Ředkvička

Ředkvičku tvoří téměř 95 % vody. Taktéž je chudá na provitamín A, vitamíny skupiny B a vitamín E. Je v ní hojně zastoupen jen vitamín C a z minerálů draslík. Ani z hlediska energie nemá velkou cenu: poskytuje jen 17 kcal/100 g.

Všechny druhy ředkviček obsahují esence síry, které jim dávají ostrou, pikantní chuť a mají choleretický (zvyšují produkci žluče), cholagogický (ulehčují její odtok ze žlučníku), trávení podporující, antibiotický a mukolytický (zkapalňují hlen) účinek.

Využít se dají takto: Při poruchách jater a žlučníku. Při pomalém trávení, protože mají posilňující účinek a zvyšují chuť k jídlu. Při zánětu vedlejších dutin nosních a průdušek. Čínská a možná i obyčejná ředkvička brzdí buněčné mutace, které vedou ke vzniku rakoviny.

Ředkvičky se nejběžněji konzumují syrové. Červené ředkvičky zvýrazňují chuť salátů a díky své ostrosti vyvolávají chuť k jídlu a usnadňují trávení. V některých zemích se ředkvičky konzervují v octu nebo se nechávají kvasit v nálevech s množstvím různých přísad. Tyto metody však ničí jak obsah vitamínů, tak jejich léčivé vlastnosti.

Dr. George D. Pamplona-Roger, z knihy „Encyklopedie léčivých potravin“. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.