Dýchat se musí

Přesto však odhodili další tři pytle s pískem, aby se dostali ještě výše. Následně všichni ztratili vědomí. Po čase se jeden z vědců probral - ovšem dva jeho kolegové již byli mrtví.

Tento příběh jen dokresluje, jak životně důležitý je pro nás kyslík. Víme, že člověk může žít týdny bez jídla, několik dní bez vody, ale jen pár minut bez kyslíku.

Pokud zůstanete déle než 8-10 minut bez kyslíku, dojde k nenapravitelnému poškození mozkových buněk.
Vzduch, který dýcháme, obsahuje okolo 20 % kyslíku, 79 % dusíku, 0,3 % CO2, vodní páru, helium a jiné plyny. Kdyby koncentrace kyslíku byla jen o něco nižší, udusili bychom se. A naopak, kdyby jej bylo více než 20%, naše planeta by shořela.

Zajímavá je souhra, která existuje mezi zvířaty a rostlinami. - zvířata produkují kysličník uhličitý, který rostliny spotřebovávají. Fotosyntézou pak rostliny vyrábějí kyslík, který je pro živočichy nezbytný. Tyto detaily poukazují na dokonalou souhru v přírodě a na záměr Inteligentního Tvůrce - spíše než na nahodile šťastný jev.

Je-li tedy kyslík tak nezbytný pro přežití, bude jistě i velmi důležitým faktorem pro udržení dobrého zdraví.
Když se ráno probudíte unaveni a po celý den se vám nedostává energie, může to být důsledkem špatného dýchání, nedostatečného okysličení. Kyslík totiž pomáhá při spalování glukózy v buňkách (jeho výsledkem je uvolňování energie). Bez přítomnosti kyslíku v každé buňce by nám potrava byla k ničemu.

Kyslík současně pročišťuje krev, tím, že mírní překyselení a podráždění vyvolávané odpadním produktem spalování - kysličníkem uhličitým. Zároveň se zlepšuje i tonus kůže a dochází k urychlení hojení ran.

Iontový "nápoj"

Již v roce 1897 odhalil dr. John Thompson, že každý atom obsahuje elektrický náboj. Proto také vzduch (který je složený z atomů) obsahuje milióny elektrických částic - iontů. Během dýchání zadrží naše tělo okolo 15-40 % těchto iontů, které pak doslova "nabíjejí" (elektrizují) každou buňku našeho těla.

Existují však rozdílné typy iontů. Pozitivní ionty najdeme ve městech a v oblastech s průmyslovým znečištěním. Vyvolávají pocity únavy, závratě, bolení hlavy, hučení v uších či nevolnost. Naopak negativní ionty, které najdeme v přírodě, nejlépe někde u vody či v lese, podporují činnost imunitního systému, ničí viry v ovzduší a zároveň posilují činnost neutrofilů (jednoho druhu bílých krvinek).

Časopis o výzkumu rakoviny dokonce uvedl, že negativní ionty zabraňují růstu maligních nádorů. Tyto ionty zároveň vitalizují krev, čímž brání únavě a zvyšují náš výkon. Při dobrém zásobení negativními ionty se zvyšuje duševní čilost a zlepšuje se paměť - mozkové buňky totiž spotřebují nejvíce kyslíku z celého těla. V neposlední řadě negativně nabité ionty snižují i vysoký krevní tlak.

Zhluboka dýchat

Dr. Frederick Kahn nedávno zveřejnil výsledky studie, ve které porovnával analgetické účinky aspirinu s účinky hlubokého dýchání. Zjistil, že hluboké dýchání dokázalo eliminovat bolest a mnohé další nepříznivé příznaky stejně dobře jako aspirin.

Při dobrém okysličení dochází ke zvýšené produkci serotoninu, který snižuje bolestivost, navozuje stav dobré pohody a napomáhá dobrému spánku. Chcete-li se zbavit nevítaného stresu, začněte prostě zhluboka dýchat.

Z výše uvedeného vyplývá, že i přesto, že vzduch nevidíme, je vlastně jedním z nejlevnějších a nejdostupnějších léků.

Jak správně dýchat?

Většina z nás dýchá pouze tak, aby se nějak udržela naživu. Ani si neuvědomujeme, o kolik životodárné energie nezdravými dýchacími návyky přicházíme. Když se chvíli budete pozorovat, poznáte, zda se vám při dechu zvedá pouze hrudník anebo zda se plní i břicho. Vzorem nám mohou být malá miminka, která používají všech dýchacích svalů a pomocí bránice dýchají hluboce do bříška.

My dospělí se však většinou spokojíme s povrchním dýcháním hrudníkem, při kterém zůstává v cípech plicních laloků starý vzduch (a mj. roste i riziko vzniku nádorů). Pro správné dýchání se snažme zapojit všechny tři skupiny svalů - brániční, hrudní i klíčkové.

Změna našich dýchacích návyků vyžaduje soustředění, píli a vytrvalost. Nevzdávejte se, když se přistihnete, že opět dýcháte postaru. Dýchejte raději nosem než ústy, protože nosní sliznice vzduch ohřeje a řasinky jej pročistí. Dochází tak i k jeho zvlhčování.

Volíte-li dýchání ústy a navíc si vzduch ještě otravujete kysličníkem uhličitým, dehtem, nikotinem (a dalšími 4 000 jedy), uvědomte si, že vaše zdraví je hned po životě tím nejcennějším majetkem. Učiňte pro jeho udržení zásadní rozhodnutí a zamáčkněte poslední cigaretu. Dopřejte si pořádný doušek čerstvého vzduchu - stres rychle vymizí a vaše smysly se zbystří.

Prospěšná jsou dýchací cvičení - prohloubí dýchání, odstraní kulatá ramena, rozjasní myšlení a sníží nervozitu. Zkuste si každé ráno namíchat "kyslíkový koktejl" - deset vteřin se nadechujte, na deset vteřin zadržte dech a deset vteřin postupně vydechujte. Nezapomeňte, že i ve vašem domově má být vzduch v pohybu, a větrejte, a to hlavně v ložnici. Ráno se probudíte svěží a osvěžení.

Vzduchový obal naší planety je nejen životodárným zázrakem pro celou flóru a faunu, je také připomínkou toho, že "Boží milosrdenství sahá až do mraků". (Žalm 36,6) Jednoduše je Boží lásky dostatek pro všechny, stejně tak, jako onoho neviditelného, přesto však nepostradatelného přírodního léku - vzduchu.

Podobně jako si každý z nás dopřeje dvakrát či třikrát denně dobré jídlo, dopřejme si i výživný vzduchový příděl (který činí něco přes 300 000 vdechů denně). S každým nádechem si můžeme uvědomovat, že je to právě Boží láska, která do nás i tímto způsobem hojně a zdarma vstupuje.

Podle zahraničních pramenů zpracovala Jana Konečná