S kolitidou – závislí na toaletě

Kdo z nás nezažil cestovní průjem nebo strach z veřejného vypuštění obsahu střev do kalhot během těžkého záchvatu střevní chřipky? Dokážete si představit, že by se toto mohlo dít každý den?

Pro některé osoby se průjem stává každodenní zkušeností. To byl i případ jedné mé pacientky: „Pane doktore, jsem jako ten hrdina z reklamy, co se snaží najít záchod, než bude pozdě. Už se mi dokonce stalo, že jsem to nestihla. Je to ponižující a děsivé. Nikdy nevím, kdy k tomu dojde, až na ty případy, kdy se předtím svíjím bolestí“.

Obvyklou žertovnou náladu mé pacientky vystřídalo opravdové trápení a frustrace. Při vyprávění o tom, jak ji nemoc připravila o radost ze života, jsem v jejích očích postřehl slzy.

„Miluji učit. Teď jsem se ale přistihla, že ve škole sleduji hodinky a počítám minuty zbývající do okamžiku, kdy se budu moct vrátit domů a netrápit se tím, jestli stihnu doběhnout na toaletu. Celé týdny si nemůžu dovolit někam si vyrazit s dcerou, jak jsme to vždy dělávaly. Asi jsem se vám měla ozvat dřív, ale pořád jsem doufala, že se jedná o nějakou střevní infekci, která brzy odezní. Jenže se to nestalo. Jsem vyděšená, pane doktore.“

Za léta své lékařské praxe jsem podobné příběhy slyšel nesčetněkrát. Pokaždé se mi svírá srdce, když slyším, jak lidi trápí tato nepříjemná a bolestivá nemoc, již navíc provázejí pocity studu.

„Je dobře, že jste tady. To je první krok na cestě k uzdravení. Nemoc, kterou popisujete, je kolitida neboli zánět tlustého střeva, jenž může být způsoben bakteriální infekcí, cizopasníky, virem, léky a alergickou reakcí na potraviny a jiné látky.“

Vysvětlil jsem své pacientce, že škodlivý faktor vyvolávající zánět tračníku může do střeva proniknout spolu se zbytky jídla nebo prostřednictvím krevního oběhu. Pokud je zánět tračníku krátkodobý, obvykle dochází k plnému uzdravení bez vážných následků. Existují ale také chronické formy kolitidy, které neodezní nikdy a jsou resistentní vůči všem léků, které dokáže moderní medicína nabídnout. Chronická kolitida může mít mírný, závažný, ale dokonce i život ohrožující průběh, a to včetně všech mezifází.

Mírná chronická kolitida je obvykle nazývána syndromem dráždivého tračníku, ale může být také označována jako spastická kolitida nebo syndrom dráždivého střeva. Tato nemoc je diagnostikována u téměř 50 procent pacientů, kteří v USA vyhledají pomoc gastroenterologa. Syndrom dráždivého tračníku postihuje především ženy, v západních zemích se tento problém týká až 24 procent žen a 15 procent mužů.

K prvním příznakům syndromu dráždivého tračníku patří bolesti břicha, nadýmání, pocit neúplného vyprázdnění a poruchy fungování střev, které se mohou projevit jak průjmem, jako to bylo v případě mé pacientky, tak zácpou – nebo střídavě oběma těmito potížemi.

Farmakologická léčba syndromu dráždivého tračníku

Moje pacientka byla přesvědčená, že našla jednoduchý návod, jak se svým problémem skoncovat: „Viděla jsem jednou v televizi, jak si jeden herec povídal se svou manželkou o syndromu dráždivého tračníku. A taky spoustu reklam, ve kterých vystupoval – na zázračný lék s názvem Lotronex. On hraje v jednom seriálu psychiatra, takže to nemůže být lež. Napište mi prostě recept a bude po problému.“

Bylo mi to líto, ale musel jsem jí tuto naději vzít.

„Moje milá, Kesley Grammer má své důvody, proč mluví o těchto lécích s nadšením. Jako jedna z mnoha známým osob se účastní kampaně, která je sponzorovaná výrobcem Lotronexu. Využívání známých jmen je pouze jedním ze způsobů propagace tohoto léku. Plán výrobce zahrnuje lékaře, reklamy, odborná školení a materiály pro doktory, skupiny pacientů a dokonce i neetický vliv na Americký ústav pro kontrolu léčiv. Vyplatí se mu to, poněvadž Lotronex, podobně jako další velké hity, jako je třeba Zelnorm, přináší firmě 10 miliard dolarů zisku ročně.“

„Ano, viděla jsem reklamu na ten druhý lék s Wonder Women – Lyndou Carter.“

„Bylo by krásné, kdyby ty léky byly opravdu tak zázračné, jak nám to malují. Skutečnost je ale taková, že s těmito přípravky je spousta problémů. Krátce řečeno, přinášejí jen malý prospěch a současně závažné vedlejší účinky, jako jsou těžká zácpa, perforace střeva, jež vede k systémové infekci organismu, či střevní infarkt. Následkem užívání léků tohoto typu již několik žen zemřelo.“

„Tak dobrá, budu vám věřit. Neexistuje asi žádný zázračný lék na syndrom dráždivého tračníku. Já už to ale nevydržím, pane doktore. Doufám, že pro mě máte nějaké řešení.“

Úplně jsem chápal touhu mé pacientky objevit zázračný lék, který by jí od její nemoci pomohl, aniž by se musela nějak namáhat. Nicméně, stejně jako v případě většiny méně či více závažných zdravotních potíží, nejefektivnější a dlouhodobá léčba se i zde odehrává prostřednictvím toho, co máme každý den před sebou na talíři.

Mírná kolitida – léčba pomocí stravy

U 58 procent osob se syndromem dráždivého tračníku se vyskytuje intolerance konkrétních potravinových složek (nejčastěji se jedná o mléko, pšenici a vejce), je tedy smysluplné začít putování za zdravím a vyřešením tohoto problému právě zde – to znamená zkusit tyto potraviny (jednu po druhé) na nějakou dobu ze svého jídelníčku vyloučit.

I mnohé další potraviny, charakteristické pro typický západní jídelníček bohatý na tuky a nestravitelnou laktózu, v němž chybí vláknina, sacharidy a účinné látky nacházející se v rostlinách (fytosložky), mohou způsobovat mírný zánět.

Obdobně, jako je tomu v případě osob trpících zácpou, mohou pacienti se syndromem dráždivého tračníku zakusit značné zmírnění příznaků, když navýší množství vlákniny ve stravě. Je ovšem třeba zdůraznit, že po užití doplňků stravy s obsahem vlákniny dochází k podstatně většímu zlepšení stavu u osob se syndromem dráždivého tračníku, jež trpí častými zácpami, oproti osobám s častými průjmy. Ve většině studií, které se zabývaly touto problematikou, byly užívány pšeničné otruby a guarová guma, sám jsem ale zaznamenal výraznější zlepšení u pacientů, kteří místo užívání nějakého doplňku vlákniny přešli na rostlinnou stravu a začali tak využívat různorodé zdroje přírodní dietní vlákniny.

Syndrom dráždivého tračníku bývá také efektivně léčený pomocí příznivých střevních bakterií označovaných jako probiotika. V jedné ze studií zaznamenali všichni pacienti léčení pomocí bakterie Lactobacillus plantarum celkové odeznění bolesti břicha, zatímco u poloviny z nich se zmírnily příznaky zácpy. Prospěšným střevním bakteriím se skvěle daří ve střevech vyplněných zbytky škrobovin, zeleniny a ovoce, protože nejlepším zdrojem jejich potravy jsou sacharidy (dietní vláknina).

Téměř všichni moji pacienti zaznamenávají skoro okamžité odeznění bolesti břicha, průjmů a zácpy po přechodu na čistě rostlinnou stravu (účinek je obvykle patrný nejpozději do dvou týdnů).

Z knihy Johna McDougalla Trávení, a ne trápení. Vydaly Prameny zdraví.