Vizionář prevence

V roce 1955 u tehdy čtyřicetiletého Pritikina diagnostikoval jeho lékař závažné srdeční selhávání. Jeho hladina cholesterolu dosahovala 7,3 mmol/l; podle znalostí tehdejší doby však lékař Pritikina informoval, že nemá smysl pokoušet se dělat něco pro její snížení, protože je určena geneticky. Bylo mu také doporučeno, aby se pokud možno co nejméně namáhal a pohyboval.

Pritikin byl od dětství fascinován lidským tělem. Ještě jako chlapec se naučil nazpaměť názvy všech 206 kostí lidského těla. I když studium na univerzitě nedokončil, jeho záliba v nekonvenčním výzkumu jej nakonec přivedla k tomu, že se stal úspěšným vědcem a podnikatelem. Proto také začal experimentovat s výživou a různými pohybovými režimy. Začal pochybovat, že lidský organismus byl stvořen pro moderní americkou stravu obsahující velké množství tuků - zejména v podobě steaků, různých pamlsků, sýrů, zákusků a zmrzlin. Většinu takto přijatých tuků tvořil tuk nasycený, podporující rozvoj arteriosklerózy. Samotný Pritikin, dříve než bylo u něj diagnostikováno srdeční selhávání, každý večer spořádal půl litru zmrzliny!

Z literatury si Pritikin zjistil, že během druhé světové války došlo u Evropanů v důsledku nedostatku potravin k významnému snížení výskytu srdečních onemocnění. Po válce se - s rozvojem blahobytu - počet srdečních onemocnění výrazně zvýšil. Pritikin dospěl k jednoznačnému závěru: běžná americká strava podporuje rozvoj srdečních onemocnění. Začal proto preferovat stravu skládající se z obilovin, ovoce a zeleniny a - přes důrazný zákaz svého lékaře - začal pravidelně běhat. Ze začátku se ovšem jednalo spíše o rychlejší chůzi než běh; každým měsícem se však zlepšoval. Jeho celkový cholesterol v krvi postupně klesl až na hodnotu neuvěřitelných 2,6 mmol/l.

Pritikin věřil, že díky radikální změně stravování a pravidelnému běhání se časem jeho tepny zanesené cholesterolem, vápníkem a různým fibrózním materiálem vyčistí. Výsledkem bude omlazený cévní systém, schopný přivádět do srdce a mozku více krve. Oficiální medicína se ani nepokoušela mu jeho "scestné a pošetilé" názory vyvracet. Jednoduše ho ignorovali a označovali jako "blázna ze Santa Barbary".

Jedenáct let poté, co u něj lékař diagnostikoval srdeční selhávání, absolvoval Pritikin pod skeptickým dohledem stejného lékaře zátěžový test na běhátku. Po dobu dvaceti minut běžel rychlostí 15 km/hod. Lékař pečlivě studoval záznam EKG, který nevykazoval žádné známky abnormality.

"Co se stalo s mojí srdeční nedostatečností?", ptal se Pritikin. "Je možné, že moje koronární tepny teď přivádějí do srdce více krve?" Lékař jen nerad přitakal.
"Je tedy možné, že jsem se ze srdečního onemocnění vyléčil?"
"Asi to možné je," musel nakonec uznat lékař.

Tato zkušenost utvrdila Pritikina v představě, že co pomohlo jemu, může pomoci i druhým. Svůj první rekondiční kurz zorganizoval ve městě Long Beach v Kalifornii v roce 1975. Někteří účastnící kurzu byli již tak vážně nemocní a trpěli takovou anginósní bolestí (píchání u srdce), že téměř nemohli chodit. Po pouhých čtyřech týdnech na Pritikinově stravě za jeho pohybového režimu došlo u většiny z nich k poklesu hladiny cholesterolu a krevního tlaku i k celkové obnově vitality.

Trvalo léta, než se Pritikinovi podařilo shromáždit dostatek údajů, které by vědecky podpořily jeho názory. Za posledních 24 let prošlo jeho kurzy a rekondičními pobyty více než 70 000 lidí. Výzkum organizovaný v The Pritikin Longevity Center (Pritikinovo středisko pro výzkum dlouhověkosti) ukázal, že Pritikinův přístup ke stravování a k životosprávě vede k dramatickým fyziologickým změnám, které mají blahodárný dlouhodobý účinek. V renomovaných lékařských časopisech jako např. v New England Journal of Medicine, Circulation, Archives of Internal Medicine a Diabetes Care byly publikovány výsledky jeho výzkumu dokazující blahodárný vliv změny stravy a životosprávy - konkrétně znamenající pokles hladiny cholesterolu, triglyceridů i krevního tlaku, možnost vyhnout se operaci bypassu, zlepšení až vyléčení cukrovky II. typu i snížení rizika rakoviny prsu a tlustého střeva.

Plného uznání oficiální medicíny se však Nathan Pritikin během svého života nedočkal. V roce 1985 ukončila jeho plodný život leukémie. Podle jeho poslední vůle byla na něm provedena pitva, která prokázala, že jeho srdeční tepny byly čisté a hladké jako u novorozeného dítěte. Takto vlastně i po své smrti podal důkaz o tom, že životní styl, který celý život propagoval, je schopen srdeční onemocnění vyléčit. The Pritikin Longevity Center v Santa Monice v Kalifornii dnes vede jeho devětačtyřicetiletý syn Robert.

Základní principy
Pritikinův systém obnovy zdraví se dá rozdělit na dvě hlavní části.
První je jeho způsob stravování. Jedná se o výživu chudou na tuky, cholesterol a bílkoviny, ale bohatou na komplexní sacharidy (neboli škroby). Důraz se klade na to, aby se potraviny, ať již vařené nebo syrové, konzumovaly v co nejpřirozenější formě. Zcela zakázány jsou všechny druhy olejů, máslo, margariny, sádlo apod. Podobně je zakázána konzumace cukru, sirupu, melasy atd. Je povoleno bílé kuřecí maso (bez kůže) a ryba, ale pouze v maximálním celkovém množství 250 g týdně - jedná se tedy o způsob stravování, který se blíží vegetariánství. Z vajec se smí konzumovat pouze bílky. Z mléčných výrobků se mohou konzumovat pouze výrobky neobsahující tuk - a to maximálně do 250 gramů denně. Zakázány (kvůli vysokému obsahu tuku) jsou olivy, avokádo a všechny druhy ořechů s výjimkou kaštanů. Doporučována je zelenina (míru je třeba zachovávat při konzumaci zeleniny, která obsahuje kyselinu oxalovou, což je např. špenát) a čerstvé ovoce v množství kolem 150 g denně. Bez omezení je pak možno jíst všechny možné produkty z obilovin (pšenice, žito, rýže, pohanka, jáhly atd). Konzumace soli je omezena na množství 3-4 gramy denně. K pití se doporučuje hlavně čistá voda (nebo minerální vody), případně ředěné zeleninové nebo ovocné džusy. Nedoporučuje se pití alkoholu a nápojů obsahujících kofein. Přes všechna tato omezení tato strava dokáže být velice chutná a různorodá.

Druhou část Pritikinova systému obnovy zdraví tvoří pohyb. Doporučuje se zejména rychlá chůze nebo běh. Každý den se doporučuje ujít (uběhnout) alespoň 2,5 až 3 kilometry (týdně přibližně 16-20 km).

Hodnocení
V průběhu let vystoupilo několik dietologů s kritikou Pritikinova programu. Kritizovali především zákaz konzumace veškerých tuků a upozorňovali na možný nedostatek esenciálních mastných kyselin. Bývalá dietioložka Pritikinova centra dlouhověkosti Ann L. Gittlemanová dokonce po odchodu z centra napsala kníhu s názvem "Dál než Pritikin", ve které kritizuje Pritikinovu posedlost vyhýbání se tuku a doporučuje užívaní malého množství rostlinných olejů.
I přes tuto kontraverzi je Pritikinův program prevence civilizačních chorob propracovaným, uceleným a účinným systémem, který lze doporučit a který pomohl a zajisté ještě pomůže tisícům lidí k lepšímu zdraví a větší vitalitě.

Mudr. Petr Pribiš, Dr.P.H., autor článku i celého seriálu "Cesty ke zdraví", je absolventem Fakulty všeobecného lékařství UK a absolventem oboru výživa a preventivní medicína na School of Public Health na Loma Linda University v Kalifornii.