Vegetariánství v prevenci i léčbě
Takové stravovací návyky zahrnují vegetariánské a veganské typy stravování, přičemž se rozšiřují na rozmanité stravovací vzorce s převahou rostlin. Taková strava je obvykle bohatá na vlákninu, antioxidanty a fytochemikálie, ale ve srovnání s konvenčnějšími stravovacími návyky obsahuje mnohem méně nasycených tuků, přidaného cukru, živočišných bílkovin a sodíku.
Současné Pokyny pro výživu Američanů na období 2015-2020 doporučují vegetariánský stravovací vzorec jako jeden ze tří zdravých stravovacích vzorců, spolu se středomořským a zdravým americkým stravovacím stylem. Ve všech třech je kladen důraz na minimálně zpracované rostlinné potraviny, zatímco pouze vegetariánská strava zcela vylučuje maso.
Při zkoumání faktorů, které ovlivňují celková objektivní měřítka kvality stravy, jsou patrné dva významné vlivy: posun v zastoupení živočišných a rostlinných potravin a posun od vysoce zpracovaných k nezpracovaným, resp. minimálně zpracovaným potravinám. Při zachování ostatních podmínek v moderních zemích, kde je zjevná proteinová nebo kalorická podvýživa vzácným problémem, korelují přesuny k rostlinným potravinám trvale a spolehlivě s vyšší celkovou kvalitou stravy. Při zachování ostatních podmínek v téměř jakémkoli kontextu stravování platí, že přechod od vysoce zpracovaných potravin k méně zpracovaným potravinám působí stejně. Diskuse zde předpokládá výše uvedené vlivy a týká se vysoce kvalitní vegetariánské stravy.
Kardiovaskulární onemocnění
Kardiovaskulární onemocnění jsou celosvětově nejčastější příčinou úmrtí a jsou zodpovědná za 46 % úmrtí na neinfekční nemoci. Prevalence těchto nemocí stále stoupá. Tento nárůst je spojován s faktory životního stylu, zejména s nízkou celkovou kvalitou stravy a nedostatkem pohybu.
Systematický přehled a metaanalýza prospektivních kohortových studií provedená Glennem a kol. ukázala, že vegetariánský způsob stravování je spojen s o 22 % nižší kardiovaskulární mortalitou a o 28 % nižším výskytem kardiovaskulárních onemocnění, což je účinek srovnatelný s kombinací většiny současných farmakoterapií. Z toho vyplývá, že u studované populace vegetariánství nezahrnuje pouze vyhýbání se masu, ale celkové zvýšení kvality stravy.
Výhody spojené s kvalitní vegetariánskou stravou přicházejí bez nežádoucích vedlejších účinků a za mnohem nižší tržní cenu než standardní farmakoterapie zaměřená na srovnatelné snížení rizika. Kromě toho může rostlinná strava přispět ke snížení nákladů společnosti na zdravotní péči, jako jsou hospitalizace a účty za lékaře, a také ke zvýšení počtu zdravých let naplněných produktivitou. Rostlinná strava by tak mohla ušetřit miliardy na nákladech na zdravotní péči.
Je také důležité si uvědomit, že environmentální a klimatické účinky potravin ve velkém měřítku jsou relevantní pro zdravotní výsledky - a to jak přímo, tak nepřímo. I zde existují důležité důsledky vegetariánství. Přechod od stravy s převahou živočišných potravin ke stravě s převahou rostlinných potravin je klíčovým doporučením na pomezí lidského a planetárního zdraví.
Cukrovka a obezita
Allen s kolegy popsal případovou studii 54leté ženy, která po méně než 6 měsících dodržování rostlinné stravy nejenže zvrátila svůj diabetes, ale také systolickou dysfunkci a zvýšila svou ejekční frakci z 21 na 55 %. Rostlinná strava zlepšuje rizikové faktory srdečního selhání, ale má také přímý přínos pro metabolismus a funkci srdce. Vzhledem k závažné prognóze srdečního selhání si i omezené důkazy o prospěšnosti rostlinné stravy zaslouží pečlivou pozornost.
Jakou roli hraje ovoce při regulaci hmotnosti? Guyenet provedl systematický přehled randomizovaných kontrolovaných studií a prokázal, že celé čerstvé ovoce podporuje udržení hmotnosti nebo mírné snížení hmotnosti, a může být proto využíváno jako součást zdravé stravy při prevenci a léčbě nadměrné tělesné hmotnosti a adipozity. Tato zjištění podporují současná doporučení amerického ministerstva zemědělství ke zvýšení spotřeby ovoce, což může mít pozitivní dopad na veřejné zdraví a kontrolu obezity.
Rostlinná strava se ukázala jako prospěšná u řady různých populací. Davis s kolegy provedli randomizovanou kontrolovanou studii, jejímž cílem bylo ověřit účinnost rostlinné stravy a mírného cvičení u osob s diabetem 2. typu v Marshallově republice. Studie stále probíhá a bude zajímavé sledovat, zda se v této části světa podaří diabetes výrazně zlepšit nebo dokonce zvrátit.
Singh s kolegy prokázal, že rostlinná strava je spojena s BMI v doporučeném rozmezí u hispánských/latinskoamerických adventistů sedmého dne. Toto zjištění má zásadní význam, protože v současné době je výskyt diabetu u Hispánců/Latinoameričanů o 60 % vyšší než u bělochů.
Děti a dospívající
A konečně, naše děti a dospívající jsou budoucností našeho národa. Jaká je kvalita jejich stravy? Podpořila by vegetariánská strava jejich zdraví stejně jako u dospělých? Jsou dospívající schopni dodržovat zdravou vegetariánskou stravu?
Segovia-Siapco s kolegy prokázal, že vegetariánští dospívající mají příznivější profil příjmu potravy než nevegetariáni, jedí více zeleniny, ovoce, ořechů, luštěnin a sójových výrobků a mnohem méně nasycených tuků. Takové stravovací návyky se pravděpodobně projevují v dlouhodobém snižování rizik a v prevenci chronických onemocnění.
Alwarith s kolegy shromáždili přehledový článek o možném využití rostlinné stravy při revmatoidní artritidě. Toto chronické autoimunitní onemocnění postihuje asi 1 % světové populace a vede k zánětům, bolestem a nakonec k trvalému poškození kloubů. Článek předkládá povzbudivé důkazy o tom, že rostlinná strava může hrát důležitou roli při léčbě a/nebo remisi revmatoidní artritidy, i když bude možná nutné ze stravy vyloučit některé další spouštěcí potraviny. Zlepšení reakce na rostlinnou stravu lze alespoň částečně vysvětlit změnami střevního mikrobiomu.
Tomova s kolegy popsala přínos vegetariánské a veganské stravy na střevní mikrobiotu. Zdá se, že rostlinná strava podporuje rozmanitější a stabilnější střevní ekosystém a zvyšuje počet bakterií produkujících mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA). SCFA zlepšují imunitní funkce, integritu hematoencefalické bariéry, zvyšují citlivost na inzulín a mají kardioprotektivní účinky.
Zdravotní přínosy rostlinné stravy byly pozorovány v celém spektru, od přísné veganské stravy až po mnohem liberálnější lakto-ovo-vegetariánskou a dokonce i semivegetariánskou stravu.
Pro podporu zdraví lze doporučit celou škálu stravovacích vzorců s převahou rostlinné stravy, aniž by byla připojena opatření specifická pro danou populaci. Podle Akademie pro výživu a dietetiku je vegetariánská a veganská strava vhodná pro všechny fáze života včetně těhotenství, kojeneckého a dětského věku a také pro sportovce. Je třeba zajistit spolehlivé zdroje vitaminu B-12; může jít o potravinové zdroje nebo doplňky stravy.
Ekologické přínosy
Při pěstování potravinářských rostlin se stále hojně používají pesticidy a herbicidy. Většina pesticidů je lipofilní, a proto se hromadí v tucích, zejména u zvířat, která se těmito potravinami dlouhodobě živí. Riziko expozice těmto sloučeninám ve škodlivých koncentracích je tedy větší při konzumaci živočišných než rostlinných potravin. Bioakumulace pesticidů může mít škodlivé účinky na zvířata i na lidi, kteří konzumují maso a mléčné výrobky. Biopotraviny obsahují nižší množství pesticidů a také vyšší množství některých živin, ale nemusí být cenově dostupné nebo dostupné pro každého.
Pokud jde o náklady, čerstvé produkty jsou často drahé v porovnání s jinými dostupnými potravinami. Některé základní potraviny v rostlinné stravě, jako je rýže a další obiloviny na vaření, fazole, zelí a brambory, jsou však mnohem levnější než maso, mléčné výrobky a většina zpracovaných potravin. Voda je samozřejmě buď volně dostupná, nebo levná ve srovnání s nápoji slazenými cukrem. Fazole a čočka jsou vysoce výživnou náhradou bílkovin živočišného původu, jsou podstatně levnější a mají také příznivý dopad na životní prostředí. Existuje tedy mnoho příležitostí, jak si osvojit stravovací režim s převahou rostlin a zlepšit celkovou kvalitu stravy, aniž by tomu bránily překážky v podobě nákladů.
Argumenty pro rozmanité zdravotní přínosy kvalitní vegetariánské stravy jsou tedy rozmanité a pádné. Jsou také aktuální - protože konzumace masa je jedním z hlavních faktorů ohrožujících zdraví planety. Například úbytek deštných pralesů v Amazonii lze přímo přičíst celosvětovému apetitu po mase. Soubor zde shromážděných příspěvků zdůrazňuje přímé zdravotní přínosy správně praktikovaného vegetariánství v době a v kontextu, kdy nepřímé přínosy - prostřednictvím vlivu na vodonosné vrstvy, ekosystémy, požáry, záplavy a sucha - mohou být ještě významnější.
Hana Kahleová a David Katz, Frontiers in Nutrition