Slovní hodnocení vs. vědecká data

Lidé to přijmou a vůbec si neuvědomí, že právě zmíněné argumenty pouze potvrzovaly, že vápník je nepostradatelnou složkou stravy, čili že ve stravě musíme mít vápník, ale vůbec nám neurčovaly, kolik vápníku máme ve stravě mít. Čili z těch úvah vůbec nevyplynulo, jestli skutečně potřebujeme mléko a mléčné výrobky.

Dokonce na základě těchto úvah ani nemůžeme odhadnout, zda i ve stravě zcela bez mléka a mléčných výrobků třeba náhodou nemáme dvakrát či čtyřikrát více vápníku, než je nezbytně nutné. Ty slovní úvahy totiž tu skutečnost, tu analýzu konkrétních stavů naprosto zakrývají. Je to stejný omyl, jako kdybychom místo řešení matematické úlohy vedly nějaké květnaté řeči.

Pokud si však vezmeme jakýkoliv soubor dat, tak okamžitě vidíme, že samozřejmě ve všech zemích se v potravě přijímá vápník, a vidíme, že čím vyšší je spotřeba vápníku, tím více je zlomenin. Teprve analýza takovýchto konkrétních dat nám umožňuje zkoumat, zda máme ve stravě mít více či méně vápníku. Slovní úvahy nám to naprosto neumožňují, naplňují nás naopak naneštěstí klamnou jistotou, že víme, jak to je.

Tomáš Husák, matematik a biolog, přední evropský odborník na zdravou výživu