Principy vegetariánství

Vegetariánství není ani tak odklonem od produktů živočišné říše jako spíše příklonem k ohromné různorodosti jedlých rostlinných produktů, které země v takové hojnosti produkuje. Člověk se tedy nestává vegetariánem tím, že vyloučí ze svého talíře maso a spokojí se s tím, co zůstane, ale tím, že do svého jídelníčku zařadí takové množství rostlinných produktů, že již pro maso nezbývá žádné místo, že již není potřebné.

Pouze vyrovnaná vegetariánská strava je zdrojem síly, elánu a štěstí. Aby byla naše vegetariánská strava vyrovnaná, musíme dodržovat několik základních principů:

Vyrovnaná vegetariánská strava má za základ celé, nezpracované rostlinné produkty.

Beri-beri dnes již ve své extrémní formě neexistuje, jídelníček většiny lidí nespočívá na jediné potravině, přesto však mnozí lékaři považují početné nervové a duševní problémy, které jsou v naší době tak běžné, za známky avitaminózy B1. Na začátku tohoto století byl totiž v západních zemích denní příjem B1 3,5-5 mg. Dnes se pohybuje mezi 0,6-1,3 mg.

Prvním vegetariánským zákonem je tedy konzumace všech potravin v jejich celistvosti, tak, jak nám je příroda ve své moudrosti poskytla. To vyjímá z vegetariánské stravy veškeré rafinované potraviny (rafinací nerozumíme akt odstranění nečistot z určité potraviny, ale zničení potraviny jejím rozdělením a ochuzením, takže výsledný produkt je podstatně nižší výživné kvality), ať by to byly rafinované obiloviny, cukry, tuky či sůl.

Vyrovnaná vegetariánská strava se praktikuje na základě užívání vždy čerstvých potravin.

Epidemie skorbutu nám nehrozí, přesto se někteří lékaři domnívají, že naše společnost trpí lehkou, ale stálou avitaminózou C, jejímiž příznaky jsou: pocity slabosti, ztráta chuti k jídlu, pocit tíhy v nohou, nízká odolnost proti infekcím, anémie, chronická únava, fyzické a duševní vyčerpání.

Druhým zákonem vyváženého vegetariánství, který je variantou zákona prvního, je každodenní konzumace potravin, které jsou co nejblíže svému přirozenému stavu – tedy potravin čerstvých se zastoupením potravin konzumovaných v syrovém stavu.

Vyrovnaná vegetariánská strava využívá různorodosti ovoce, zeleniny, obilovin, luštěnin, ořechů a semen, které jsou k dispozici v daném klimatickém pásmu.

Vegetariánství neznamená restriktivní, chudou a monotónní stravu. Vegetariánství přijímá hojnost potravin, které příroda nabízí, a věří, že všechny mají ve vzájemném vztahu nějaký význam.

Z historie můžeme uvést strašlivé následky, jaké měla jednostranná strava, která sestávala například u nejchudších vrstev italské populace v roce 1740 pouze z produktů na bázi kukuřice. Pellagra, jak byla nemoc pojmenována, vzniká z nedostatku vitamínu B3 – niacinu. Naštěstí se přišlo rychle na to, že stačí malé přídavky mléka nebo zeleniny do stravy a krize je zažehnána. I z této zkušenosti můžeme čerpat svou lekci: neexistuje potravina, která by sama o sobě poskytovala tělu dlouhodobě všechno, co potřebuje.

Vegetariánství není tedy systémem plným příkazů, zákazů a omezení, systémem, který z jídelníčku vylučuje všechny možné potraviny – podle představ svých zástánců. Vyrovnaná vegetariánská strava se těší z různorodosti, je stravovacím systémem plným překvapení a radostných objevů.

Vegetariánství usiluje o co nejvyšší kvalitu všech produktů. Dává přednost biologicky, ekologicky vypěstovanému ovoci, zelenině, luštěninám, obilovinám, ořechům i semenům, protože věří, že pouze takové produkty, vypěstované bez použití pesticidů, insekticidů, herbicidů a fungicidů, vypěstované na půdách, které mají svoji přirozenou rovnováhu, poskytnou v optimálních množstvích všechny složky, které jsou potřebné k udržení tělesného i duševního zdraví člověka.

Ukázka z knihy „Le bonheur de végétarisme“ od D. Starenkyj.