Jaký je váš názor na spotřebu potravin živočišného původu celkem a mléka zejména?

Tak např. i v průmyslovém Japonsku, kde na malé ploše žije obrovské množství lidí, kde se potýkají se velkým obsahem dusičnanů v podzemní vodě (v důsledku intenzivního zemědělství), mají obyvatelé podstatně méně infarktů a dožívají se podstatně vyššího věku, než v řadě zemí západní Evropy - a než u nás. A to proto, že základem jídelníčků zůstává, i přes příklon k západní stravě, ke kterému v posledních desetiletích došlo, rýže, těstoviny, množství zeleniny, a proto, že japonská strava obsahuje podstatně méně tmavého masa, mléka a mléčných výrobků než strava naše.

Mléko a mléčné výrobky obsahují živočišné tuky, které přispívají k nemocem srdce a cév, bílkoviny, na které má určité procento obyvatel alergii, a laktózu (mléčný cukr), kterou část populace nedokáže strávit. Zajímavé je, že v těch zemích, kde je hojná konzumace mléka a mléčných výrobků (vesměs hospodářsky rozvinuté země), je i největší výskyt osteoporózy (resp. zlomenin krčku). Mléko a mléčné výrobky tedy před osteoporózou nechrání, ba právě naopak! Tento zdánlivý paradox dokážeme vysvětlit teprve tehdy, když pochopíme, že osteoporóza není nemocí z nedostatku vápníku, ale (v první řadě) z nadbytku bílkovin, a to zejména živočišných.

Dobře zdokumentované pokusy ukázaly, že při příjmu vápníku 1 400 mg byla vápníková bilance negativní, pokud pokusné osoby dostávaly stravu s vysokým obsahem bílkovin, teprve když množství bílkovin ve stravě kleslo pod 50 gramů, stávala se vápníková bilance pozitivní (tzn. že vápník se z těla nevylučoval, ale naopak se ukládal).

Robert Žižka, šéfredaktor časopisu Prameny zdraví