Šoková terapie

Při léčbě šoky se na hlavu pacienta připevní elektrody, které vysílají silné elektrické impulzy. Ty jsou schopny vyvolat záchvaty typu „grand mal“. Pacient dostane celkovou anestézii, aby se předešlo bolesti a tělesným úrazům při záškubech během terapie. Léčba se aplikuje dvakrát až třikrát týdně po několik týdnů. Zabírá asi na 90 %, vlastně lépe než léky, které pomohou jen v 60 až 70 % případů. Výsledky naznačují, že léčba šoky funguje díky tomu, že mění funkci kriticky důležité oblasti prefrontální mozkové kůry.

Díky účinnosti této terapie podstupuje v USA každým rokem léčbu šoky odhadem asi 65 000 pacientů. Počítáme- li průměrně osm dávek šoků během jedné léčby a tedy zhruba 500 000 terapií ročně, celkové roční náklady na tuto léčbu dosahují 200 milionů dolarů. Kromě vysoké ceny má tato terapie také další vážné nevýhody – zmatenost a problémy s pamětí.

Potíže s pamětí se týkají těžšího ukládání nových vzpomínek a ztráty předcházejících. Z dlouhodobého hlediska je zřejmě nejproblematičtější ztráta vzpomínek, i když není úplná – člověk si nezapamatuje zejména události, které se udály v době, kdy mu byly aplikovány šokové dávky. Amnéze (ztráta vzpomínek) se však může týkat až několika měsíců (dokonce i let).

Nastane sice zlepšení, ale návrat do normálu není úplný a některé události zmizí z paměti nenávratně.

Mnozí pacienti nacházejí jen slabou útěchu ve výzkumech, které uvádějí, že osobní paměť (týkající se sebe sama) bývá méně dotčena než tzv. neosobní paměť (týkající se poznání světa a událostí, které člověk nezažil osobně). Přestože se to stává zřídka, při léčbě šoky může nastat smrt (nejčastěji způsobená zástavou srdce). Kromě toho, pozitivní účinek – zlepšení nálady pacienta – může trvat jen krátké, přechodné období (tři až šest měsíců).

Problémy s pamětí bychom neměli přejít jen pokrčením ramen. Deprese sama o sobě – dokonce i bez léčby šoky – může totiž paměť poničit.

Ukázka z knihy dr. Neila Nedleyho „Život bez deprese“, kterou lze objednat na adrese www.a-o.cz.