Strava pomáhá k duševní pohodě

Na stav mysli má vliv spousta faktorů, mezi něž patří i strava. Právě složení jídelníčku může významně ovlivnit, jak se cítíme, jak dokážeme prožívat radost nebo jak moc nás zasáhne smutek. Proto je důležité dbát kromě jiného i na to, abychom jedli zdravě a přijímali co nejvíce potravin, které mohou úzkostné a depresivní stavy mírnit.

Pomoci může rostlinná strava se svým protizánětlivým účinkem

„Pro vznik deprese se zdá být důležitá interakce genetického pozadí člověka a vnějšího prostředí a podmínek. Ukazuje se, že spolu s jinými velmi důležitými faktory hraje významnou roli i jídelníček a způsob, jak se člověk stravuje. V rámci péče o duševní zdraví bychom tedy měli dbát i na to, co jíme a z čeho se přijímané potraviny skládají,“ popisuje depresi MUDr. Roman Štícha, lékař a člen Lékařské asociace pro výživu (PAN Czech Republic). Výzkumy ukázaly, že významným faktorem pro depresi je zánětlivý stav. Příznivý vliv na duševní zdraví pravděpodobně mají takzvané fytoživiny (fytonutrienty), tedy látky obsažené v rostlinách. Tyto látky jsou součástí vyvážené a pestré stravy, která je pro tělesné i psychické zdraví člověka kriticky důležitá.

Fytoživiny lze ve velkém množství nalézt v mnoha potravinách. Mezi ně patří kromě různých druhů koření, jež jsou jejich koncentrovaným zdrojem, třeba i jablka, bobuloviny, hroznové víno, kapusta, cibule či zelený čaj. Jedná se o běžné potraviny, které do svého jídelníčku může snadno zařadit úplně každý.

Náladě může uškodit kuře i vejce

Naopak negativní účinky na náš duševní stav může mít kyselina arachidonová, ta se nachází především v kuřecím mase a ve vejcích. Vyloučení, nebo alespoň omezení živočišných produktů, a jejich nahrazení rostlinným jídelníčkem může představovat neinvazivní, přirozený a levný léčebný prostředek k podpoře duševního zdraví.

Na depresi může mít vliv i zánět

Velký vliv na to, jak se cítíme, má protizánětlivá strava, která může depresivní a úzkostné pocity potlačovat. Existuje totiž předpoklad, že zánětlivá onemocnění jsou spojena s častějším výskytem vážné deprese. Výzkumy ukázaly, že lidé, kteří mají depresi, mívají zvýšené hladiny zánětlivých ukazatelů, například C-reaktivního proteinu (CRP). I tento jev se dá léčit anebo alespoň zlepšit stravou, konkrétně pak tou rostlinnou.

Jedním z nejlepších přirozených prostředků, jak snížit zvýšenou koncentraci CRP, který je markerem zánětu v těle, je konzumace čerstvého ovoce a zeleniny. Ty totiž obsahují protizánětlivé látky a antioxidanty, jež již po dvou týdnech pravidelné konzumace dokáží snížit CRP až o 30 %. „Na vznik prozánětlivého stavu v těle mají vliv i endotoxiny, tedy struktury obsažené v buněčné stěně bakterií, které jsou schopné vyvolávat zánětlivou reakci,“ vysvětluje dr. Štícha. Jejich vliv na aktivní zánět je přitom okamžitý. Jestliže se endotoxin podá přímo do krve, je možné v experimentech sledovat takřka okamžité zvýšení hodnot zánětu, a s tím i úměrné prohloubení pocitů deprese, úzkostí nebo odloučení.

Zdravá hlava vychází ze zdravých střev

Na to, jak se cítíme, mají pravděpodobně vliv i naše střeva, respektive bakterie, které se v nich přirozeně vyskytují. „Vzhledem ke své velikosti, komplexnosti a složitému nervovému systému bývají střeva označována jako „druhý mozek“. Ve střevech je stejné množství nervů jako v míše,“ potvrzuje dr. Štícha. To jasně naznačuje, že střeva díky své velikosti a důležitosti mají velký vliv na to, jak se cítíme a že bychom se měli snažit udržovat je co nejzdravější. Významným pomocníkem na zachování ideálního prostředí uvnitř našich střev jsou probiotika, tedy živé organismy, které jsou součástí některých potravin (např. jogurty, ale i ovoce a zelenina) a přispívají k rovnováze střevní mikroflóry (mikrobioty), a tedy i celého organismu. 

S hubnutím k lepšímu duševnímu zdraví?

V nedávno proběhlé pilotní studii na hubnutí se jako neočekávaný vedlejší produkt prokázalo i významné zlepšení kvality duševního zdraví. „Míra deprese a úzkostných stavů se za čtyři týdny na čistě rostlinné stravě a při dodržování řady dalších speciálních opatření na hubnutí snížila u účastníků v průměru o 68 %, resp. 62 %. O 43 % se zlepšila kvalita spánku. „Jednalo se přitom o přísný dietní režim, kdy bychom spíše očekávali, že účastníci budou naopak vystresováni a v depresi z toho, že si nemohou dopřát pokrmy, na něž jsou zvyklí,“ komentuje skvělé výsledky Robert Žižka, průkopník medicíny životního stylu v ČR a vedoucí autor této studie.

Deprese vyžaduje komplexní přístup

Strava není samozřejmě jediný faktor, který pomáhá k duševní pohodě. Důležité je co nejvíce eliminovat množství stresu v životě, mít podporující sociální zázemí, dopřávat si pravidelný pohyb, pobyt v přírodě a na čerstvém vzduchu a spát minimálně sedm hodin denně. Správný jídelníček je založený na dostatečném množství ovoce a zeleniny a případném doplňování těch živin, jejichž příjem z potravy může být nedostatečný (tj. zejména vitamin D při nedostatku slunečního svitu a vitamin B12 u veganů).  Tímto komplexním přístupem často dokážeme mnohem více, než pokud se rozhodneme bojovat s nemocí či nepohodou jen pomocí medikamentů.

Anna Ročková, Storyhunters