Výživa a zdraví
b/ V jednom městě či oblasti byl vyšetřen velký počet osob, bylo zjištěno, jak se stravují, byly zjištěny další údaje ovlivňující jejich zdravotní stav, například zda kouří či nekouří, a tito lidé byli pak dlouhodobě sledováni. Hlavně bylo zaznamenáváno, zda zemřeli či zůstali naživu, a pokud zemřeli, jaká byla příčina jejich úmrtí. Výsledkem takovéhoto mnohaletého sledování mohou být údaje o tom, zda se spotřebou určité složky stravy roste či klesá jejich úmrtnost. Tyto údaje již nelze tak snadno a přehledně graficky zobrazit, jako tomu je u údajů z celosvětových srovnání. Tyto soubory údajů nelze analyzovat bez matematických metod a počítačů. Je to proto ideální podklad pro matematika, ale současně je to málo vhodné pro čtenáře. Právě tyto populační studie však mnohonásobně potvrdily, že s rostoucí spotřebou živočišných potravin, živočišných bílkovin, živočišných tuků a cholesterolu vzrůstá úmrtnost na rakovinu tlustého střeva, prsu, prostaty, slinivky břišní, atd., že vzrůstá úmrtnost na koronární nemoc srdeční a další nemoci způsobené sklerózou cév atd., i že vzrůstá úmrtnost na cukrovku a na další civilizační choroby.
c/ Můžeme zkoumat časové trendy, to znamená v jedné zemi, v jedné oblasti či v jednom městě sledujeme, jak se, s určitým časovým zpožděním po změnách stravy, mění výskyt nemocí. Ty časové trendy ukázaly prakticky totéž, co vyplývá z bodů a, b. S rostoucí spotřebou živočišných potravin, živočišných bílkovin, živočišných tuků, cholesterolu, stoupá výskyt hlavních civilizačních chorob.
d/ Můžeme sledovat výrazně odlišné skupiny obyvatelstva a srovnávat je s jejich spoluobčany. Příkladem je sledování zdravotního stavu vegetariánů. Ve třiceti tisících článcích, z nichž vycházejí závěry, které zde uvádím, jsou desítky článků, pojednávajících o šetřeních, při nichž byl srovnáván zdravotní stav vegetariánů a nevegetariánů. (Jsou to všechno články z předních světových odborných časopisů, články, jejichž údaje jsou stoprocentně spolehlivé a ověřitelné.) Výsledek všech těchto šetření je stejný. Vesměs se ukazuje, že vegetariáni jsou zdravější. Čím důslednějšími jsme vegetariány, čili čím méně masa, ale také mléka a mléčných výrobků a vajec, požíváme, tím méně trpíme zmíněnými civilizačními chorobami.
e/ Pokusy se zvířaty mají nesmírnou výhodu v tom, že jsou rychle uskutečnitelné, pokusná zvířata žijí jenom, řekněme, dva tři roky. Z toho vyplývá, že můžeme plně ověřit celý průběh nemoci, můžeme naprosto jednotně stanovit a plně kontrolovat stravu zvířat a sledovat pouze jedinou změnu, kterou chceme prozkoumat. Například co se stane, nahradíme-li ve stravě zrní nějakou živočišnou potravinou anebo co se stane, nahradíme-li ty složky, které tvoří základ rostlinných potravin, tedy uhlohydráty, složkami z živočišných potravin, tedy tuky, cholesterolem apod.
Také pokusy se zvířaty ukázaly, že ke sklerotickému poškození cév přispívají jak živočišné potraviny celkem, tak složky, které jsou v živočišných potravinách. Prokázal se škodlivý účinek živočišných tuků i je doprovázejícího cholesterolu a živočišných bílkovin. Prokázalo se, že sklerózu cév působí hlavně saturované tuky a cholesterol.
Z knihy Tomáše Husáka "Stop nemocem". Vydalo nakladatelství Pragma, Praha 1, Vězeňská 3 (na této adrese je možno objednat její zaslání na dobírku).