Výživa a nemoci močových cest

Vůbec nevím, co jsem udělala, že jsem se dostala do téhle kaše. Můj stav se zhoršuje měsíc od měsíce a můj lékař mi říká, že na zastavení degenerace mých ledvin není žádná naděje. Říká se tomu prý chronická glomerulonefritida. Ptala jsem se ho, jestli existuje nějaká zvláštní dieta, která by mi pomohla, a jeho odpověď byla, abych jedla, pila a byla veselá. Pro mne to bylo totéž, jako by mi řekl, že jsem odsouzená k smrti. Po pár dnech mi zavolal a řekl, že by mi mohla pomoci dieta s nízkým obsahem bílkovin. Ale hned pokračoval, že ji obvykle svým pacientům nedoporučuje, protože je příliš obtížné ji dodržovat.

Viděla jsem, jak lidé tráví své životy na dialyzačních přístrojích. Nevypadají zrovna dobře a ztrácejí spoustu času jen tím, že tam musí ležet. Jsem aktivní žena s rodinou, která mne potřebuje. Jsem odhodlaná něco udělat. Držet dietu s nízkým obsahem bílkovin mi nepřipadá jako velký úkol, když by mi to mělo pomoci.

Do té doby, než jsem onemocnění ledvin dostala, jsem o něm nic neslyšela. Jak k tomu dojde, že někteří lidé takto onemocní?
Ztráta funkce ledvinové tkáně může být důsledkem poranění anebo řady nemocí. Např. u člověka v šoku po vážném úrazu nebo srdečním záchvatu může mít náhle snížený a přetrvávající příliv krve do ledvin za následek odumření části jejich tkáně. Ateroskleróza může u některých lidí postupně zužovat větší i menší cévy přivádějící krev do ledvin a tak nakonec vést k jejich selhání. Postup aterosklerózy urychluje vysoká hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak a cukrovka. Vysoký krevní tlak a cukrovka navíc poškozují ledviny i jinými způsoby; jsou tedy dobře známými příčinami rychlé degenerace funkce ledvin. Ledvinová tkáň může být zničena při otravě organismu nějakou chemikálií. V močovodu může uvíznout ledvinový kámen a zablokovat proudění moče do močového měchýře. Tlak vracející se moče může ledvinu zničit.

Lékařský výzkum v zachraňování ledvin - či přinejmenším jejich části - značně pokročil. V minulosti byla častou příčinou selhání ledvin nějaká chronická infekce. Tyto infekce jsou způsobované několika druhy baktérií. Počet případů ztráty ledviny vyvolaných infekcí naštěstí velmi účinně snížila antibiotika a chirurgické řešení problému. Dnes dochází k selhání ledvin spíše po letech mírného, ale opakovaného poškozování způsobovaného zánětem známým jako glomerulonefritida. Lékařský pokrok dosažený při léčení této život ohrožující nemoci je naneštěstí velmi malý.

Co je to glomerulonefritida? Můžete mi říct, jak jsem k té nemoci přišla?
Glomerulonefritida je onemocnění ledvin, které se vyznačuje zánětem seskupení kapilárií zvaných glomeruli. Jedná se o jeden z několika stavů, které se považují za onemocnění vyvolané komplexem antigenů a protilátek. V tomto případě se komplexy, tj. kombinace dvou nebo více látek v lidském těle se nacházejících, nakonec usadí v glomerulech, kde způsobí zánět a zničení okolní ledvinové tkáně. Nemoc poškozuje v první řadě membrány mezi kapilárami a tubuly, ledvinovými kanálky. Byly objeveny známé i neznámé zdroje antigenů, které tyto komplexy vytvářejí. Nejznámější jsou streptokokové baktérie, paraziti, viry, cizí bílkoviny, které se dostanou do těla při očkování (imunizaci) a některé potraviny. Trvá-li poškozování těmito komplexy pouze krátkou dobu, dochází k akutní glomerulonefritidě, z níž se ledviny obvykle plně uzdraví. Trvá-li však poškozování dlouhou dobu, vyvine se chronická forma glomerulonefritidy. Poškození ledvin je velké a stále narůstá. Nakonec jsou ledvinové tkáně ztracené při poranění nahrazeny nefunkční zjizvenou tkání.

Nevím o tom, že bych někdy trpěla nějakým infekčním onemocněním ledvin, a na očkování jsem už nebyla celé roky. Jestli je příčinou něco v mé potravě, nemohlo by mi pomoci, kdybych změnila svůj jídelníček? Když se nedaří nalézt žádný jiný zřejmý důvod onemocnění, mělo by se při hledání příčiny jakéhokoliv chronického onemocnění samozřejmě brát v úvahu to, co jíme. Dokonce i u normálních zdravých dětí a dospělých mohou molekuly bílkovin a dalších složek stravy projít střevní stěnou do krevního řečiště. Tyto bílkovinné a potravinové deriváty mohou působit jako antigeny a vytvářet komplexy antigenů a protilátek, které se rozšiřují do krevního oběhu.

Podle výzkumů mohou komplexy antigenů a protilátek obsahující bílkoviny z potravy způsobovat několik druhů aktivních onemocnění glomerulů. U některých dětí se poté, co konzumovaly mléko nebo mléčné výrobky a vejce, projevují menší ledvinové potíže známé jako orthostatická albuminurie - kdy bílkovina zvaná albumin se objevuje v moči pacienta, když stojí nebo sedí, ale neuvolňuje se, když leží.  V krvi těchto dětí byly nalezeny protilátky proti bílkovinám z těchto potravin. Když byly inkriminované potraviny ze stravy vyloučeny, jejich stav se významně zlepšil anebo zcela upravil. 

Lidé, kteří trpí mnohem vážnějším ledvinovým onemocněním, známým jako nefrotický syndrom, ztrácejí svými ledvinami neustále velká množství bílkovin. Nakonec se u nich vytvoří edém, otok tělesných tkání. Za původce této nemoci bylo označováno mnoho různých faktorů. V některých případech jsou v podezření alergické reakce a imunitní komplexy. Když byly ze stravy starších dětí s vážným onemocněním ledvin a nefrotickým syndromem vyloučeny některé potravinové bílkoviny, došlo u nich často během jediného týdne k výraznému zlepšení. Když však bylo těmto zotavujícím se pacientům podáno třeba jen několik doušků mléka, jejich stav se opět zhoršil.

Vážnější poškození glomerulů komplexy antigenů a protilátek se považuje za příčinu řady případů glomerulonefritidy. Odhaduje se, že k asi 70 až 80% případů glomerulonefritidy z imunologických příčin dochází v důsledku sdružování protilátek s obíhajícími antigeny, které se usazují v cévách a filtračních strukturách ledviny. Komplexy antigenů a protilátek odvozené z potravinových antigenů byly nalezeny v krevním oběhu pacientů, kteří trpí chronickou glomerulonefritidou s neznámou příčinou vzniku.

Potravinami, u kterých je pravděpodobnost vzniku komplexů antigenů s protilátkami největší, jsou mléčné produkty a další bílkoviny živočišného původu. V krvi pacientů trpících nejrůznějšími formami nemocí imunitního komplexu, včetně revmatické artritidy, lupus erythematosus a glomerulonefritis, byly nalezeny zvýšené hladiny protilátek na kravské bílkoviny a komplexy antigenů a protilátek obsahující kravské bílkoviny. Komplexy antigenů a protilátek, které přetvrávají v krevním oběhu, se zachycují v drobných krevních cévách ledvinových glomerulů a také v kloubech a v pokožce. Ať již se zachytí kdekoliv, působí tam zánět a tedy potíže.

Vaše strava může zdraví vašich ledvin poškozovat i jinými způsoby. Postupné selhávání ledvin z nejrůznějších příčin mohou zhoršovat tuky a cholesterol, které přijímáte potravou. Poté, co je ledvinám např. komplexy antigenů a protilátek zasazena první rána, do krevních cév ledvin a dalších tkání pronikají tuky a cholesterol, které jejich stav i funkčnost dále zhoršují. V případech glomerulonefritidy bývá pozorovávno zvýšení obsahu tuku v membránách ledvin oproti normálu o 75%. Některá fakta nasvědčují tomu, že tuky a cholesterol mohou být pro ledvinové tkáně toxické a způsobovat postupné zničení a ztrátu těchto nezbytných buněk.

Můj lékař nikdy nevěnoval stravě mnoho pozornosti. Jen mi ordinoval prášky k užívání.
Potravinové bílkoviny jako zdroj antigenů bývají při tomto potenciálně smrtelném onemocnění obvykle přehlíženy. Většina lékařů se zabývá příznaky glomerulonefritidy a hledání příčin jejího vzniku nevěnují prakticky žádnou pozornost. Předpisují léky poškozující imunitní systém, jako např. kortikosteroidy, v naději, že tyto léky zánět zmírní a následnou ztrátu ledvinové tkáně omezí.

Ve většině případů dlouhodobého onemocnění ledvin nejsou však naneštěstí k dispozici prakticky žádné účinné léky. Když jednou chronické selhávání ledvin začalo, běh událostí je dán: trvalé zhoršování funkce ledvin stálým tempem, které dovoluje přesné předpovězení data, kdy bude dosaženo konečného stadia ledvinového selhání a pacient bude k tomu, aby mohl přežít, potřebovat pomoc umělé ledviny.

Protože se tato nemoc postupně zhoršuje a protože v současnosti neexistuje žádné léčení, a to ani léky ani chirurgicky, neměla by být opomíjena možnost pomoci pacientovi doporučením změny stravy. Studie, které by určily přesnou roli jednotlivých potravin při vzniku a možném léčení chronické glomerulonefritidy, ještě nebyly vypracovány. Je však důležité, aby tyto výzkumy proběhly brzy, protože v potvrzení role, jakou potrava při glomerulonefritidě hraje, se skrývá potenciál pro bezpečnou a účinnou metodu prevence a léčení této často smrtelné choroby. Vzhledem k tomu, že terapie stravou je zcela bezpečná a zdarma, měl by změnu jídelníčku vyzkoušet pod lékařským dozorem každý pacient trpící chronickou glomerulonefritidou neznámého původu. U lidí s nemocemi vyvolanými komplexy antigenů a protilátek přinese zřejmě největší prospěch vyřazení mléka a mléčných výrobků ze stravy. Při alergických onemocněních může však na ledviny působit i celá řada dalších potravin, např. vejce, maso, pšenice a kukuřice. Při vyhledávání problémových potravin je dobré použít eliminační dietu. I když potenciálnímu prospěchu, přinášenému odstraněním potravinových zdrojů komplexů antigenů a protilátek a snížením množství cholesterolu a tuků ve stravě, bylo dosud věnováno až příliš málo vědecké pozornosti, role jednoho výživového prvku pro pomoc lidem s glomerulonefritidou a dalšími formami chronického onemocnění ledvin byla již přesvědčivě prokázána. Největší prospěch přináší při změně výživy snížení celkového příjmu bílkovin ze stravy. Tím se nejenom sníží množství odpadních produktů z bílkovin, jako je močovina, ale ve většině případů může být postup v pozadí probíhající nemoci zpomalen nebo zastaven, zvláště když je se změnami započato v raném stadiu onemocnění. 

Můj lékař se jenom okrajově zmínil o stravě s nízkým obsahem bílkovin. Nepotřebuji teď naopak více bílkovin, když jsem nemocná a ztrácím bílkoviny močí?
Lidé s onemocněním ledvin obvykle bílkoviny ztrácejí v důsledku jejich unikání poškozenými ledvinami do moče. Vzhledem k těmto ztrátám někteří lékaři a dietologové mylně doporučují stravu s vysokým obsahem bílkovin. Předpokládají totiž, že přídavek bílkovin bude kompenzovat ztracená množství. Tyto dodatečné bílkoviny nejsou potřebné. Veškerá přirozená strava, ať je založena na zelenině anebo na produktech živočišného původu, poskytuje více než dostatek bílkovin pro krytí našich potřeb ve zdraví i v nemoci. Zkonzumované bílkoviny se v játrech a dalších tkáňových buňkách přeměňují na látky, které potřebujeme pro metabolické funkce růstu a udržování našeho organismu. Tím, že přidáme do stravy více bílkovin, nebude metabolický systém pracovat o nic lépe. Touto snahou ztracené bílkoviny nenahradíme. Nadbytek bílkovin ve skutečnosti onemocnění ledvin zhoršuje. Způsob, jak zastavit ztráty bílkovin do moči, je zastavit poškozování glomerulů.

Jak by mě mohl mírný nadbytek bílkovin poškodit? Domnívám se, že moje tělo přebytek bílkovin ukládá pro ty dny, kdy bych jich dost nesnědla.
Mezi nejméně nápadné a přitom nejdůležitějš toxiny, kterými můžete své ledviny zatížit, jsou nadbytečná množství bílkovin denně konzumovaná většinou z nás. Nadbytečné bílkoviny se v těle neukládají způsobem, jakým se ukládají nadbytečné kalorie v podobě tělního tuku; přebytečné bílkoviny musí být z těla rychle vyloučeny. Vedlejší produkty bílkovin, které se nepoužijí pro opravy a růst organismu, se dostávají do krevního oběhu, kde zůstávají, než jsou profiltrovány játry a ledvinami. Části ledvin, které filtrují bílkoviny z krevního oběhu, se nazývají nefrony. K ničení nefronů dochází podle všeho přímo v důsledku zbytku nadbytečných bílkovin. Vedlejší produkty metabolismu bílkovin zvyšují tlak tekutin v nefronech a ovlivňují proudění krve i odpadních materiálů do ledvin, ledvinami a ven z ledvin. Zvýšení tlaku a průtoku v glomerulech zřejmě urychluje ničení ledvinové tkáně, což vede k rychlejší ztrátě funkce ledvin. 

K tomuto poškození nedochází pouze u jedinců, kteří mají již ledviny postižené, ale považuje se za příčinu postupné ztráty ledvinové tkáně a funkčnosti ledvin, ke kterým dochází v průběhu procesu stárnutí.. Poškození může být tak vážné, že i u jinak zdravé osoby může být po sedmdesáti či osmdesáti letech strávených konzumováním stravy s vysokým obsahem bílkovin ztracena polovina funkční kapacity ledvin. Naštěstí pro nás, i za této situace dokáže zbývající polovina ledvin odstraňovat odpadní produkty metabolismu, a nedojde tedy k jejich nahromadění až do úrovně, které vede k příznakům selhávání ledvin. Ledviny disponují vzhledem ke své stavbě ohromnou rezervní kapacitou. Dokonce i když jsou ztraceny tři čtvrtiny funkce ledvin, nemusí se u jedince projevovat prakticky žádné systémové známky onemocnění. Zbývající čtvrtina ledvin dokáže spolehlivě vyloučit všechny odpadní produkty i nepotřebnou vodu z těla, bez toho, že by došlo k jejímu přetížení. I přes to, že své tělo tolik zneužíváme, velmi mnoho nám dokáže odpustit. K život ohrožujícímu nahromadění draslíku dochází až v úplně poslední fázi onemocnění ledvin, kdy funkce ledvin poklesne pod 5% normální hodnoty. Když k tomu dojde, osoba se selháním ledvin buď zemře anebo je po zbytek svého života závislá na umělé ledvině.

Myslím, že strava s vysokým obsahem bílkovin bude zřejmě zvlášť škodllivá pro někoho, jako jsem já, kdo již má ledviny poškozené.
Před více než třiceti lety jeden známý specialista na ledvinová onemocnění doporučoval omezení příjmu bílkovin u pacientů se selháváním ledvin, aby byla další ztráta funkce ledvin minimalizována. Tento (pro ledviny) škodlivý účinek stravy s vysokým obsahem bílkovin, tedy množstvím, které náš typický občan denně konzumuje, se stává u někoho, kdo utrpěl ztrátu ledvinové tkáně v důsledku nějaké jiné příčiny, jako je glomerulonefritida, cukrovka, vysoký krevní tlak, ateroskleróza, otrava chemikáliemi, poranění ledvin nebo jejich chirurgické odebrání z důvodů dárcovství či nemoci, otázkou života a smrti. Některá fakta naznačují, že u některých druhů ledvinových onemocnění přináší snížení příjmu bílkovin větší prospěch než u jiných. Například onemocnění ledvinových kanálků, tubulů, a okolních tkáních, kterému se říká tubulointerstitial nefritida, reaguje na tuto terapii velmi pozitivně. Další výzkumní pracovníci hlásí značný prospěch při chronické glomerulonefritidě, což je váš případ. Čím dříve se s tímto výživovým omezením začne, tím účinnější terapie pravděpodobně bude.

Včasné zavedení stravy s nízkým obsahem bílkovin dokáže pacienta s postupně se zhoršujícím onemocněním ledvin, jakým jste třeba vy, udržet na dlouhou dobu, ne-li navždy, z dosahu umělé ledviny. Mnohé zprávy v lékařské literatuře naznačují, jak pozoruhodné změny k lepšímu znamená omezení bílkovin při zpomalování anebo dokonce zastavení procesu selhávání ledvin. Nedávná studie 228 pacientů s ledvinovým onemocněním, kterým bylo ordinováno jenom mírné omezení bílkovin, ukázala tří až pětinásobné zpomalení postupu onemocnění v porovnání s pacienty, kterým se zvýhodnění daného změnou výživy nedostalo. Mnozí pacienti v této studii měli stejné onemocnění jako máte vy, chronickou glomerulonefritidu. I u dalších druhů ledvinových onemocnění došlo i po mírném omezením bílkovin k prospěšným změnám. Mezi těmito stavy bylo polycystické onemocnění ledvin, interstitial nefritida, nefroskleróza, ztráta ledvinové tkáně po chirurgickém zákroku anebo po nemoci a další.

Mnohé prospěšné účinky stravy s nízkým obsahem bílkovin byly pozorovány i u zvířat. Strava s nízkým obsahem bílkovin chrání například ledviny pokusných zvířat s glomerulonefritidou. Zlepšení zaznamenaná během posledních čtyřiceti let po podávaní stravy s nízkým obsahem bílkovin u pacientů s chronickou glomerulonefritidou naznačují ochranný účinek před základními procesy onemocnění i u lidí.

Poučení o užitečnosti a způsobu užívání stravy s nízkým obsahem bílkovin je kritickým aspektem lékařského vzdělání při péči o pacienty, kteří ztratili nějakou část funkce ledvin. Příliš málo z nás pracujících na poli medicíny a výživy dostatečně zdůrazňuje pacientům s onemocněním ledvin důležitost vhodné a nevhodné stravy. Mnoha pacientům se této informace nikdy nedostane. Přímým důsledkem je, že se jejich stav stále zhoršuje a jejich vyhlídky do budoucnosti jsou, mírně řečeno, velmi špatné.

McDougall:  A Challenging Second Opinion