Osteoporóza
Příznaky onemocnění jsou bolesti v kostech (páteř, stehna), deformace a zvýšený sklon ke zlomeninám. Osteoporóza se vyskytuje téměř u každé čtvrté ženy po přechodu a ve věku od 75 let má 50 % žen nějaké příznaky osteoporózy. Nemocí je postižena více bílá rasa. Mezi černými ženami se osteoporóza vyskytuje velmi zřídka. Rovněž u mužů je výskyt podstatně nižší než u žen.
Rozlišujeme dva typy osteoporózy. Typ I. – postmenopauzální se vyskytuje u žen mezi 51.-65. rokem života a projevuje se snížením hladiny pohlavních hormonů, snížením pevnosti kostí a zlomeninami obratlů. Typ II. – senilní se vyskytuje u žen po 75. roce života. Pro tento typ osteoporózy jsou typické častější zlomeniny krčku stehenní kosti a výraznější zředění struktury kostí. V období mezi 66.-74. rokem života se vyskytuje zvláštní forma osteoporózy – smíšení obou typů. Příčinami jsou:
Změny v hladinách pohlavních hormonů po období přechodu (hlavně snížení hladiny estrogenů).
Špatný vývoj kostí v období růstu způsobený nedostatkem některých základních stavebních látek.
Nadměrné vylučování vápníku z těla.
Nedostatečné uplatnění vitaminu D při vstřebávání a využití vápníku.
Nedostatek aktivního pohybu.
Nevhodná strava a některé škodlivé návyky.
Hormony a osteoporóza
V období přechodu přestává pracovat velmi významná žláza s vnitřní sekrecí – vaječníky. Následkem jsou změny v hladině pohlavních hormonů. Ve vztahu k osteoporóze má význam nízká hladina estrogenu. Při léčbě se proto zkoušelo tento hormon tělu dodávat. Bylo však zjištěno, že dlouhodobé užívání estrogenu, byť v malých dávkách, zvyšuje riziko rakoviny dělohy.
Umělé dodávání hormonů v době, kdy je to pro organismus z fyziologického hlediska nežádoucí, vyvolává vážné problémy. Vycházejme z toho, že člověk byl stvořen dokonale. Zánik funkce pohlavních žláz má tedy svůj význam, který nemůžeme popřít a organismus injekcí oklamat. Zákony, které pro organismus platí, nám to nedovolí. Proto se v poslední době zkouší hormonální léčba – kombinace estrogenu a progesteronu nebo jiných hormonů (kalcitonin ap.).
Dr. Felson z výzkumů, které provedl se svými kolegy, vyvozuje závěr, že hormonální léčba po menopauze by měla trvat alespoň 7 let a že ani tak dlouhé užívání hormonů nezabrání odvápění kostí po 75. roku života, kdy je riziko zlomeniny z osteoporózy největší.138 Poohlédněme se proto po možnostech, jak osteoporóze předcházet.
Vápník a osteoporóza
Klíčem k řešení problému není mléko a mléčné výrobky, jak dosud odborníci tvrdili. Těžištěm problému totiž není nedostatek vápníku ve stravě. Dr. Denis Burkitt říká: „Nemáme žádný důkaz, že osteoporóza má něco společného s příjmem vápníku a je velký omyl myslet si, že osteoporózu příznivě ovlivní právě podávání vápníku.“ Asi dvě třetiny vápníku obsaženého ve stravě jsou vyloučeny stolicí a organismus je nevyužije. Na základě pozorování je rovněž zřejmé, že podávání samotného vápníku při osteoporóze nemá žádný terapeutický účinek.
Kromě toho bylo také zjištěno, že nadbytek vápníku při současném nedostatku hořčíku (Mg), který je v naší stravě častý, vede ke vzniku trombózy. Při zvýšeném příjmu vápníku je potřebné upravit také příjem hořčíku a jiných minerálů potřebných pro správnou tvorbu kostí (Cu, Zn, Mn). Požívání mléka nese s sebou navíc riziko infekcí (salmonely, TBC, leukemické viry atd.), má vysoký obsah chemických látek (pesticidy, herbicidy, antibiotika, DDT) a nasycených živočišných tuků, nevhodných z hlediska rozvoje aterosklerózy. Bílkoviny kravského mléka patří mezi nejsilnější potravinové alergeny, které poškozují hlavně dětský organismus. Mléko a mléčné výrobky mají také prokazatelně nebezpečný vliv na zrak (šedý zákal) a vaječníky (rakovina).
To neznamená, že vápník nepotřebujeme. Listová zelenina (kapusta, brokolice, čínské zelí, růžičková kapusta), mák, mrkev jsou však mnohem bezpečnější zdroje tohoto prvku. Někteří autoři tvrdí, že vápník z rostlinné stravy se hůře vstřebává, protože se váže na některé její složky (fytáty, vláknina).
Dr. Burkitt, který studoval mezi Afričany 20 let rostlinnou stravu, k tomu říká: „To je naprostý nesmysl. Fytát váže vápník, ale tvrzení, že fytáty obilnin poškozují vaši hladinu vápníku, je založeno jen na krátkodobých pokusech s potkany. Při dlouhodobých pokusech u lidí pravdivost tohoto tvrzení nebyla prokázána. Člověk se adaptuje velice rychle. Významné studie ukázaly, že strava s vysokým obsahem vlákniny neovlivňuje negativně látkovou výměnu minerálů.“
Dále dr. Burkitt cituje Aleca Walkera: „Afričané mají mnohem nižší příjem vápníku, třikrát vyšší příjem vlákniny, a odvápnění kostí se vyskytuje ojediněle. V ohrožené skupině lidí (starší šedesáti let) mají černoši jen 1/10 zlomenin krčku stehenní kosti v porovnání s bílými Američany.“
Bílkoviny a osteoporóza
Dalším významným faktorem ohrožení osteoporózou je nadměrný příjem bílkovin v potravě. Část bílkovin z potravy je využita k obnově a funkcím organismu, část je přeměněna na močovinu (ureu) v játrech. Urea jako toxin, který tělo musí vylučovat, je zároveň silné diuretikum – působí močopudně. Moč pak s sebou odplavuje vápník i jiné minerály. Při látkové výměně bílkovin vznikají i další látky, které vyvolávají růst hladiny kyselých látek v krvi a vnitřním prostředí organismu (acidóza). Právě tyto látky neutralizuje vápník, uvolňovaný z kostí.
Tato skutečnost vede k odvápnění kostí a vyplavení vápníku močí. Známý americký praktický lékař John McDougall z Kalifornie, zabývající se výživou, říká: „Bylo zjištěno, že zvýšení příjmu bílkovin o 100 %, než je skutečná potřeba organismu, znamená padesátiprocentní zvýšení ztrát vápníku močí. Léčebně podávaný vápník nemůže upravit ztrátu vápníku při současném vysokém příjmu bílkovin. Studie eskymácké populace ukazuje, že jejich nesmírně vysoký příjem rybích bílkovin je spojen s vysokým výskytem osteoporózy. Eskymáci ve věku nad 40 let mají o 10 až 15 % vyšší úbytky kostní hmoty než americká populace stejné věkové kategorie. Přitom jejich strava obsahuje velké množství rybích kostí – mají tedy vysoký příjem vápníku. To dokazuje, že jejich vysoký příjem vápníku nestačí pokrýt ztráty vzniklé konzumací stravy s nadměrným obsahem bílkovin.“
Těžkosti přináší nejen množství bílkovin, ale také jejich složení. Na složení bílkovin se podílí asi 20 aminokyselin, z nichž 3 obsahují síru. Aminokyseliny obsahující síru, které se podílejí na složení především bílkovin živočišného původu, zvyšují více než ostatní aminokyseliny vylučování vápníku ledvinami. O tom, že maso a uzeniny jsou nevhodným zdrojem bílkovin (vysoká koncentrace sírových aminokyselin a vysoký podíl fosforu), svědčí také fakt, že vegetariáni mají minimálně o 50 % nižší výskyt zlomenin než lidé, kteří jedí maso.
„Dalším významným argumentem, který hovoří v neprospěch masité stravy, je skutečnost, že maso neobsahuje důležitou látku, zvanou bróm.“ (Bróm zabraňuje nadměrnému vylučování vápníku močí. Vyvažuje hladiny pohlavních hormonů ovlivňujících metabolismus kostí.) „Bróm je obsažen ve vyvážené stravě s vysokým podílem ovoce, zeleniny, ořechů a luštěnin,“ říká dr. F. H. Nielsen, odborník na výživu při ministerstvu zemědělství Spojených států. Na závěr chci zdůraznit, že bývalé československé doporučené tabulky – prozatím stále platné (květen 1994 – pozn. autora) – a z nich vyplývající dlouhodobé návyky vůbec neodpovídají současným poznatkům o výživě a hlavně u bílkovin překračují světový standard 1,5 až 2,5krát. Nemůžeme se tedy divit, že u naší populace je výskyt osteoporózy velice častý.
Tuky a osteoporóza
Strava bohatá na tuky zvyšuje ztrátu vápníku z těla. Polynenasycené mastné kyseliny v margarínech způsobují určitý stupeň demineralizace (úbytek minerálních solí) kostí.
Opalování a osteoporóza
Vitamin D, který vzniká v kůži působením UV-paprsků, má nesmírný význam při vstřebávání a využívání vápníku. Přiměřené opalování má proto blahodárný účinek při růstu a tvorbě kostí. Dlouhodobý nedostatek slunečního „ozáření“ (např. v minulosti z důvodu módy) vede k poruše metabolismu vápníku a funkce kostního aparátu. Při poloviční dávce vápníku, než je dávka doporučená, se osteoporóza nerozvíjí, pokud je dostatek vitaminu D.
Pro malé děti je mnohem důležitější pravidelné a správné slunění než velké množství mléka. Je to jednak proto, že více vápníku nezlepšuje jeho využitelnost, ale také pro rizika, která s sebou nese konzumování mléka. Opalování je možné i v zimě. Za slunečných dní stačí 15-30minutové vystavení se slunci. UV-paprsky působí i přes lehké oblečení.
Pohyb a osteoporóza
Výzkumy dokazují, že pravidelné a přiměřené cvičení, tělesný pohyb mají příznivý vliv na stavbu a strukturu kostí a jsou velmi dobrou prevencí proti odvápňování kostí.
Nejlepšími druhy aktivit pro uchování kostní hmoty jsou běh a rychlá chůze (podle G. Donalda, konzultanta amerického kosmonautického střediska NASA). Intenzivní svalové cvičení výrazně zvyšuje stupeň ukládání vápníku v kostech.
U lidí, kteří jsou odkázáni na lůžko, tedy u lidí bez pohybu a tělesné aktivity, dochází ke ztrátám vápníku. Také místní znehybnění (např. při zlomenině) má za následek zřídnutí kostní hmoty a zvýšenou náchylnost ke zlomeninám.
Abych vás příliš nepostrašil představou, že musíte cvičit jako olympijští závodníci, uvádím výsledek sledování japonských tělovýchovných lékařů, že 30 minut rychlé chůze 3krát týdně po dobu 7 měsíců je výborným preventivním prostředkem proti odvápění kostí u žen po menopauze.140
Kouření a osteoporóza
U žen, které kouří, byl prokázán dřívější začátek přechodu. Způsobují to polycyklické aromatické uhlovodíky, nacházející se v cigaretovém kouři, které ničí oocyty (ženské pohlavní buňky ve vaječnících) a vůbec narušují činnost vaječníků.
Léčba
Měli byste spát na tvrdé posteli, což je vhodné hlavně kvůli páteři.
Nepřejídejte se.
Nezvedejte těžké předměty. Doporučuji i lehčí předměty zvedat oběma rukama, aby síla působící na tělo byla symetricky rozložena.
Vyhýbejte se užívání estrogenů. Po přechodném zvýšení tvorby kostí následuje snížená tvorba, která přináší riziko rakoviny dělohy. Optimální kombinace estrogenu a progesteronu (příp. jejich nových derivátů) snižuje riziko vedlejších účinků.
Doporučuji stravu bohatou na syrovou zeleninu a ovoce. (Součástí vašeho jídelníčku by mělo být denně alespoň 1/2 kg zeleniny a 1/2 kg ovoce.) Kostnímu metabolismu také pomáhá dostatek vitaminu C.
Snažte se předejít pádu a úrazu. Prostředí, v němž žijete (koupelna, schody), by mělo být bezpečné.
Doporučuje se co nejlépe zvládnout problémy se zrakem: nošením přiměřených dioptrií (jsou-li potřebné), patřičnou péčí o čistotu skel v brýlích, chirurgickým řešením katarakty (šedého zákalu) ap. Odstranění zrakových potíží zabrání pádu a možné zlomenině.
Buďte tělesně aktivní – denně minimálně 1 hodinu. Běh, posilování, aerobic je vhodný pro mladé, pro starší pak rovněž běh, ale také chůze, plavání, práce na zahradě ap.
Doporučuji slunění (také v zimních měsících). Působením slunečních paprsků vzniká vitamin D, který má význam při vstřebávání a využívání vápníku.
Při prevenci osteoporózy má význam také fluór. Vysoké dávky jsou jedovaté, ale úplně stačí, když budete používat fluorovanou zubní pastu a mořskou sůl místo klasické kuchyňské soli (téměř čistý NaCl). Mořská sůl obsahuje celý komplex minerálních sloučenin (kromě jiných také fluorid sodný).
Vyhýbejte se heparinu, kortikosteroidům, kávě, antacidům obsahujícím hliník, cigaretám a alkoholu. Všechny tyto látky zvyšují ztráty vápníku.
Nedoporučuje se léčení různými přípravky z kostí (tabletky ap.) z důvodu nebezpečí obsahu rtuti, hliníku a arzenu.
Strava s vysokým obsahem fosforu (maso, nealkoholické nápoje, ryby) vede k poruchám využití vápníku v organismu. Proto je potřebné potraviny bohaté na fosfor v jídelníčku omezit.
MUDr. Igor Bukovský (Miniencyklopedie přírodní léčby, Advent-Orion)