Prospěšné baktérie
Střevní mikroflóra, to je označení, kterého se dostalo této živé továrně, mezi jejíž prospěšné funkce patří: dokončení trávení potravy prostřednictvím fermentace, ochrana před mikroby způsobujícími onemocnění, syntetizování ve vodě rozpustných vitamínů a stimulování rozvoje a fungování imunitního systému.
Střevní trakt obsahuje komplexní a pestrou společnost patogenních i přátelských baktérií. Pravidlo číslo jedna je jednoduché: převaha těch „dobrých“ má za následek vytěsnění těch „špatných“. Vedle trávicích funkcí a syntetizace vitamínů hrají prospěšné baktérie důležitou roli v rozvoji imunitního systému, a to tím, že zajišťují prostřednictvím povrchu střeva nepřetržitý dialog s vnitřními orgány. Střevní mikroflóra ovlivňuje také mnohé hormony. Zdravotními důsledky nerovnováhy pohlavních hormonů může být předčasná puberta, fibrocystické onemocnění prsu, premenstruační syndrom, fibroidy v děloze, zvětšení prostaty a rakovina prsu, dělohy a prostaty. Když se naše střevní baktérie zcela vymknou kontrole, může to mít za následek vážné formy kolitidy a rakovinu tlustého střeva.
Mikrobiální továrna
Baktérie se ve střevech nevyskytují náhodně, nacházejí se v různých počtech a druzích v jednotlivých částech střeva. Ústa jsou živnou půdou pro miliony baktérií, ale žaludek (vzhledem ke kyselinám) a tenké střevo obsahují velmi malé množství baktérií. Posledních 150 cm střeva, které známe jako tlusté střevo neboli tračník, pracuje jako mikrobiální továrna. Žije zde v častečně strávené hmotě o hmotnosti asi 1,5 kilogramu více než 500 různých druhů baktérií. Koncentrace baktérií v tlustém střevě dosahuje jednoho trilionu organismů na gram hmoty výkalu. Tato mikroflóra je tak důležitá pro naše dobré zdraví, že když dojde k chirurgickému odstranění tlustého střeva, převezmu tuto vitální roli poslední část tenkého střeva, která je kolonizována podobnou biomasou baktérií.
Stav střevní flóry ovlivňuje teplota, nemoc, antibiotika a užívání dalších léků, ale také složení jídelníčku. Účinky terapie antibiotiky mohou být velmi závažné. Mohou přetrvávat a vést dokonce i k infekci s ohrožením života, a to v důsledku přemnožení jednoho druhu patogenní baktérie (Clostridum difficile).
Počátky prospěšných baktérií
Gastrointestinální trakt normálního plodu je před narozením sterilní. Když novorozenec projde porodními cestami, je „naočkován“ organismy žijícími v matčině pochvě a útrobách. Prospěšné účinky se dostaví okamžitě, tato přirozená ochranná bariéra přátelských baktérií jej chrání před škodlivými mikroby, které mohou později do jeho těla vstupovat prostřednictvím doteků, sání, líbání a hlazení.
Neměla by se podceňovat důležitost této rané invaze přátelských baktérií. Jejich přítomnost nebo absence má stálý vliv na imunitní systém, a tak i na zdravotní stav člověka v průběhu jeho života. Norovozencům, kteří se narodí císařským řezem, se nedostane této zdravé dávky mateřských baktérií. Většina jejich počátečních baktérií bude pocházet z nehygienického prostředí nemocnice. Tuto překážku pomůže překonat včasné zahájení kojení – a podávání dětských probiotik.
Kojení napomáhá růstu přátelských baktérií známých jako Bifidobacterium. Tyto nezbytné organismy chrání dítě před gastrointestinálními infekcemi, jež mohou být natolik vážné, že si vyžádají hospitalizaci a někdy dokonce mohou i přivodit smrt. Mateřské mléko obsahuje cukry (galaktooligosacharidy), které napomáhají množení těchto přátelských baktérií. Čtvrtý den po narození představují bifidobaktérie 48 % všech baktérií u kojených dětí, v protikladu k 15 % u dětí na umělé výživě. Časem tvoří u dětí, které jsou pouze kojeny, bifidobaktérie 95 % všech baktérií. Přikrmování umělou výživou má za následek změny střevní mikroflóry. Po úplném odstavení – ideálně ve dvou letech věku dítěte – se jeho střevní flóra podobá střevní flóře dospělého člověka.
Zdravá strava rovná se zdravá střevní mikrofóra
Mikroflóra v našem střevě se živí částečně strávenými zbytky toho, co jsme snědli – tedy tím, co jíme my. Má-li mikroflóra přežít, potřebuje přinejmenším přibližně 250 kalorií v podobně sacharidů. Každému druhu baktérie se nejlépe daří na určitých specifických živinách. Ve zkratce, přátelské baktérie si nejlépe „pochutnají“ na zbytcích rostlinných potravin, patogeny naopak preferují maso a další junk food potraviny. Náš jídelníček proto určuje, jaké druhy baktérií budou převažovat v našich střevech – zda přátelské nebo patogenní. Konzumací převážně rostlinné stravy (na rozdíl od živočišné stravy s množstvím rafinovaných potravin) můžeme potlačit růst škodlivých baktérií a stimulovat množení těch, které jsou prospěšné. Pokud vaše současná strava vyživuje spíše patogenní baktérie, měli byste se nad tím zamyslet. K největším změnám ve složení střevní mikroflóry dochází během jednoho či dvou týdnů po změně jídelníčku.
Baktériím se zvláště dobře daří na těch částech rostlinných potravin, které my nevyužijeme. Nestravitelné komplexní sacharidy (dietní vláknina) a další nestravitelné cukry (oligosacharidy) poskytují většinu potravy pro střevní baktérie. Tyto jednoduché a komplexní sacharidy obsahují pouze rostliny (s výjimkou mateřského mléka, viz výše). V hojnosti se nacházejí například v cibuli, česneku, pórku, v menší míře pak v obilovinách. Fazole, hrách a čočka obsahují oligosacharidy rafinózu a stachyózu, které vyživují prospěšné střevní baktérie. Vzhledem k tomu, že tyto cukry obsahují pouze rostlinné potraviny, bylo zjištěno, že přísní vegetariáni (vegani) mají mnohem vyšší počty přátelských baktérií než lidé, kteří konzumují maso.
Doplňky probiotik
Probiotika se užívají za účelem dodání určitého druhu baktérie, aby došlo k dosažení rovnováhy ve střevě a tak i zlepšení zdravotního stavu jedince. Prodávají se v podobě potravin a pilulek (doplňků), které obsahují miliony přátelských baktérií a někdy i droždí. Probiotika nemají žádné toxické účinky, některá z nich jsou určena pro dospělé, jiná pro děti.
Prebiotika jsou nestravitelné jednoduché cukry (oligosacharidy), které jsou k dostání v podobě pilulek nebo tekutin. Mají stimulovat růst a aktivitu přátelských baktérií, které jsou již ve střevě přítomné. Prebiotika velmi účinně potlačují zácpu a jejich užívání je slibné i z hlediska prevence žlučníkových kamenů anebo při léčbě zánětlivého onemocnění střev. Mezi příklady prebiotik patří fruktooligosacharidy, galaktooligosacharidy, inulin, laktulóza a laktitol. Dvě prebiotika, která jsou na lékařský předpis, laktulóza a laktitol, účinkovala při léčbě pacientů se selháváním jater (hepatická encefalopatie). Mohou rovněž pomáhat při prevenci rakoviny tlustého střeva.
Vzhledem k tomu, že strava, kterou doporučujeme na těchto stránkách, sestává ze škrobovin (brambory, obiloviny a luštěniny), zeleniny a ovoce, které obsahují širokou škálu nestravitelných cukrů, jež jsou výživou a stimulem pro množení přátelských baktérií, lidé, kteří se živí touto stravou, nepotřebují doplňky prebiotik. Jejich mikroflóra je zdravá a dobře se jí daří na zbytcích zdravých rostlinných potravin.
Z knihy Johna McDougalla Digestive Tune-Up.