Roztroušená skleróza
Roztroušená skleróza se obvykle objevuje mezi třicítkou a čtyřicítkou. U žen je zaznamenán mírně vyšší výskyt než u mužů. Je nejobvyklejší nemocí centrální nervové soustavy (mezi Američany) ve věkové skupině dvacet až padesát let. Touto devastující nemoci je postiženo přes 250 tisíc Američanů – a jejich počet se denně zvyšuje.
Roztroušená skleróza napadá v průběhu let postupně různé části mozku a míchy (i periferní nervy). Podle běžné lékařské prognózy se proti tomuto vážnému poškození nervové soustavy (způsobujícímu slabost, závratě, otupělost až úplnou necitlivost) nedá nic dělat. Záchvaty se vracejí a během deseti let dojde u většiny pacientů k trvalému postižení. Není znám žádný způsob, jak předpovědět, kdy se dostaví další záchvat, tím méně, jak mu zabránit.
Pesimismus konvenční medicíny je vskutku oprávněný, pouze však pro ty oběti roztroušené sklerózy, které se (i nadále) živí standardní, tedy nezdravou stravou. Pro ty ostatní existuje i jiný scénář.
Během druhé světové války, kdy došlo u lidí žijících v okupovaných západoevropských zemích k dramatickému snížení množství živočišných tuků ve stravě, si badatelé v těchto zemích povšimli, že pacienti s roztroušenou sklerózou měli pojednou méně záchvatů, jejich hospitalizace byly méně časté a počet úmrtí se mezi nimi snížil. Tato pozorování iniciovala studie odkrývající fakt, že ve světě existují ve výskytu této nemoci velké rozdíly.
Ukázalo se, že roztroušená skleróza je nejběžnější v těch zemích, kde je vysoká spotřeba živočišných tuků, nejméně častá naopak tam, kde je spotřeba živočišných tuků nízká nebo nulová. Spotřeba tuků na jednoho obyvatele v devíti zemích s největším rozšířením roztroušené sklerózy se pohybuje mezi 105 a 151 gramy denně, spotřeba tuku na hlavu v devíti zemích s nejmenším výskytem roztroušené sklerózy je v rozpětí od 24 do 60 gramů denně.
Součástí výzkumu byly také analýzy mozkové tkáně lidí postižených roztroušenou sklerózou. Zjistilo se, že obsahuje vyšší obsah saturovaných tuků než mozková tkáň zdravých jedinců.
Další díl skládanky zapadl na své místo, když bylo zjištěno, že děti krmené sušeným kravským mlékem vyrůstají v dospělé, kteří jsou roztroušenou sklerózou mnohem více ohroženi než ti, kteří v dětství dostávali mléko mateřské. Kravské mléko obsahuje pětkrát méně kyseliny linoleové než mléko mateřské; odtučněné kravské mléko je tohoto výživového prvku zcela prosto. A kyselina linoleová je důležitou živinou pro lidskou nervovou soustavu – kterou právě roztroušená skleróza napadá. Vědci se domnívají, že nervová soustava dětí vyrůstajících na stravě čerpající tuk z živočišných zdrojů, jako je např. kravské mléko, může v kritickém okamžiku svého rozvoje trpět nedostatkem kyseliny linoleové, a tak se stát náchylnější k pozdějšímu onemocnění roztroušenou sklerózou.
Živočišné tuky jsou vesměs velmi chudým zdrojem této živiny. Například jedna polévková lžíce světlicového oleje obsahuje stejné množství kyseliny linoleové jako jeden a půl šálku másla a více než dva šálky hovězího loje.
Standardní strava – počínaje náhradou mateřského mléka mlékem kravským a konče vysokými dávkami živočišných tuků – je tak pro rozvoj roztroušené sklerózy tou nejúrodnější půdou.
Zdravý stravovací režim naproti tomu nejenom slouží k prevenci roztroušené sklerózy, ale má i blahodárné účinky při jejím léčení. Většina lidí by byla ohromena, kdyby se dozvěděla, jaké jsou výsledky výzkumů vlivu výživy na tuto, jak se předpokládá, „nevyléčitelnou“ nemoc.
Dr. Roy Swank, vedoucí Oddělení neurologie na Oregonské univerzitě, začal předepisovat „beznadějným“ pacientům s roztroušenou sklerózou dietu s velmi nízkým obsahem tuků. V jednom případě držel 146 pacientů na stravě s velmi nízkým obsahem tuku (30-40 gramů denně) a nízkým obsahem bílkovin, doplňované menšími dávkami vitaminů A, C, D a B-komplexu. Po dvacet let pečlivě monitoroval, jak se jeho pacientům daří.
Výsledky, které dr. Swank při této i při mnoha dalších svých studiích obdržel, hraničí až se zázrakem.
Asi u 90 % z těch pacientů, kteří začali s nízkotučnou dietou během počátečních stadií nemoci, nejenomže došlo k zastavení rozvoje nemoci, během oněch dvaceti let se jejich stav dokonce zlepšil. Z těch pacientů, kteří začali s dietou ve fázi, kdy onemocnění dosáhlo již středního stadia, bylo přes 65 % schopno zabránit dalšímu poškození organismu a dokonce po sedmi letech na této dietě nezaznamenalo žádné další zhoršení svého stavu. Snad nejvíce však ohromily výsledky těch pacientů, kteří začali s nízkotučnou dietou až ve fázi vážného postižení. Přes 30 % z nich bylo schopno neúprosnou devastaci svého organismu zastavit a svůj stav stabilizovat.
Podle této i mnoha dalších studií dokáže strava s velmi nízkým obsahem tuku podstatně snížit počet i závažnost záchvatů, zmenšit poškození, které záchvaty působí, a snížit úmrtnost na roztroušenou sklerózu.
Dr. Swank během pětatřiceti let léčil nízkotučnou dietou několik tisíc pacientů. Jeho výsledky, mnohonásobně lepší než výsledky dosahované jakoukoliv jinou formou léčení této jinak ochromující a obvykle smrtelné nemoci, odolaly i veškerému zpochybňování ze strany lékařské veřejnosti. Dr. Swank zjistil, že je-li roztroušená skleróza zachycena v počátečním stadiu, pak mají její oběti 95 % naději na zastavení nemoci a stabilizaci stavu. Pro mnohé z nich dokonce existuje velmi reálná naděje na vyléčení.
Ve stopách dr. Swanka se nyní vydávají i další lékaři, kteří dosahují podobných výsledků. Jedna klinika již např. prokázala značný prospěch čistě vegetariánské stravy s velmi nízkým obsahem tuku i při nejtěžších případech roztroušené sklerózy.
John Robbins: Diet for a New America