Mrkev karotka
Zajímavé studie ukazují, že omezená množství karotky, zvláště betakarotenu, který je v karotce obsažený, zřejmě dokáží zastavit rozvoj rakoviny a také rozrušit rakovinotvorný mechanismus. Oranžově žlutá substance možná účinkuje nejlépe proti onemocněním, jenž jsou spojena především s kouřením. Karotka tak může být záchranou i pro bývalé kuřáky. Dr. Shekelle po dobu 19 let analyzoval stravovací zvyklosti a riziko rakoviny plic u asi 2000 mužů. Kuřáci, mezi nimiž byli i ti, kteří kouřili po 30 let a kteří jedli nejméně stravy obsahující betakaroteny, měli, ve srovnání s kuřáky, kteří jedli stravu na betakaroten nejbohatší, 8x vyšší pravděpodobnost vzniku rakoviny plic. Výsledky výzkumu naznačovaly, jako by strava bohatá na betakaroteny dokázala zabrzdit rozvoj rakoviny v pozdních stádiích.
Doktorka Menkesová vyhodnotila, že zvýšená spotřeba betakarotenu v potravě by mohla ročně zabránit 15-20 tisícům úmrtí na rakovinu plic ve Velké Británii. O kolik více bychom museli denně sníst betakarotenu, abychom to ovlivnili? Podle jedné analýzy asi takové množství, které je obsažené v jedné karotce. Ano, v jedné karotce.
Původně se vědci domnívali, že přeměna betakarotenu ve vitamin A je oním mechanismem vytvářejícím protisílu působící ve prospěch našeho zdraví. Pravda je však komplikovanější. Ukázalo se, že betakaroten je, na rozdíl od obyčejného vitaminu A, antioxidantem. Tím se stává svého druhu odvozcem odpadků, které vytvářejí kancerogeny. Jako takový má podle Dr. Krinského, uznávaného odborníka v oblasti antioxidantů, skutečně dalokosáhlé imunologické účinky. Vědci zjistili, že stimuluje produkci lymfocytů T, životně důležitých předstupňů při tvorbě protilátek vyvolaných jak viry, tak chemickými látkami, a to tím, že „posiluje imunitní ochranu“, způsobuje, že tkáně jsou méně náchylné vůči vyvolání rakovinného bujení. Jako antioxidant chrání betakaroten ve stravě se vší pravděpodobností také srdce a cévy, působí protizánětlivě a dokonce zpomaluje stárnutí.
Syrová karotka jednoznačně snižuje hladinu cholesterolu v krvi. V jednom výzkumu bylo zjištěno, že krevní cholesterol klesl v průměru o 11 %, když pokusné osoby snídaly každé ráno 200 g syrové karotky.
Šťáva z mrkve je důležitá při onemocněních rakovinou, tuberkulózou, infekčními onemocněními, dnou, revmatickými chorobami, překyselením organismu, při bolestech hlavy, chorobách sliznic a pokožky. Z 1 kilogramu mrkve či karotky získáme asi 1/4 litru šťávy, tedy jeden hrníček. Toto množství by měly denně dostávat oslabené a neduživé děti, děti malého vzrůstu, chudokrevné děti, všichni rekonvalescenti, nekojené děti závislé na Sunaru či sójovém mléku apod.
Při střevních katarech a průjmech se doporučuje podávat vařené mrkvové pyré. Pektin obsažený v mrkvi (v zelí či bramborách) na sebe váže až 80 % těžkých kovů v těle a vylučuje je z organismu ven. To je důležitý poznatek pro osoby žijící a pracující v průmyslových aglomeracích.
V lidové medicíně se karotka používá proti nervozitě, astmatu, kožním onemocněním, při jaterních chorobách, žloutenkách, střevních zánětech.
Chceme-li být zdraví, učiňme tedy mrkev karotku stálou součástí svého jídelníčku – konzumujme ji v různé úpravě alespoň 4-5x týdně. Rozhodně se nám toto jednoduché opatření vyplatí.
D. Červená, K. Červený