Je to bezpečné
Potraviny mohou sice vypadat stejně jako dříve, jedná se však mnohdy spíše o směs chemikálií, pesticidů, hormonů - a nově i modifikovaných genů.
Co jsou to geneticky upravované potraviny?
Před pěti lety schválilo americké oddělení Food and Drug Administration (FDA) prodej geneticky upravovaných potravin. Ve snaze vytvářet nové superpotraviny vybírají vědci vhodné geny, jako např. geny zajišťující odolnost vůči nemocem či toleranci vůči hmyzu, a transplantují je do plodin, které jsou k těmto problémům náchylné. Anebo upravují vlastní geny rostliny, aby došlo ke změně určité vlastnosti žádoucím směrem. Po více než dvou desetiletích výzkumů a testování prováděných v USA ministerstvem zemědělství, FDA a Agenturou pro ochranu životního prostředí (EPA), byly tak před pěti lety vypěstovány pro obchodní užití první superplodiny - rajčata s prodlouženou dobou trvanlivosti, tykev imunní vůči virům a cukrová řepa resistentní proti pesticidům.
Kampaň proti GMO
V Evropě kvůli těmto produktům ovšem zavládl poměrně značný rozruch. Evropská unie se rozhodla do roku 2002 neautorizovat nové geneticky manipulované plodiny, zastavit jejich schvalování a zpřísnit předpisy pro označování potravin. Rakousko, Švýcarsko a Lucembursko prodej geneticky manipulovaných potravin zakázaly a hlavní evropští producenti potravin se zavázali, že nebudou tyto plodiny používat.
V USA hnutí proti genové manipulaci teprve začalo. V červnu 1999 podepsalo více než 500 tisíc lidí petici předloženou Sněmovně reprezentantů a žádající povinné označování geneticky upravovaných potravin. Greenpeace, Mezinárodní federace hnutí za ekologické zemědělství a dalších pětatřicet organizací zabývajících se ochranou životního prostředí nebo ekologickým zemědělstvím, vedeno snahou zabránit vývoji plodin resistentních proti hmyzu, podalo žalobu na Agenturu pro ochranu životního prostředí EPA.
K hnutí proti geneticky manipulovaným potravinám se připojilo mimo jiné i mnoho šéfkuchařů amerických restaurací. "Když slyším termín "genetická manipulace", vzpomenu si na Frankensteina, říká jeden z nich, Eric Ripert působící v restauraci Le Bernadin v New Yorku. Společně se šéfkuchaři z dalších více než tisíce restaurací se Eric Ripert zavázal takovýchto produktů vystříhat. "Chci vědět, co podávám. Nechci servírovat zelí s kravským genem."
Dokonce i v případě důsledného uvádění genetické manipulace na etiketách může být velmi obtížné zajistit, že výrobek geneticky manipulované plodiny skutečně neobsahuje. Genový smog - zanášení pylu větrem z geneticky manipulovaných rostlin na vedlejší pole - totiž může znamenat kontaminaci plodin, o kterých se předpokládá, že zasaženy nejsou.
Genoví manipulátoři uvádějí, že jejich pole se nacházejí příliš daleko od ostatních polí, takže k tomu nemůže dojít. Organizace Greenpeace však uvedla, že 80 tisíc pytlů kukuřičných lupínků z ekologicky pěstované kukuřice bylo ve Velké Británii odmítnuto poté, co bylo zjištěno, že kukuřice, jejíž původ byl vystopován k ekologickému zemědělci působícímu v Texasu, byla infiltrována ze sousedního pole pro pěstování geneticky manipulovaných plodin. To může mít pro ekologického zemědělce vážné důsledky. "Když se zjistí, že vaše úroda obsahuje geneticky manipulované plodiny, nemůžete ji prodávat jako produkt ekologického zemědělství," říká Charles Margulis, který bojuje proti genetické manipulaci v rámci hnutí Greenpeace. "Přicházíte tak o svou živnost - a proti svým sousedům anebo firmám zabývajícím se výrobou geneticky manipulovaných potravin nemáte přitom žádnou právní obranu."
Proč je potřebujeme?
Příznivci genetické manipulace argumentují tím, že má-li se světová populace během následujících čtyřiceti let zdvojnásobit, musíme buď rozšířit plochu obdělávané půdy anebo zvýšit její úrodnost - abychom dokázali rostoucí požadavky obyvatelstva uspokojit. Proto jsou prý geneticky manipulované potraviny nezbytností. Poukazují rovněž na předpokládaná budoucí zlepšení. Asi během deseti let by se měl do obchodů dostat sójový olej s vysokým obsahem vitamínu E, rýže bohatá na vlákninu a zelenina zabraňující tvorbě zubního kazu. Později se předpokládá pěstování plodin, které bude možno použít jako vakcíny proti hepatitidě a dalším nemocem třetího světa. Dalšími možnostmi jsou nealergizující arašídy či bavlna pěstovaná v různých barvách (čímž bude eliminována potřeba užívání barev, které časem blednou). Za jakou cenu bude však těchto "úspěchů" dosaženo?
Je to bezpečné?
Vzhledem k tomu, že geneticky manipulované potraviny existují teprve několik let, nikdo neví, co se může stát v průběhu delšího časového období. Mnozí lidé se obávají, že jsme se stali nedobrovolnými pokusnými králíky v největším světovém testování potravin. "Potravinářskému průmyslu se dává obrovský prostor, veřejnosti pak téměř žádný," říká dr. Rebecca Goldburgová, vědecká pracovnice Environmental Defense Fund v New Yorku.
Dnešní technika umožňuje rychle a efektivně izolovat jediný gen a přesunout tak žádanou vlastnost z jednoho druhu na jiný - a nemusí to být vždy pouze z jedné rostliny na druhou. Nedávno bylo vypěstováno a testováno rajče s upraveným genem pocházejícím z jedné studenovodní ryby - ke komerčnímu využití se dosud nepřikročilo. Je též možné změnit vlastní gen rostliny, a tak například způsobit, že gen, který má na starosti zrání rajčete, bude méně účinný - takže rajče zůstane déle čerstvé.
"Když však vkládáte do rostlin geny, můžete narušit jejich normální genetickou skladbu. K čemu všemu by mohlo dojít, aniž bychom to zaznamenali?" ptá se Michael Hansen, výzkumný pracovník Consumer Union's Consumer Policy Institute v Yonkers ve státě New York. "Co když některý neočekávaně aktivovaný gen způsobí rakovinu nebo vytvoří nějaký nový toxin?"
Dalším předmětem obav je, že když jsou do rostlin vkládány geny, je možné, že současně se do nich vkládá i geneticky zakódovaná resistence na antibiotika.
Mohli byste být alergičtí?
Starosti vzbuzuje i přenos alergenů. Jedna firma se vzdala plánů na modifikaci sójových bobů genem z ořechu kešu, když vědci zjistili, že se tím přenáší z ořechů i alergeny.
Studie vypracovaná Arpadem Pusztaiem, skotským toxikologem, ukazuje na další riziko. Když tento vědec podával krysám brambory, obsahující geny resistentní na hmyz, jejich imunitní systém slábnul a jejich mozky se zmenšovaly. Tato kontroverzní studie vyvolala velkou debatu mezi evropskými vědci. Ať je však již skutečnosti jakákoliv, mnozí vědci se shodují ve dvou věcech: uvolnění tak velkého množství geneticky manipulovaných potravin ke komerčnímu využití bylo předčasné, je zde potřeba dalšího testování.
A co životní prostředí?
Potenciálnímu nebezpečí nejsou ovšem vystaveni jen lidé. Ekologové varují, že resistence na herbicidy se přenese z plodin na plevel. "Pak budeme potřebovat silnější, toxičtější chemikálie, abychom se s plevelem dokázali vypořádat," říká Charles Margulis z hnutí Greenpeace. Studie v časopise Nature ukázala, že resistence na herbicidy se přenesla z hořčice na 6-11% sousedních rostlin.
Geneticky modifikované potraviny mohou znamenat nebezpečí pro živočišné druhy. Některé geneticky modifikované plodiny jsou např. smrtelně nebezpečné pro jednoho velkého amerického motýla.
Máme na výběr?
"Geneticky modifikované potraviny jsou v USA označovány, pouze pokud došlo k významné změně," říká Thomas Hoban, profesor sociologie a výživy na North Carolina State University v Raleigh. "Jedná-li se o pouhou změnu jedné části DNA, která má za úkol odradit hmyz nebo zabránit zaplevelení, americká FDA se nedomnívá, že se jedná o významné narušení bezpečnosti potraviny."
"Ať již je genetické manipulování s potravinami správné či ne," říká Rebecca Goldburgová z Environmental Defense Fund, "spotřebitelům by měla být dána možnost, aby si mohli sami vybrat, zda chtějí takové výrobky jíst. Nemyslím si, že by za nás měl rozhodovat někdo jiný."
Přetištěno z časopisu Marie Claire, září 99, str. 286-290, redakčně kráceno a upraveno