Středomořská strava nebo nerafinovaná rostlinná strava?
Problém s populačními studiemi, jako jsou tyto, ale je, že lidé dodržující zdravější stravu mohou žít celkově zdravěji. Jak pak můžeme vědět, že za to může strava? Postoj American Heart Association je takovýto: „Předtím, než začneme lidem doporučovat dodržování středomořské stravy, je nutno provést více studií a zjistit, zda je to strava samotná nebo nějaká jiné faktory, co snižuje počet úmrtí na srdeční onemocnění.“ Jak to provést?
Existují způsoby, jak můžeme kontrolovat jednoznačné proměnné, jako je kouření a pohyb, což také mnohé studie udělaly, ale v ideálním případě bychom chtěli intervenční studii, zlatý standard ve vědě o výživě. Vyberou se dobrovolníci, změní se jim strava, a všechno ostatní zůstane stejné. Pak uvidíme, co se stane.
Taková studie byla provedena před 20 lety, její název je Lyon Diet Heart Study. Asi 600 lidí, kteří právě prodělali svůj první srdeční infarkt, vědci náhodně rozdělili do dvou skupin. Kontrolní skupina nedostala žádné rady zaměřené na výživu; jedině to, co jim řekli jejich doktoři. Účastníkům pokusné skupiny však bylo řečeno, aby jedli stravu podobnou té středomořské. Jídelníček byl obohacen pomazánku s řepkovým olejem, která posloužila jako zdroj rostlinných omega-3. Pokud by žili na řeckém ostrůvku v 50. letech minulého století, získávali by omega-3 obvykle z planých rostlin a vlašských ořechů. Skupina se středomořskou stravou si některé z rad vzala k srdci. Jedli více chleba, více ovoce, méně zpracovaného masa, méně masa obecně a méně másla a smetany. Kromě toho však nedošlo k jiným znatelným změnám, co se týče spotřeby vína, olivového oleje nebo ryb. Takže méně nasycených tuků a cholesterolu a více rostlinných omega-3, ale žádné rozsáhlé změny stravování.
Na konci studie, po čtyřech letech, mělo v kontrolní skupině 44 jedinců za sebou již druhý infarkt, někdy smrtelný, jindy ne. Ve skupině, která svou stravu změnila, utrpělo druhý infarkt jen 14 lidí. Takže každoroční pravděpodobnost infarktu poklesla z cca 4 % na cca 1 %. Cynik by však mohl říci, že sice ubylo úmrtí a onemocnění, ale středomořská strava stejně přiživovala srdeční onemocnění natolik, že 14 zúčastněných prodělalo další infarkt i na novém jídelníčku. Onemocnění u nich sice postupovalo mnohem pomaleji než u lidí na běžné stravě, asi čtyřikrát pomaleji, ale co kdyby existovala strava, která by dokázala zastavit nebo zvrátit onemocnění?
Dr. Caldwell Esselstyn a jeho kolegové na Clevelandské klinice nedávno zveřejnili zprávu o 198 pacientech trpících kardiovaskulárním onemocněním, kterým bylo doporučeno přejít na stravu složenou výhradně z nerafinovaných rostlinných potravin. Ze 198 pacientů jich 177 stravu dodrželo a 21 pacientů vypadlo ze hry. Vznikl tak určitý přirozený experiment. Co se stalo s těmi 21 pacienty? Jednalo se o tak nemocné pacienty, že polovina z nich utrpěla smrtelný infarkt, nebo potřebovala angioplastiku, případně transplantaci srdce. Za stejnou dobu, tedy čtyři roky, z oněch 177 pacientů, dodržujících rostlinnou stravu, měl pouze jeden vážnou příhodu jakožto výsledek zhoršení nemoci. Nešlo o polovinu, ale o méně než 1 %. Jak Dean Ornish poznamenal ve své odpovědi na poslední středomořskou studii, středomořská strava je určitě lepší než to, co konzumuje většina lidí. Ještě lepší však může být strava založená na nerafinovaných rostlinných potravinách.
Je pravda, že nešlo o randomizovanou studii, takže nemůže být přímo srovnávána s Lyon Diet Heart Study, a navíc zahrnovala velmi odhodlané pacienty. Ne každý člověk je ochoten změnit natolik výrazně své stravovací návyky, dokonce ani i kdyby šlo o život. V takovém případě je jistě lepší strava středomořského typu než žádná změna. Taková strava může riziko u lidí po infarktu snížit o dvě třetiny. Odstranění 99 % rizika by bylo jistě lepší, pokud by se Esselstynovy výsledky podařilo zopakovat v kontrolované studii, nicméně i 70% snížení rizika by mohlo každý rok ušetřit desítky tisíc životů.
Ze stránek dr. Michaela Gregera NutritionFacts.org