Cibulová zelenina
Nejúčinnějším druhem zeleniny se v tomto ohledu ukázal být česnek, který se na prvním místě umístil v případě prevence proti rakovině prsu, mozku, plic, slinivky, prostaty a žaludku, a na druhém místě (po pórku) v případě rakoviny ledvin.
Česnek, cibule, pórek a další druhy cibulovité zeleniny se přitom chovají selektivně (na rozdíl od chemoterapie); ničí rakovinné buňky, ale zdravé buňky nechávají na pokoji. Lidé užívající pravidelně česnek měli významně nižší riziko následného úmrtí na rakovinu – zajímavé bylo, že ochranný účinek se projevil jen u lidí, kteří nepili alkohol.
Skupina s vysokým příjmem cibule pocítila znatelný pokles krevních cukrů a inzulínové rezistence v porovnání se skupinou s nízkým příjmem cibule. Lidé, kteří jedí cibuli alespoň dvakrát týdně, mají o 20-30 % nižší riziko vzniku rakoviny tlustého střeva. Relativní riziko rakoviny žaludku bylo poloviční u těch, kteří jedli nejvíce cibule (přinejmenším půlku cibule denně). Starší ženy konzumující cibuli alespoň jednou denně měly celkovou hustotu kostí o 5 % vyšší než ty, které cibuli jedly jen jednou za měsíc. Kvercetin v cibuli obsažený má výrazný antioxidační účinek, potlačuje zánět a bolest.
Cibule a česnek účinně brání srážení krve. Česnek je přitom asi 13krát silnější než cibule – proto se nedoporučuje konzumovat jej (v syrovém stavu) před plánovanou operací. Dlouhodobý příjem česneku dokáže snížit hladinu špatného cholesterolu asi o 10 %. Ti, kteří konzumovali necelou čtvrtinu čajové lžičky česnekového prášku denně, vykazovali menší tuhost aorty. Účastníci studie konzumující denně česnek měli o 60 % méně infekcí – které navíc trvaly o 70 % kratší dobu. Osmina čajové lžičky česneku v prášku třikrát denně – to odpovídá asi 2 stroužkům čerstvého česneku denně – snížila hladinu olova v krvi o 20 %.
Muži, kteří jedli nejvíce cibule, česneku či pórku, měli o 49-70 % nižší výskyt rakoviny prostaty oproti těm, kteří jich jedli nejméně. Česnek navíc snižuje krevní tlak a stimuluje imunitu.
Několik poznatků z praxe
Syrovou cibuli si můžeme přidat do salátu. Syrový česnek zase do dresinků nebo pesta. Nebo jej můžeme rozdrtit či nakrájet, počkat deset minut a pak jej vařit. A co nakládaný česnek? Možná je pro někoho praktičtější, je v něm však podstatně méně prospěšných látek. Metaanalýza studií zabývajících se česnekem naznačuje, že neexistují žádná bezpečnostní rizika související s vedlejšími účinky nebo předávkováním při jeho konzumaci. Neměli byste však nanášet rozmělněný česnek na kůži. Může způsobit podráždění, a když jej tam necháte příliš dlouho, tak i popálení.
Poznatky vědeckého výzkumu a praktická doporučení zpracoval Robert Žižka.