Češi přicházejí na chuť BIO potravinám
"Biopotraviny jsou vnímány jako potraviny čisté, bez zbytků pesticidů a chemických hnojiv a mnohem méně zpracované," vysvětluje vzrůstající oblibu Tom Václavík, šéf agentury Green marketing. Říci, že by byly přímo zdravější, se však lékařům nechce. "Neexistuje jediný vědecký důkaz, že jsou zdravější. České normy jsou spíše přísné, proto ani klasické potraviny nejsou a nemohou být špatné či škodlivé pro lidské zdraví," říká předseda Fóra zdravé výživy Rudolf Poledne.
V tuzemsku jsou biopotraviny v obchodech snadno k rozpoznání. Jsou označeny zelenou zebrou s nápisem Bio, což zaručuje, že byly vyrobeny k přírodě šetrným způsobem. Není-li tomu tak, čekají na prodejce i výrobce od kontrolní organizace KEZ pokuty v řádu statisíců. Zhruba tisícovku biovýrobků je dnes v tuzemsku možné koupit ve třech stovkách prodejen specializovaných na zdravou výživu a ve většině hypermarketů. "
V současnosti máme více než osmdesát biovýrobků a počet stále stoupá," říká Petr Uchytil z Delvity s tím, že v mateřské firmě Delhaze v Belgii se biopotravin prodávají čtyři stovky druhů. "Postupně i v Česku vzniká a rozrůstá se skupina lidí, která biopotraviny upřednostňuje," dodává Jana Havlíčková ze společnosti Carrefour. Loni Češi podle odhadu Green marketing za potraviny se zelenou nálepkou utratili až 240 milionů korun.
"Spotřeba biopotravin stoupá nejen úměrně životní úrovni, ale i vzdělanosti. Roli hraje i věk. Mladí o zdravé výživě více přemýšlejí," říká Otakar Jiránek, šéf společnosti Country Life, který začal biopotraviny dovážet do Čech už na začátku 90. let. Vyšší příjem je pro větší oblibu biopotravin potřeba. Jejich ceny jsou totiž o dvacet až sto procent vyšší než u klasického jídla. Například půlkilový pecen chleba Šumava je v Carrefouru k mání za 11,40 Kč, zatímco biochleba stojí 19,90.
Vyšší cena je podle zemědělců dána náročnější výrobou, například plevel se ničí ručně, a ne postřiky. "Biopotraviny nejsou drahé, ale konvenční potraviny extrémně levné," říká Hana Zemanová z Pro Bio ligy, která provozuje informační centrum. "Kdyby se do cen běžných potravin promítlo znečišťování životního prostředí, byly by dražší," dodává.
"Zákazníci si neuvědomují, že nízkou cenu konvenčních potravin způsobuje jejich ohromný přebytek a různé technologické náhražky při výrobě, aby se dosáhlo co nejnižší ceny," říká Karel Tachecí, který pěstuje biozeleninu u Litoměřic. Kromě toho nabízí i normální zeleninu, což podle něho není tak "finančně zajímavé." I přes stoupající nabídku ekologických farmářů není stále podle obchodníků dostatečná. "Český trh není ještě nasycen, spousta biopotravin na něm vůbec není," uvedl Karel Matěj ze společnosti Pro-Bio, která vykupuje produkty od domácích zemědělců. "K nedostatkovým patří vejce, máslo, zelenina a ovoce," říká Zemanová. Poměrně dostatek je čajů, koření či olejů, naopak přebytky jsou občas u hovězího.
Z více než 700 ekologických farem chová skoro 80 procent z nich na pastvinách skot, což je výhodnější než třeba pěstovat ovoce. Většina chovatelů tele odchová podle ekologických pravidel na mateřském mléku, ale do jateční váhy už ho dají vykrmit normálním zemědělcům. "Češi nejsou ochotni připlácet si za biohovězí tolik, aby se ekologickým zemědělcům vyplatil výkrm ve větší míře," vysvětluje Kamil Toman z ekodružstva Severozápad. Ani biohovězí tak na celkové konzumaci (stejně jako ostatní biopotraviny) zatím netvoří ani jedno procento.