Kopřiva pročisťuje, doplňuje vitamíny a minerály

Mladé kopřivy nebo vrchní lístky i těch starších exemplářů se dají výborně schovat do pokrmu, takže nikdo nemá námitky a jídlo získá více výživných látek. Do špenátu, ale i do nočků.

Kopřiva je prý tak úžasná, že kdyby se nechránila svou pálivostí, zvěř i zájemci z hmyzí říše by ji úplně zlikvidovali.

Nejsem odborník na jeleny, ale dočetla jsem se, že jeleni před říjí spásají velké množství kopřiv, aby se zásobili na vysilující boje o samice.

Když vyšla knížka Koření proti choření, přišel mi do rádia dopis, který se také týkal kopřiv, i když mi jej poslal sběratel písní o růžích – Miloslav Chráska z Hrádku u Rokycan. On je mimo jiné předsedou tamních zahrádkářů. Psal mi, že zvlášť na jaře je dobré připravit si jídlo, které se prý v Bosně a Hercegovině připravuje i několikrát do týdne k překonání jarní únavy. Potřebujeme hrst čerstvých výhonků mladých kopřiv, čtyři vejce a kousek másla. Čerstvé mladé lístečky jarních kopřiv natrháme, dobře opereme, spaříme a odcedíme. Na větší pánvi rozehřejeme máslo a na ně rozložíme spařené listy. Když začnou lehce bublat, vyklepneme na ně vejce, přiklopíme poklicí a dusíme tak dlouho, až ztuhnou bílky. Žloutky mají zůstat měkké. Tato porce je pro dvě osoby. Snad se nepoperou!

Kopřivový «čaj» pročišťuje, zvlášť po jaru, ale skoro se to bojím napsat. Jedna paní, která si někde něco podobného přečetla a chtěla být superzdravá, se začala napájet kopřivovým «čajem» v množství několik litrů denně. Nevím, jak to dokázala – pud sebezáchovy by mi asi velel, ať se už po prvním dnu na kopřivu ani nepodívám, ale možné je všechno. Takže pozor, na kolenou vás prosím, mějte rozum a nic nepřehánějte! A to i když má kopřiva dobrý vliv na krvetvorbu, působí proti zánětu a snižuje hladinu krevního cukru.

A taky pozor – vzhledem k obsahu dusičnanů by se měla sbírat tak do poloviny května, pak už si zeleňme život spíše petrželí.

Z knihy Hanky Synkové Všechno je dobré. Vydalo nakladatelství Triton.