, co se může pokazit, se také pokazí, ale zároveň věří ve svůj úspěch. Odhaduje přesně obtížnost dosažení cíle, očekává překážky, ale důvěřuje svým schopnostem překážky zdolávat. Motivuje ho chuť vítězství a zakouší ji mnohem častěji než jeho pesimističtí nebo přehnaně optimističtí přátelé.

Realistický optimista dokáže mnohem lépe zacházet se stresem a rychleji a snáz vyhledá sociální podporu, což jsou faktory, které přispívají k lepšímu zdraví a dlouhověkosti. Je pravděpodobné, že realistický optimista prožívá lepší život, protože se lépe dokáže vyrovnat s překážkami a jeho vzorce chování jsou zdravější.

Z knihy Neila Nedleyho Ztracené umění myslet. Vydal Advent-Orion.