Strava a zdraví
Každý tělesný orgán potřebuje svůj příděl výživných látek. Mozek musí dostat svůj díl, také kosti, svaly a nervy. Je to úžasný proces, kterým se potrava přeměňuje v krev. Z krve pak čerpají různé části těla potřebnou výživu. Tento proces probíhá neustále a dodává život a energii každému nervu, svalu a tkáni.
Výběr potravin
Abychom poznali, které potraviny jsou nejvhodnější, musíme mít na zřeteli původní Boží plán týkající se stravy pro člověka. Ten, který stvořil člověka a rozumí jeho potřebám, určil, co má Adam jíst. Řekl: „Hle, dal jsem vám každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm.“ (Gn 1,29) Když opustil ráj, aby se živil obděláváním půdy, postižené kletbou hříchu, dostal člověk povolení jíst také „polní byliny“ (Gn 3,18).
Strava, kterou pro nás vybral náš Stvořitel, zahrnuje obilniny, ovoce, ořechy a zeleninu. Tato potrava, upravená jednoduchým a přirozeným způsobem, je nejzdravější a nejvýživnější. Dodává tělu takovou životní sílu a vytrvalost a rozumu takovou svěžest, jakých se nedá dosáhnout při komplexnější a dráždivější stravě.
Ne všechny potraviny, i kdyby byly samy o sobě zdravé, jsou pro nás za všech okolností stejně vhodné. Při jejich výběru je třeba postupovat uvážlivě. Naše strava má odpovídat ročnímu období, podnebí, v němž žijeme, i práci, kterou vykonáváme. Některé druhy potravin, které se hodí pro určité období v roce nebo pro určitý druh podnebí, nejsou nejvhodnější pro jiné podmínky. Rovněž určité druhy potravin jsou více či méně vhodné pro lidi různých povolání. Potrava, která se znamenitě hodí pro lidi, kteří těžce pracují, je často nevhodná pro osoby se sedavým zaměstnáním nebo pro ty, kdo pracují duševně. Bůh nám dává široký výběr zdravých pokrmů a každý si z nich může vybrat to, co podle jeho zkušeností a zdravého úsudku nejlépe vyhovuje jeho potřebám.
Příroda štědře poskytuje hojnost ovoce, ořechů a obilí a každým rokem je úroda lépe rozdělována do různých zemí, protože se zlepšují dopravní možnosti. Výsledkem je, že mnoho druhů potravin, které byly ještě před několika lety považovány za nákladný přepych, si nyní mohou koupit všichni jako každodenní potravu. To se týká zvláště sušeného a konzervovaného ovoce.
Ořechy a pokrmy z ořechů nahrazují ve velké míře masitá jídla. Ořechy se dají kombinovat s obilím, s ovocem a s některými druhy kořenové zeleniny a lze tak vytvořit zdravá a výživná jídla. Je však nutné dbát na to, aby se ořechy nekonzumovaly v příliš velkém množství. Lidé, kteří zjistili, že jim požívání pokrmů z ořechů způsobuje zdravotní potíže, možná poznají, že jejich nesnáze zmizí, budou-li se řídit touto radou. Je třeba také připomenout, že některé druhy ořechů nejsou tak zdravé jako ostatní. Mandle jsou lepší než burské oříšky, avšak i burské oříšky v omezeném množství, používají-li se v kombinaci s obilninami, jsou výživné a stravitelné.
Vhodně upravené olivy mohou, právě tak jako ořechy, nahradit máslo a masité pokrmy. Olej obsažený v olivách je mnohem vhodnější než živočišný tuk. Působí projímavě. Je lékem pro zanícený a podrážděný žaludek.
Lidé, kteří jsou zvyklí na bohatou a hodně dráždivou stravu, mají nepřirozenou chuť. Nemohou si proto hned pochutnat na prostých a jednoduchých jídlech. Bude trvat nějakou dobu, než se u nich obnoví přirozená chuť a než se pokažený žaludek zotaví. Avšak ti, kdo vytrvají v používání zdravé stravy, po čase zjistí, že je chutná. Ocení její jemnou, lahodnou vůni a budou ji jíst s větším potěšením než nezdravé lahůdky. A žaludek, je-li zdravý, nezanícený a nepřetížený, může snadno zvládnout svůj úkol.
Pestrost stravy
Dnes je možné si téměř všude zajistit to, co je pro zdraví nejprospěšnější – různé výrobky z rýže, pšenice, žita a ovsa a také fazole, hrách a čočku. Tyto produkty spolu s domácím nebo dováženým ovocem a s rozmanitou zeleninou poskytují dostatečnou možnost sestavit z nich jídelníček, který se obejde bez masitých pokrmů.
Kde je dostatek ovoce, měly by se na zimu udělat velké zásoby zavařených a sušených plodů. Při zavařování v domácnosti by se všude, kde je to možné, měly používat sklenice. Ovoce určené ke konzervování musí být v dobrém stavu. Je třeba použít trochu cukru a vařit ovoce dostatečně dlouho, aby se tím zajistilo jeho uchování. Takto konzervované ovoce výborně nahradí čerstvé plody.
Tam, kde je za rozumné ceny k dostání sušené ovoce, jako rozinky, švestky, jablka, hrušky, broskve a meruňky, měli by toho lidé využívat a měli by je ve své běžné stravě používat mnohem častěji, než je obvyklé. Bude to mít blahodárný vliv na zdraví a výkonnost všech skupin pracujících.
Nikdy bychom neměli sníst najednou velké množství jakéhokoliv jídla, protože to vede k přejídání a k zažívacím potížím.
Není dobré jíst ovoce a zeleninu během jednoho jídla. Je-li zažívání oslabené, způsobí současné požití ovoce a zeleniny často nesnáze a ochromí i duševní činnost. Je lepší jíst zeleninu při jednom jídle a ovoce zase při druhém.
Jídla se mají obměňovat. V jednom nebo ve dvou dnech po sobě by se na stole neměla objevovat dvě stejná jídla, připravená týmž způsobem. Jsou-li pokrmy rozmanité, člověk je jí s větší chutí a organismu se dostává lepší výživy.
Příprava pokrmů
Péct chleba z jemné bílé mouky není nejlepší. Její používání není ani zdravé, ani hospodárné. Chléb z jemné mouky postrádá výživné prvky, které jsou v chlebu upečeném z celozrnného obilí. Je častou příčinou zácpy nebo jiných zdravotních potíží.
Chléb má být lehký a voňavý. V jeho chuti by neměla být ani stopa po nakyslosti. Bochníčky by měly být malé a dokonale upečené, tak aby byly pokud možno zničeny všechny zárodky kvasinek. Horký nebo čerstvě upečený chléb je těžko stravitelný. Neměl by se proto na stole objevovat. To ovšem neplatí o nekvašeném chlebu. Čerstvé pšeničné placky bez kvasnic, upečené v rozpálené peci, jsou zdravé a chutné.
Obilniny používané k přípravě kaší by se měly vařit několik hodin. Měkká nebo tekutá strava je však méně zdravá než suchá potrava, která vyžaduje důkladné žvýkání.
Obvykle se v potravě pojídá příliš mnoho cukru. Koláče, sladké pudinky, zákusky, želé a marmelády jsou častou příčinou zažívacích poruch. Zvlášť škodlivé jsou krémy a pudinky, jejichž hlavními součástmi jsou mléko, vejce a cukr. Kombinaci mléka s cukrem je vůbec dobré se vyhnout.
Máslo je méně škodlivé, jíme-li ho čerstvé namazané na chlebu, než když ho použijeme při vaření. Zpravidla je však lépe obejít se bez něho vůbec. To platí ještě více o sýru.
Nedostatečná, špatně připravená strava kazí krev tím, že oslabuje krvetvorné orgány. Narušuje organismus a vede ke vzniku nemocí, což je provázeno podrážděním nervů a špatnou náladou. Špatná kuchyně má na svědomí tisíce a desetitisíce obětí. Na mnoha náhrobních kamenech by mohlo být napsáno: „Zemřel následkem špatné kuchyně“ nebo „Zemřela na špatné zacházení se svým žaludkem“.
Ti, kdo vaří, jsou povinni naučit se připravovat zdravá jídla. Špatný způsob vaření zničil již mnoho lidských životů. V bochníku dobrého chleba se odráží víc náboženství, než si mnozí myslí. Opravdu dobrých kuchařů je poskrovnu. Mladé ženy se domnívají, že vaření je záležitost podřadná, a věnují se proto jiným domácím pracím. Z toho důvodu mají mnohé dívky, které se provdají a převezmou péči o rodinu, jen malé ponětí o povinnostech, které spočívají na manželce a matce.
Vaření je vlastně věda. Je to jedna z nejdůležitějších věcí v praktickém životě. Je to věda, kterou by si měly osvojit všechny ženy a mělo by se jí učit tak, aby z ní měli prospěch i chudší vrstvy. Vařit jídla chutná, a přitom jednoduchá a výživná, vyžaduje dovednost a cvik. Dá se to však zvládnout. Kuchaři by měli vědět, jak připravit prosté jídlo jednoduchým a zdravým způsobem, a to tak, aby bylo právě pro svou jednoduchost chutné a zdraví prospěšné.