Žijí flexitariáni déle?

Naopak konzumace ryb a mořských živočichů, jediných živočišných výrobků zdůrazňovaných ve středomořské stravě, se jevila jako neúčinná.

Když se podrobně podíváte na čtyři systémy hodnocení kvality stravování, které souvisely s prodloužením délky života, snížením srdečního onemocnění a úmrtnosti na rakovinu, tak všechny mají společné tyto čtyři prvky: více ovoce, více zeleniny, více celozrnných obilovin a více ořechů a luštěnin. Jídelníčky jsou postavené na společném jádru - hojné konzumaci rostlinných potravin. Opačný výživový směr, tedy mnoho živočišných potravin na úkor těch rostlinných (což je vlastně západní strava), je naopak spojen s vyšším rizikem. Je tedy potřeba změnit prostředí v oblasti výživy tak, aby podporovalo konzumaci celozrnných obilovin, zeleniny, ovoce a rostlinných bílkovin.

To je jedna z věcí, které mají tzv. modré zóny (Blue Zones) společné (oblasti s nejdéle žijícím obyvatelstvem). Nejde jen o sociální podporu a partnerství, denní dávku pohybu, ale také o výživu. Ve všech těchto oblastech je strava založena hlavně na rostlinných potravinách, maso se podává převážně při zvláštních příležitostech. A populace s pravděpodobně nejdelší délkou života na světě nejí vůbec žádné maso - kalifornští adventisté vegetariáni.

Takže pokud hlavní výhody středomořské stravy spočívají v konzumaci rostlinných potravin, co se takhle vrátit ke slavné studii PREDIMED a vytvořit bodový systém hodnotící přiblížení se vegetariánské stravě? Víme, že vegetariáni žijí déle, ale čistě vegetariánská strava nemusí být pro mnoho lidí snadným řešením. Možná by lidé lépe přijali, kdybychom jim řekli, aby jedli více rostlinných potravin a méně živočišných potravin. Umožnilo by však pouhé přiblížení se k vegetariánské stravě (tedy flexitariánství), aby lidé skutečně žili déle?

Na tento výživový vzorec odborníci pohlíželi jako na mírný přístup k vegetariánství. Usuzovali, že kdyby to vedlo k prodloužení života, šlo by o snadno srozumitelné poselství k podpoře zdraví - více rostlinných potravin, méně živočišných potravin. Získáte tedy body za konzumaci ovoce, zeleniny, ořechů, obilovin, luštěnin, olivového oleje a brambor. Za živočišný tuk, vejce, rybu, mléčný výrobek, maso nebo masný výrobek vám bude bod odečten. Samozřejmě to znamená, že čím více sníte bramborových lupínků a hranolků, tím více dostanete bodů. Proto dávám přednost termínu nerafinovaná rostlinná strava, protože strava je vymezená tím, co jíte, ne tím, co nejíte. Když jsem vyučoval na Cornell University, znal jsem také studenty vegany, kteří žili prakticky jen z hranolků a piva. Veganská strava nemusí být nutně zdravou stravou.

Fungovalo to tedy? Když nebudeme brát ohled na zdravost konkrétních potravin a udělíme lidem body za jakékoliv rostlinné potraviny, zpracované i nezpracované, a za každou živočišnou potravinu jim bod odebereme, budou lidé s vyšším skóre žít déle? Ano. Maximální skóre provegetariánské stravy bylo 60, ale už skóre 40 a vyšší bylo spojeno s 40% poklesem úmrtnosti. Ve skutečnosti bylo v nejvyšší kategorii dodržování provegetariánské stravy tak málo úmrtí, že museli výzkumníci spojit dvě horní kategorie, aby mohli provést analýzu.

To je důkaz, že i jednoduchá rada spočívající ve zvýšení spotřeby rostlinných potravin a snížení spotřeby těch živočišných může příznivě ovlivnit délku života. Jde o prodloužení života. Tato mírná změna je realistická, cenově dostupná a dosažitelná, jelikož značná část jejich populace si již tento způsob stravování osvojila. Člověk tedy může získat příznivý účinek na délku života bez nutnosti radikálně změnit svou stravu a konzumovat výlučně rostlinné potraviny. Postupný a jemnější přístup má také větší naději na úspěch ve veřejné politice. Například 41% pokles úmrtnosti ve Spojených státech by znamenal záchranu života stovek tisíců Američanů každý rok.

Ze stránek dr. Michaela Gregera NutritionFacts.org