Všechny články
Recepty
Strava
Vztahy
Zdraví
Životospráva
Další...
Nemoci

Stevia rebaudiana Bertoni

Stévie pochází z pralesů jižní Ameriky, kde ji objevili místní Indiáni a jejími lístky si sladili nápoje či jídlo. Používali ji i jako léčivou bylinu (antibakteriální účinek). Vědci zjistili, že v populacích s pravidelnou konzumací stévie se zubní kaz téměř nevyskytuje. Stévie se dnes používá i v jiných částech světa, například v Japonsku již více než 40 % potravinářské produkce využívá ke slazení právě stévii a její extrakty.
Rubrika: Bylinky
|
Typ článku: Články

Tento „sladký zážitek“ je zvláště výhodný nejen pro cukrovkáře, ale i pro všechny, kteří si kontrolují příjem kalorií a svoji hmotnost. A to bez nežádoucích účinků. Stévie je dokonce bezpečná i pro pacienty s fenylketonurií a fruktózovou intolerancí. Dosud nebyla zaznamenána žádná alergická reakce na steviol-glykosidy. Sladivé látky stevie – steviosidy - mají navíc asi 200 - 300krát vyšší sladivost než cukr.

Bezpečnost extraktu stévie byla zhodnocena několika studiemi, které probíhaly asi 25 let. Podle těchto studií steviosidy nejsou karcinogenní ani genotoxické nebo spojené s jakoukoli reprodukční nebo vývojovou toxicitou. Evropský úřad pro bezpečnost potravin stanovil přijatelnou denní dávku na 0 - 4 mg/kg hmotnosti/den. Pro šedesátikilovou ženu je to asi 240 mg a pro muže hmotnosti asi 90 kg asi 360 mg. V EU byly steviosidy (ne rostlina Stévie) povoleny jako sladidlo koncem roku 2011, přímé použití rostliny však pro nedostatek informací o bezpečnosti povolení zatím nedostalo.

Převzato z webových stránek Ambulance klinické výživy.

Počet přečtení: 3275
Datum: 8. 9. 2016