Celer
Z hlediska základních živin není celer nijak výjimečný. Jeho aktivní látky jsou však prospěšné při těchto obtížích: Edémy (zadržování tekutiny, tj. otoky), ledvinové kameny, dna, vysoká hladina kyseliny močové a artritida. Je to dáno přítomností éterických olejů, které pomáhají rozšiřovat cévy, čímž se zvyšuje objem vyloučené moči a odpadních látek metabolismu.
Celer má dostatek alkalizujících minerálních solí, díky kterým v těle dokáže neutralizovat škodlivé kyseliny. Naopak strava bohatá na maso a živočišné produkty překyseluje krev a vnitřní orgány, což způsobuje úbytek vápníku a tvorbu ledvinových kamenů a otoků.
Celer, ale hlavně vývar z něj , má podobný zásaditý a remineralizační účinek jako cibule. Neutralizuje zplodiny v krvi a usnadňuje vylučování kyselin, které vznikly při metabolismu.
Celer se pro velké množství sodíku (asi 87 mg/100 g) používá i k přípravě celerové soli. Navzdory vysokému obsahu sodíku působí hypotenzně (snižuje krevní tlak), protože v éterickém oleji je obsažen účinný vazodilatans 3-butylftalid — látka rozšiřující cévy, která v kombinaci s diuretickým účinkem reguluje vysoký krevní tlak.
Pokus na univerzitě v Singapuru potvrdil schopnost celeru snižovat hladinu cholesterolu v krvi. Po dobu osmi týdnů dostávala laboratorní morčata krmivo s velmi vysokým obsahem tuků, do kterého jedné skupině přidávali dvě polévkové lžíce celerové šťávy. Na konci experimentu měla morčata z této skupiny oproti ostatním morčatům podstatně nižší hladinu cholesterolu v krvi.
Celer obsahuje glykokvin, látku s podobným účinkem jako inzulin, která snižuje hladinu cukru v krvi. Díky ní je celer i přes obsah sacharidů vhodný pro diabetiky.
Celer obsahuje psoraleny, které mohou u přecitlivělých jedinců vyvolat reakci na sluneční světlo. Poskytují však ochranu při psoriáze, kožní chorobě, která se obtížně léčí a projevuje se načervenalou vyrážkou a šupinami na kůži.
Celer se hodí k cibuli a je vhodný jako vývar nebo součást salátů. Obě dvě plodiny působí jako antacidy, které odstraňují kyselý odpad z trávicího traktu.
Syrový v salátech: Používají se jen jemné a křupavé stonky. Připravují se z něj pročišťující vývary, do kterých lze přidat cibuli, kopřivu, petržel a zelí. Čerstvá šťáva se získává ze stonků a listů a ochucuje se citronem. Při každém jídle jí lze vypít půl sklenice.
Dr. George D. Pamplona-Roger, z knihy „Encyklopedie léčivých potravin“. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.