Nežijí proto, aby jedli...

Význam výchovy dětí k správným návykům v jídle lze těžko docenit. Děti by se měly naučit, že jedí proto, aby žily, a že nežijí proto, aby jedly. Výchova by měla začít již u kojence v náručí matky. Dítě by mělo dostávat potravu pouze v pravidelných intervalech, a jak roste, přestávky mezi jídly by se měly prodlužovat. Děti by neměly dostávat sladkosti nebo stravu vhodnou pro starší kterou nedokážou strávit. Pečlivost a pravidelnost v krmení kojenců nejen podpoří jejich zdraví a dá jim dobrou náladu a klid, ale vytvoří základy návyku, který jim bude v dalších letech prospěšný.

Jak děti vyrůstají, je třeba při výchově stále věnovat velkou pozornost jejich touhám a chutím. Často se jim dovoluje, aby jedly, co chtějí a kdy chtějí, bez ohledu na zdraví. Námaha a peníze tak často promrhané v nezdravých lahůdkách vedou mladé lidi k tomu, aby si mysleli, že nejvyšším cílem v životě, který poskytne největší štěstí, je uspokojení chuti. Výsledkem takové výchovy je přejídání a později nemoci, které obyčejně provází užívání škodlivých léků.

Rodiče by měli cvičit chuť svých dětí a neměli by dovolit, aby jedly nezdravé pokrmy. Ve snaze usměrnit stravu bychom sevšak měli vystříhat omylu požadovat na dětech, aby jedly to, co není chutné, nebo aby jedly víc, než je třeba. Děti mají právo na to, aby některým jídlům dávaly přednost. Mají-li rády nějaké jídlo a je-li jejich záliba rozumná, měla by být respektována.

Je třeba pečlivě dbát na pravidelnost v jídle. Mezi jídly se nemá nic jíst, žádné sladkosti, ořechy, ovoce ani jakákoliv jiná potrava. Nepravidelnost v jídle narušuje zdraví zažívacích orgánů, což je ke škodě zdraví a dobré náladě. Když pak děti zasednou za stůl, nepochutnají si na zdravé stravě a mají chuť na něco, co je pro ně škodlivé.

Maminky, které vyhovují přání svých dětí na úkor zdraví a dobré pohody, zasévají semínka špatných návyků, která vyrostou a přinesou své ovoce. Jak roste dítě, roste i jeho neukázněnost a je obětována duševní i tělesná síla.

Maminky, které si tak počínají, sklízejí s hořkostí to, co zasely. Vidí, jak jejich děti rostou a jak rozumově a povahově nestačí na to, aby zastaly ve společnosti nebo doma užitečnou úlohu. Vlivem nezdravé stravy trpí duchovní, duševní i tělesné síly. Svědomí se otupuje a zmenšuje se ochota přijímat dobré rady.

Děti by se tedy měly učit ovládat chuť a jíst zdravě. Objasněme jim, že si odpírají jen to, co by jim ublížilo. Vzdávají se škodlivých věcí, aby získaly něco lepšího. Prostírejme proto stůl tak, aby vypadal přitažlivě a krásně a aby byl plný dobrých věcí, které nám Bůh v hojnosti poskytuje. Ať je doba jídla příjemnou a radostnou chvílí. Když vychutnáváme Boží dary, vzdávejme vděčnou chválu Dárci.

Z knihy E.G. Whiteové "Cesta ke zdraví a životní harmonii".