Melasa - černé zlato

Výsledkem opakování tohoto procesu je hustý sirup, který obsahuje v koncentrované podobě veškeré cenné látky z cukrové třtiny (který je ale zbaven většiny cukru.) Přesto je však melasa dostatečně sladká, aby se mohla stát náhražkou jiných, běžně užívaných kuchyňských sladidel (které neobsahují žádné živiny - jako je např. rafinovaný bílý cukr).

Až do začátku tohoto století byla zejména v severní Americe melasa běžným sladidlem. Melasou, ne cukrem, se sladila kaše z ovesných vloček, jí se polévaly lívance, ona se přidávala k mléku podávanému před spaním. Tehdejší Američané ovšem ještě nemohli vědět, jak cenný přínos pro jejich dobrou výživu užívání melasy znamená.

Melasa obsahuje méně kalorií než ostatní sladidla, asi dvě třetiny oproti medu, polovinu oproti cukru. Nejlepší melasa obsahuje asi jenom 18-20% cukru, a to většinu ve formě glukózy a fruktózy, které mají vyšší sladivost než sacharóza obsažená v bílém cukru a u nichž je menší riziko vzniku zubního kazu. Snad ještě důležitějším faktem je, že fruktóza nezvyšuje tak prudce hladinu krevního cukru jako sacharóza, vstřebává se do krve pomaleji a je tak lepším a trvalejším zdrojem energie. Melasa obsahuje asi tři procenta bílkovin (cukr neobsahuje žádné) a malá, ale významná množství vitaminů B1, B2, B6, kyselinu pantotenovou - tedy většinu vitaminů B komplexu.

Největším kladem tohoto sladidla, které je někdy nazývané "černým zázrakem", je však velký obsah minerálů, cenných zejména pro obyvatele tzv. rozvinutých zemích živících se převážně rafinovanou stravou. Melasa je cenným zdrojem železa, obsahuje také měď, vápník, chróm, fosfor, draslík, hořčík, zinek a řadu stopových prvků.

Není žádný div, že melasa se stala trvalou součástí tzv. lidové medicíny. Je ceněna zvláště při anémii, revmatických poruchách, zácpě, nespavosti atd. Lze ji používat i zevně ke koupelím - při ekzémech a lupence.

Melasa je nezbytnou ingrediencí tradičních amerických koláčů a pudinků - a může se stát i součástí mnoha našich receptů.