Závislost na potravinách
- Prvním kritériem je ztráta kontroly, kdy člověk přijímá větší množství dané látky/potraviny nebo ji přijímá déle, než měl původně v úmyslu.
- Druhým faktorem závislosti jsou neúspěšné pokusy s užíváním dané látky přestat.
- Dále jedinec stráví spoustu času aktivitami nezbytnými k získání dané látky, jejím užíváním nebo zotavováním se z jejího užití.
- Čtvrté kritérium je označované jako „bažení po jídle,“ kdy člověk vnímá silnou touhu konzumovat danou potravinu.
- Za páté člověk omezuje důležité sociální, volnočasové, ale i pracovní aktivity z důvodu užívání této látky.
- A s tím souvisí i šesté kritérium, kdy závislý člověk selhává v naplňování pracovních, školních či domácích povinností.
- Za sedmé jedinec užívá látku i přes to, že mu způsobuje trvalé nebo vracející se sociální a interpersonální problémy.
- Další faktor říká, že závislý člověk opakovaně užívá látku v situacích, které jsou označovány jako nebezpečné a ohrožující (např. jedení během řízení).
- Za deváté jedinci stále pokračují v užívání a přijímání látky, a o i přesto, že si uvědomují, že jim to může způsobit vážné zdravotní (tělesné i psychické) problémy.
- Desáté kritérium se týká farmakologie, kdy u závislého člověka je pozorována tolerance vzhledem k dané látce.
- A poslední kritérium se týká abstinenčních příznaků v případě, že se jedinec pokusí přestat s užíváním této látky, resp. potraviny.
I přes řadu výzkumů dokládajících její validitu, není závislost na potravinách jako taková stále zakotvena v Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN) ani v Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch (DSM). Přesto MKN ani DSM její existenci nepopírají.
Na jaké potraviny si lze vytvořit závislost?
Jak se staneme závislými na potravinách?
Uveďme si to celé ještě na příkladu. Pokud konzumujeme jídlo, které nám chutná, mozek automaticky uvolňuje hormon dopamin spolu s dalšími neurotransmitery. Hladina dopaminu se zvyšuje, a to postupně vede ke snížení regulace dopaminových receptorů. Tím se nám sníží také prožívaná radost během konzumace chutné potraviny. A to spolu se sníženou inhibiční kontrolou vede ke zvýšené nutkavé spotřebě potravin (kompenzační chování). A tak se vytváří cyklus závislosti na potravinách. Se závislostí také úzce souvisí impulzivita.
Jak impulzivita souvisí se závislostí?
Impulzivita je spojena s některými onemocněními, jako je ADHD či schizofrenie, patří sem ale i poruchy příjmu potravy nebo poruchy osobnosti. Je spojena také se sebepoškozováním, včetně poškozování se prostřednictvím konzumace potraviny, na níž je daná osoba závislá. Impulzivní lidé mají potlačené volní jednání, nedomyslí možná rizika svých činů, a proto jednají v závislosti na svých momentálních tendencích. Hrozí jim tak větší riziko rozvoje závislosti. Současně platí, že lidé se závislostí na konzumaci potravin nejčastěji podléhají svým impulzům tehdy, když prožívají emoce hněvu nebo štěstí. Nedokáží také často dobře vnímat svůj fyziologický stav, tzn. pocity hladu či sytosti.
Jak se ze závislosti na potravinách vyléčit?
Rozhovor s terapeutkou Adélou Kratochvílovou působící v Hnízdě zdraví připravila redakce.