Slow Food se šíří i u nás
Organizace Arcigola, jak se nejprve nazývalo, se změnila na hnutí Slow Food v roce 1989 na mezinárodním setkání v Paříži, kde vznikl Manifest Slow Food, podepsaný delegáty z 15 zakládajících zemí. V současné době má Slow Food přes 100 000 členů ve 150 zemích světa a získává si stále další a další příznivce.
Hnutí Slow Food má stále více příznivců také v České republice. Zájemci se mohou zapojit do místních poboček, tzv. konvivií. Působí jich u nás již šest: v Praze, Brně, Táboře a dále konvivium Pálava, Moravia a Bílé Karpaty. Česká konvivia organizují pro své členy i veřejnost řadu akcí, mezi nejznámější patří soutěž Česká chuťovka, slavnosti Jídlo z blízka v Brně a mnoho dalších.
Slow Food je neziskové eko-gastronomické sdružení, které bylo založeno jako odpor proti masivně se šířícímu globalizovanému stravování ve stylu fast-food, průmyslové velkovýrobě potravin a standardizaci jejich chuti, stále se zrychlujícímu životnímu tempu, mizení místních gastronomických tradic a slábnoucímu zájmu lidí o to, jaké jídlo jedí, odkud pochází, jak chutná a jak jeho konzumace ovlivňuje okolní svět a životní prostředí. K prosazování své myšlenky spojil Slow Food jídlo s potěšením a zároveň odpovědností, a vyjádřil toto spojení mottem „dobrý, čistý a fér..." Být členem hnutí Slow Food znamená navracet jídlu jeho důstojnost a podporovat poznávání různých chutí. Slow Food usiluje o souhru etických zásad a požitku z jídla, radosti a zodpovědnosti.
Naplňovat filosofii Slow Food ale můžete i bez členství ve svém každodenním životě: Zpomalte a využívejte svých smyslů k tomu, abyste se stali „spoluvýrobci" - zodpovědnými jedlíky, kteří volí jídlo vyrobené v harmonii s místní přírodou a kulturou.
Slow Food poprvé použil termín „spoluvýrobce", aby zdůraznil moc konzumentů - můžeme vystoupit z naší pasivní role a aktivně se začít zajímat o ty, kteří pro nás produkují jídlo, jak to dělají a s jakými problémy se přitom potýkají. Takto se stáváme součástí produkčníhoprocesu.
Přetištěno ze serveru www.bio-info.cz