Utrpení z nadbytku

Je zřejmé, že člověk patří mezi býložravce (pojídače rostlin), nikoliv mezi masožravce. Většina našich zubů je plochých - abychom mohli rozmělňovat zrní a zeleninu. Naše zuby nejsou dimenzovány na trhání syrového masa. Naše špičáky (které někteří uvádějí kvůli ospravedlnění konzumace masa) se nedají vůbec srovnávat se zuby pravých masožravců.

Naše ruce jsou utvářeny ke sbírání plodů, ne pro párání masa. Naše sliny obsahují alfa-amylázu - a jediným účelem tohoto enzymu je trávit komplexní uhlohydráty, které se nalézají v rostlinných potravinách. Tento enzym se ve slinách masožravých zvířat nenalézá. Naše střeva jsou přibližně stejně dlouhá jako střeva jiných býložravců, je to z toho důvodu, aby na trávení živin nalézajících se v rostlinách bylo dost času. Masožravci mají krátký střevní trakt určený k rychlému trávení masa a vyloučení zbytků. Masožravci mají rovněž schopnost vylučovat velká množství cholesterolu, která se v jejich stravě nacházejí. Naše játra dokáží zpracovat a vyloučit pouze omezené množství cholesterolu - což znamená, že přebytek se ukládá v našich tkáních. Za zmínku také stojí, že masožravci vodu chlemtají a ochlazují se dýcháním. Člověk, jako ostatní býložravci, vodu srká/pije a své tělo ochlazuje pocením.

Když se pokoušíme žít na špatném druhu paliva, zatěžuje to naše tělo za hranice jeho schopnosti udržet zdraví. Návrat k potravinám, na jejichž konzumaci jsme dimenzováni, poskytne tělu přirozený zdroj k podpoře zdraví a k vyléčení z nemoci.

Strava, kterou doporučuji a která vytváří zdraví, neobsahuje proto vůbec žádné produkty živočišného původu. Doporučování masa nebo mléčných výrobků by znamenalo kompromis na základní rovině - a já se snažím ukázat, jak jsou těžká, rafinovaná jídla s vysokým obsahem cholesterolu, tuku, bílkovin a škodlivých látek a nízkým obsahem uhlohydrátů, vlákniny a draslíku pro naše zdraví škodlivá. Můžeme to přirovnat ke kouření cigaret. Kdyby vám někdo řekl, že cigarety jsou pro vaše zdraví škodlivé, ale že je v pořádku, když jich vykouříte jen pár denně, dostalo by se vám vlastně vzájemně si odporujících informací. Pochybovali byste o jeho upřímnosti a možná byste si plně neuvědomili, jak je důležité tomuto výrobku se vyhnout.

I když vědecké studie jasně ukazují, že konzumace produktů živočišného původu může být pro naše zdraví škodlivá, naše společnost klade na jedení masa, vajec a mléčných výrobků stále značný důraz. Z tohoto důvodu se můžete octnout pod velkým tlakem svého okolí, když se rozhodnete přejít na stravu založenou na škrobech (obilovinách, bramborech). Nesnažte se o kompromis tím, že svou spotřebu škodlivých živočišných produktů pouze snížíte. Vaším cílem by mělo být zcela se zbavit svých dřívějších jídelních návyků, tak, abyste na škodlivá jídla neměli už chuť. Budete-li i nadále jíst potraviny živočišného původu, i když jen v malých množstvích, budete po nich stále dychtit. Když se budete omezovat na "jenom kousek", bude vás to jen frustrovat - a nakonec to dopadne tak, že si dovolíte i větší porce. Tak se dostanete zpátky tam, kde jste byli - k vašim starým jídelním návykům, které způsobily vaše zdravotní problémy, případně vaši nadváhu.

Namísto toho je lepší udělat rozhodný krok, kterým je vytvoření si zcela nových jídelních návyků. Tato změna začíná tím, že si jasně uvědomíte, jaké potraviny napomáhají procesu uzdravování a prospívají vašemu zdraví. Takovou charakteristiku zcela splňují pouze nerafinované potraviny rostlinného původu.

I když se strava, která sestává jenom z obilovin, zeleniny, ovoce a luštěnin (případně semen a ořechů) zdá zpočátku zvláštní, brzy si chuť těchto jídel oblíbíte. Neuplyne dlouhý čas a vzhled a pach živočišných potravin se vám stanou nepříjemnými. Tuto změnu chuťových preferencí zažily před vámi již tisíce lidí. Nenechte se odradit během počáteční obtížné fáze a s vašim rozhodnutím dodržet základní principy nedělejte žádné kompromisy. Odměnou vám bude nejen pevné zdraví, ale i lepší výkonnost ve vašem každodenním životě.

Rozmanité druhy masa, drůbeže a ryb, které jíme, to jsou vlastně svaly (těla) zvířat. Obsahují hodně bílkovin a/nebo tuku a neobsahují v podstatě žádné uhlohydráty, vlákninu nebo vitamín C. Maso má rovněž tendenci obsahovat více sodíku a méně draslíku než rostlinné potraviny - a je také velmi špatným zdrojem vápníku.

Protože maso stojí vysoko v potravinovém řetězci, často obsahuje nepřípustná množství kontaminujících látek ze životního prostředí. Po celém světě se jedovaté chemikálie dostávají do země a posléze objevují v rybnících, jezerech, řekách i mořích. Při pěstování plodin se používají pesticidy a herbicidy, které se akumulují v půdě. Rostoucí rostliny absorbují malá množství těchto chemikálií. Protože jsou tyto látky přitahovány k tukům, kterými jsou snadno vstřebávány, říká se jim v tucích rozpustné. Když zvířata nebo ryby konzumují rostliny, které obsahují byť jen malá množství těchto jedovatých látek, koncentrují se tyto chemikálie v tukových tkáních jejich těl. A když pak člověk požívá maso těchto zvířat, dostává se mu velkých dávek potenciálně škodlivých látek.

Maso zvířat je dále kontaminováno širokým spektrem látek, které se dnes při živočišné výrobě užívají. Mezi tyto látky patří hormony, stimulanty a antibiotika, která se používají k urychlení nárůstu hmotnosti a v boji proti infekčním onemocněním, které se ve stísněných podmínkách běžně šíří. Když tedy konzumujeme maso a drůbež z velkochovů, dostáváme do svého těla zároveň celou kolekci silných léků. Proto se v poslední době stává populární konzumace ekologicky vyrobeného bio-hovězího a bio-drůbežího masa, které by mělo být méně kontaminováno než maso, které se objevuje na pultech supermarketů.

O mnoha škodlivých látkách, které se v mase (a ostatních produktech živočišného původu) objevují, je známo, že způsobují (nebo přinejmenším existuje podezření, že způsobují) rakovinu, porodní defekty a mají i další toxické účinky.
Ryby a ostatní mořští živočichové mohou být ve stravě stejně škodlivé jako ostatní druhy masa. Je o nich známo, že běžně působí alergické reakce. V mnoha částech světa je rybí maso tak kontaminováno, že se nesmí vůbec prodávat. Rybí maso obsahuje nadměrné množství bílkovin, některé ryby obsahují také nadbytek tuku. Obsah cholesterolu v rybím, drůbežím, hovězím, vepřovém i skopovém mase je přibližně stejný, každý z těchto druhů masa také způsobuje přibližně stejný vzestup hladiny krevního cholesterolu.

Protože lidé mají biochemický systém podobný biochemickému systému zvířat, baktérie, parazity a viry, které napadají zvířata, mohou způsobovat i vážná onemocnění u lidí. Tyto škodlivé mikroorganismy se nacházejí v mase zvířat; mezi ně patří zejména baktérie salmonely, trichinella a další paraziti, paraziti toxoplasmózy, virus žloutenky a rakovinné viry. Otrava stafylokokem, která činí 20-40% otrav způsobených konzumací potravin, je způsobována toxiny produkovanými baktérií zlatého stafylokoku během jejich růstu v potravinách (většinou živočišného původu). Čerstvé rostlinné potraviny se od lidského těla ve své biochemické stavbě velmi liší a člověku škodlivé mikroorganismy neobsahují - pokud nejsou ovšem kontaminovány produkty nebo výměšky nemocných zvířat či lidí. Nakažlivost infekčních organismů nalézajících se v potravinách se snižuje důkladným vařením.

Když se maso peče za vysokých teplot, dochází k chemickým změnám, při kterých může dojít ke vzniku karcinogenů. Zvláště škodlivé je péct maso na roštu. Půlkilový steak grilovaný na dřevěném uhlí může obsahovat tolik benzopyrenu jako 600 cigaret! Benzopyren je silný karcinogen, který se od čtyřicátých let používá u laboratorních zvířat k vyvolávání lymfomů (zhoubný nádor lymfatické tkáně), rakoviny žaludku a leukémie. I když se maso tepelně upravuje jiným způsobem a za nižších teplot, dochází přesto ke vzniku mnoha dalších karcinogenů.

Každý rok se udusí jen v USA asi 4000 (jinak zdravých) lidí v důsledku toho, že jim zaskočí sousto v krku. Běžně se zjišťuje, že tím, co ucpalo dýchací cesty postiženého, byl kousek vepřového, hovězího, drůbežího či jiného masa - protože maso se dá jen obtížně rozžvýkat do úplně malých kousků, které se dají snadno polknout. Konzistence rostlinných potravin, zvláště po důkladném rozžvýkání, tento typ nehody téměř vylučuje.

Tím, co jíme, je ovlivněn pach dechu, potu, moči i stolice. Skoro každý zná odér, který je produkován, když konzumujeme cibuli, česnek nebo některé vitaminové kapsle. Lidé, kteří konzumují maso, jsou často nepříjemně cítit v důsledku zahnívání potravy při trávení.

Mnozí lidé se dnes ve snaze o lepší zdraví (a civilizovanější způsob stravování) vzdávají hovězího či vepřového a nahrazují je rybami a drůbeží. Velmi důležitým důsledkem tohoto dietního trendu je účinek, který má na postoj člověka k potravě. Mnoha lidem se totiž daří prakticky bez problémů přizpůsobit se tomuto novému jídelníčku - a učí se tak, že úprava stravovacích zvyklostí je nejen možná, ale i snadná.

Dalším krokem při změně našeho životního stylu bude, když si uvědomíme, že ani kuřata a ryby nemají ve zdravém jídelníčku své místo. A až budou ze stravy odstraněny všechny potraviny živočišného původu, ti z nás, kteří se této změně dokáží rychle přizpůsobit, si budou moci užívat dramatické změny svého zdraví k lepšímu.

Z knihy J. McDougalla "The McDougall Plan".