Timoteus (ten, kdo ctí Boha)

Mnozí lidé ve středním nebo starším věku váhají, když mají být mladí lidé jmenováni na zodpovědné pozice. Bývá to jak ve společnosti, tak v církvi. Zdůrazňují potřebu zkušeností a dobrých výsledků. Příliš často však zapomínají, že oni sami byli dosazeni na zodpovědné pozice, když byli ještě mladí, a že lidé mohou získat zkušenosti jen tím, že dostanou příležitost zdokonalovat své schopnosti.

Podobný problém měl i Timoteus. Pavel ho „objevil“, když byl ještě velmi mladý. „Trénoval“ ho a připravoval na plnění vůdcovské role. Timoteus se však obával, že mnozí lidé ho nebudou uznávat pro jeho věk. Měl obavy z budoucnosti. Pavel však trval na tom, aby se nebál negativních poznámek těch, kteří mu říkali, že je příliš mladý. Napsal mu: „Nikdo ať tebou nepohrdá proto, že jsi mladý; ale těm, kdo věří, buď vzorem v řeči, v chování, v lásce, ve víře, v čistotě“ (1Tm 4,12).

Mladí lidé by měli dostat možnost získávat zkušenosti. To se však dá jen při plnění povinností. Zároveň musí být příkladem pro své vrstevníky i starší v tom, co dělají a jak mluví. Jen tak si získají důvěru ostatních.

Pane, pomoz nám, abychom byli ochotni dávat druhým příležitost k růstu bez ohledu na věk a předchozí zkušenosti.

Z knihy Reindera Bruinsmy Tváří v tvář. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.