Co takhle sójový burger?

Jedna z hlavních pochybností nebo obav v souvislosti se sójou je její vliv na ženy po rakovině prsu. Klinické i epidemiologické výzkumy však jasně a jednoznačně ukazují, že sója je bezpečná potravina i pro ženy s rakovinou prsu. Ve skutečnosti dokonce prospektivně epidemiologické studie ukazují, že ženy, které konzumují sóju a sójové potraviny poté, co byla u nich zjištěna rakovina prsu, jsou vystavený menšímu riziku jejího návratu a mají nižší riziko úmrtí na tuto rakovinu.

Další výhradou vůči sóji je, že „feminizuje“ muže. Toto je další velmi nešťastná dezinformace. Sója totiž snižuje riziko vzniku rakoviny prostaty a také riziko ischemické choroby srdeční. To jsou velmi dobré důvody pro to, aby muži konzumovali sóju. Klinický výzkum navíc ukázal, že sója nesnižuje u mužů hladinu testosteronu, nezvyšuje hladinu estrogenu, ani nijak negativně neovlivňuje kvalitu spermií a semene – a také, že sója je dobrým zdrojem bílkovin pro budování svalové hmoty při svalových cvičeních.

Existuje velké množství výzkumných prací, které zkoumaly účinek sójových bílkovin na růst svalové hmoty při silovém tréninku. Tento výzkum ukázal, že sója, přestože má menší obsah leucinu než například syrovátka, podporuje růst svalové hmoty v reakci na silové zatížení.

Výzkum například ukázal, že po dvanácti týdnech posilování nebyl rozdíl ve svalovém výkonu mezi těmi, kteří konzumovali sóju, a těmi, kteří konzumovali syrovátku. A ještě jednou: sója nesnižuje hladinu testosteronu, takže je to dobrá volba i pro ty, kteří chtějí budovat svou svalovou hmotu.

Další často citovanou obavou je, že sója by mohla mít negativní vliv na funkci štítné žlázy. Současné informace však toto nijak nepotvrzují. Nedávno proto Evropská agentura pro bezpečnost potravin (EFSA) uvedla, že konzumace sóji a sójových izoflavonů nenarušuje činnost štítné žlázy u postmenopauzálních žen. Ani z tohoto pohledu tedy neexistuje důvod k obavám z konzumace sóji.

Ano, je pravda, že konzumace sóji a sójových výrobků může způsobit u některých lidí alergickou reakci. Je ale třeba být si současně vědom toho, že alergie na sóju je mnohem méně častá než např. alergie na kravské mléko a některé další potraviny.

Jako doporučená dávka sóji a sójových potravin se proto dnes (pro dospělé) uvádějí dvě porce denně – a pro děti jedna porce denně. Jeden z nejdůležitějších důvodů, proč by i děti – zejména dívky – měli jíst sóju, je fakt, že výzkum ukázal, že konzumace alespoň jedné porce sóji a sójových potravin denně během dětství a puberty snižuje celoživotní riziko vzniku rakoviny o 25-50 %.

Se sójou se v obchodech setkáváme v mnoha podobách. V první řadě doporučuji konzumovat takové sójové potraviny, které jsou přirozené a tradiční – například tofu, tempeh či sójové mléko vyrobené ze sójových bobů (tedy nikoliv v prášku). Další vhodnou formou sóji jsou zelené sójové lusky (edamame).

Hojně se dnes prodávají nejrůznější náhražky masa (burgery atp.) nebo proteinové tyčinky na bázi sóji. Jedná se sice o pohodlný způsob příjmu sóji a dobrý zdroj bílkovin, když ale konzumujete sójové potraviny v přirozené podobě, získáváte více než jen bílkoviny. Přijímáte tak omega-3 nenasycené mastné kyseliny, vlákninu, oligosacharidy a ve vyšších koncentracích i prospěšné izoflavony. Podobně jako u všech ostatních potravin i u sóji tak platí, že přirozené a málo zpracované formy jsou zdravější.

Dr. Mark Messina, PhD., je držitelem doktorátu v oboru výživa člověka. Výzkumu sójových potravin a jejich vlivu na zdraví se věnuje třicet let.