Můžeme dnes na základě vědeckých poznatků říct, jaké složky stravy přispívají ke zdraví a jaké složky stravy škodí, resp. jaká životospráva je optimální?

To je například časopis americké dietní asociace (Journal of the American Dietetic Association) a další přední světové vědecké časopisy - The American Journal of Clinical Nutrition, The European Journal of Clinical Nutrition, Nutrition Review, atd. Tedy v první řadě jsem vycházel z časopisů speciálně věnovaných vztahu výživy a zdraví, tedy z nutričních časopisů. Dále jsem vycházel z nejvíce uznávaných světových lékařských časopisů, jako je např. Lancet, The New England Journal of Medicine atd. Z méně uznávaných, z méně čtených, z méně citovaných nutričních (výživářských), lékařských, biologických a biochemických časopisů jsem vybíral článků méně.

Při výběru článků jsem se snažil pročíst všechny, které k dané problematice přinášejí něco podstatného, něco nového (což je kupodivu docela uskutečnitelný úkol). Na klíčový článek najdete třeba deset odkazů, na středně důležitý dva, a na nedůležitý nenajdete již žádný odkaz a proto jsem jej již ani nehledal. Hlavním zdrojem informací vedle časopisů mezinárodně uznávaných jsou sborníky a jiné knihy. Zde je opět jednoduché pravidlo pro rozpoznání očekávatelné důležitosti informací. Důležité jsou sborníky vydané jako shrnutí výsledků nejpřednějších světových konferencí, sborníky vydané nejpřednějšími světovými odborníky, uznávanými odbornými komisemi a organizacemi.

Jak vidíte z uvedených názvů, nejcennější zdroje informací, lze najít v anglicky psané literatuře, neboť ta je opravdu bezkonkurenčně nejdůležitějším vědeckým jazykem, a to zvláště v oblasti vědy o výživě nebo vědy o zdraví. Kromě toho v určité míře existuje jakási samostatná oblast - oblast francouzského jazyka. Proto na druhém místě co do četnosti jsem použil články z francouzštiny a daleko daleko v pozadí té četnosti i důležitosti jsem, a to již zcela výjimečně, použil prameny z němčiny či ruštiny. Všechny údaje uvedené v této mé knize i v jiných mých knihách jsou tedy ověřitelné. Jejich zdrojem je mezinárodní odborná literatura a spolehlivost jednotlivých výchozích údajů je nesmírně vysoká.

Zhruba třicet tisíc výchozích článků (tedy i zhruba třicet tisíc výchozích souborů údajů) představuje tak rozsáhlý materiál, že k jeho shromažďování musíte použít statistické metody. Uvědomme si přitom, že většina údajů v jednotlivém článku, údajů, které shrnují výsledky jednoho šetření, to jsou ovšem opět již statisticky zpracované výsledky. Z toho vyplývá, že vypovídací hodnota takto rozsáhlého souborů je velmi významná.

Na základě zpracování takovýchto velkých souboru údajů (které je možné provést pouze s pomocí počítačů a matematicko-statistických metod) můžeme tedy s poměrně velkou přesností říci, jaká životospráva a jaká strava je optimální, jak se jednotlivé prvky životosprávy, respektive jednotlivé složky stravy podílí na zdraví, zda ke zdraví přispívají či je poškozují a hlavně, jak mnoho dobře či škodlivě působí.

Tomáš Husák, matematik a biolog, přední evropský odborník na zdravou výživu