Kolik potřebujeme bílkovin ve stravě? Nehrozí při vegetariánské stravě jejich nedostatek?
Kdyby ve stravě nebyly bílkoviny, nemohlo by dítě ani o gram zvětšit své tělo, nemohlo by růst. Kdyby ve stravě dospělého nebyly bílkoviny, nemohly by být kryty určité tělesné ztráty, ztráty bílkovin, ke kterým nevyhnutelně dochází. Takový člověk bez stravy obsahující bílkoviny by se nám nutně ztrácel před očima, až by nakonec zemřel.
Naprostá nezbytnost bílkovin je tedy zcela nepochybná, obdobně jako je nezbytný příjem energie stravou. Bez potravy, čili bez energie v ní obsažené, nikdo nemůže existovat. V hladomorně ještě nikdo trvale nepřežil. Z toho však neplyne, že bychom ve stravě měli mít co nejvíce energie anebo že bychom trvale co nejvíce energie uložené ve formě tuku měli mít v našem těle.
Po celá desetiletí u nás platily doporučené dávky spotřeby bílkovin stanovované ministerstvem zdravotnictví. Tyto doporučené dávky byly zcela odlišné od doporučení v zahraničí. Ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím krajských a okresních hygienických stanic celá léta kontrolovalo a zajišťovalo, aby strava a jmenovitě strava v podnicích veřejného stravování splňovala tyto vysoké předepsané dávky bílkovin.
V roce 1990 byly u nás přijaty nové doporučené dávky. Dávky bílkovin byly sníženy a jsou dnes na půl cestě mezi dřívějšími zcela nesprávnými doporučeními a mezi doporučeními uznávanými v USA a v západní Evropě.
Ve světě stanovené doporučené dávky ovšem představují množství, které v podstatě bezpečně zabrání škodlivým důsledkům nedostatku bílkovin. Tyto doporučené dávky však nepředstavují množství, které je optimální. S určitým zjednodušením by bylo možno říci, že doporučené dávky představují množství, které již není třeba zvyšovat (může to být ale množství, které je již větší než množství optimální).
Je proto velmi důležité, aby všichni byli seznámeni s tím, že i kdybychom jedli pouze rostlinné potraviny, třeba obiloviny, nebo kdybychom jedli pouze brambory apod., tak bychom ve stravě měli nejen dostatek bílkovin, ale měli bychom tam bílkovin dokonce o mnoho více, než jsou bezpečně postačující množství stanovená odborníky v celém světě.
Velmi četné a bezvadně dokumentované pokusy se zvířaty prokázaly, že život zvířat lze prodloužit, dáváme-li jim podstatně méně potravy, než jsou doporučené dávky. (Tudy však cesta k prodloužení života lidí nevede. Málokdo by totiž byl ochoten celý život se týrat hladem.) Zdá se pravděpodobné, že prodloužení života při nedostatku potravy (při nedostatku energie - Joulů) je dáno tím, že je omezena přestavba tělesných tkání a při ní vznikající kumulace chyb, která se nám jeví jako stárnutí. Jeví se tedy pravděpodobné, že stejný efekt, jako omezení příjmu energie by mohlo mít omezení příjmu bílkovin. Pouze s tím rozdílem, že lidé by přitom netrpěli hladem, nijak by nestrádali.
A nyní ještě jeden příklad za mnohé. V jednom výzkumu byla podrobně zjišťována dřívější strava 690 osob postižených rakovinou ledvin a kontrolní skupiny 707 osob, které rakovinou postiženy nebyly. Všechny osoby byly zařazeny do čtyř stejně početných skupin podle toho, jak mnoho bílkovin požívaly. Skupina s nejvyšší spotřebou bílkovin byla rakovinou ledvin postihována o 90% častěji než skupina s nejnižší spotřebou bílkovin. Výsledky byly uveřejněny v časopisu Amerického národního ústavu pro výzkum rakoviny (JNCI, vol. 86, r. 1994, str. 1131-9).
Tomáš Husák, matematik a biolog, přední evropský odborník na zdravou výživu