Trofimos (kdo se drží naděje)

Trofimos pocházel z Efezu. Byl to Řek, který konvertoval ke křesťanství. Pavlova první návštěva Efezu byla krátká. Když se tam po čase vrátil, zůstal zde asi tři roky. Poté, při jeho odchodu, byl Trofimos členem skupiny, která apoštola doprovázela (Sk 20,4). Po příchodu do Jeruzaléma vedla Trofimova přítomnost k incidentu, jenž byl začátkem dlouhého právního sporu, který přivedl Pavla do Říma. Židé Pavla (falešně) obvinili, že do chrámu přivedl Trofima, který nebyl Žid. To se považovalo za vážný přestupek.

Ve 2Tm 4,20 čteme, že Pavel musel Trofima pro nemoc nechat v Milétu. Není jasné, kdy to bylo, protože se dočítáme i to, že Trofimos doprovázel Pavla do Jeruzaléma na konci jeho třetí misijní cesty. Ať to bylo jakkoli, jistý čas byli Pavel a Trofimos oba v Milétu a Trofimos nemohl pokračovat v cestě s Pavlem. Můžeme si jen představit, co to asi pro Trofima znamenalo. Na vlastní oči byl svědkem toho, jak Pavel uzdravil několik nemocných, se kterými se setkali. Byl s Pavlem, když v Troadě Eutychus vypadl z okna. Viděl, jak chlapec díky Pavlově přítomnosti neutrpěl žádné trvalé následky. Proč on musel zůstat kvůli nemoci v Milétu?

Trofimos zažil to, co zažili mnozí další. To, že jste věřící a jednáte v Boží věci, neznamená, že budete vždy chráněni před nepříjemnými událostmi. Také to však neznamená, že vás Bůh opustil.

Všemohoucí Bože, pomoz mi přijmout, že ačkoli jsem věřící, možná budu muset překonat těžká období. Pomoz mi, abych nikdy neztratil důvěru v Tebe.

Z knihy Reindera Bruinsmy Tváří v tvář. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.