On mi odpověděl

V tomto vyznání pisatel žalmu vyjadřuje svoji osobní zkušenost. Nezapomněl na to, že prožíval problémy ve svém životě. Dokonce vzpomíná, že šlo o soužení. Tím naznačuje, že to bylo něco víc než jen běžná životní peripetie, kterou je třeba v životě řešit. Že to bylo něco, co jej drtilo, trápilo a bralo radost. A to je vždy bolestné vzpomínání. Ale vedle vzpomínání na své soužení nezapomíná také na to, že když v takovém soužení volal k Hospodinu, On mu odpověděl. A tato skutečnost jej vždy znovu podpírala a povzbuzovala, když mu život ukazoval odvrácenou tvář.

I my procházíme různými, ne až tak pozitivními zákrutami života. A někdy jde o životní cesty, které nás přivedou až na pokraj zoufalství. Jsou pro nás soužením a my se jimi trápíme. A právě tehdy je třeba si uvědomit to, co si uvědomil a vyznal pisatel žalmu. On, Hospodin, mi odpověděl. Ano, Hospodin slyší, On vidí a vnímá, co prožíváme. A On také odpovídá. Odpovídá tím, že soužení skončí, odpovídá tím, že najednou dostáváme novou sílu soužení nést a snášet, odpovídá tím, že se najdou ti, kteří nesou moje trápení se mnou, odpovídá tím, že vnukne myšlenku, která vede k vyřešení mého zoufalého stavu, a odpovídá také tím, že mně dává naději na to, že to lepší nás teprve čeká. A než toto lepší přijde, On je vždy s námi.

Není to povzbuzením pro každý den našeho života? Nezáleží na tom, jak těžké je břemeno, které momentálně neseme, záleží na tom, kdo je nese s námi. Díky, Pane, že jsi to Ty. Díky, že když se ohlédnu zpátky na svůj život, mohu vyjádřit totéž co žalmista. A to mne posiluje dnes i v budoucnu.

Z knihy Jana Dymáčka Skrytá povzbuzení v Bibli. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.