Všechny články
Recepty
Strava
Vztahy
Zdraví
Životospráva
Další...
Nemoci

Vláknina pro zdraví

Na konci devatenáctého století začaly moderní mlýny odstraňovat z pšeničného zrna otruby a klíček a – namísto do­savadní tradiční celozrnné pšeničné mouky – ve velké míře produko­vat bílou mouku. Vzhledem k tomu, že velký díl vlákniny v pšenici se nachází ve slupce otrub, vytvářely tyto mlýny mouku, které se nedo­stávalo vlákniny. Podobným procesem došlo k přeměně běžné (hnědé) rýže na rýži bílou.
|
Typ článku: Články

Přibližně ve stejné době se začala strava lidí žijících na Západě měnit i v dalších ohledech – společným znakem byl větší důraz na průmyslově zpracované, obvykle tučné potraviny, které neobsahují dostatek vlákniny. Moderní strava, jejímž základem jsou živočišné potraviny a rafinované obiloviny, nám často poskytne méně než 10 gramů vlákniny denně. Strava založená na konzumaci škrobovin může obsahovat 60 i více gramů vlákniny.

Veškeré živočišné produkty, včetně tmavého masa, drůbežího a rybího masa, mléčných výrobků a vajec, neobsahují žádnou vlákninu. Naopak všechny nerafinované rostlinné potraviny v sobě mají velké množství vlákniny.

Vláknina a trávicí trakt

Existuje řada druhů vlákniny. Každý druh zastává v těle několik důležitých funkcí. Hned po polknutí potravy hraje vláknina důležitou roli pro zachování dobrého stavu žaludku. U lidí, kteří se živí stravou chudou na vlákninu, se běžně vyskytují žaludeční vředy i vřed na dvanácterníku. Vláknina hraje důležitou roli i při léčení vředové choroby a při předcházení návratu tohoto onemocnění. Když porovnáme pacienty trpící vředovou chorobou, tak zjistíme, že u těch, kteří jedí stravu s vysokým obsahem vlákniny, je opětovný výskyt onemocnění méně než poloviční oproti těm, kteří se živí stravou s nízkým obsahem vlákniny.

Vláknina určuje objem stolice. Jsou-li potraviny, které neobsahují vlákninu, hlavní složkou stravy, ve střevě se nenachází příliš mnoho materiálu k vytvoření stolice, s výjimkou bakterií, které v tlustém střevě žijí. Výsledkem je několik tvrdých kuliček výkalů, které lze z těla vypudit pouze s pomocí vytváření škodlivého tlaku. Tomuto stavu, který je až přespříliš častý, se říká zácpa. Tlačení při stolici zvyšuje krevní tlak v žilách, což může způsobit jejich vážné poškození, a to zvláště u žil, které se nacházejí na nohou a v konečníku. Toto opakované roztahování žil hraje značnou roli při vzniku křečových žil a hemeroidů. Řitní svaly jsou během let zácpy a nutnosti tlačení při stolici soustavně vytlačovány do řitního otvoru, a tím také přispívají k vytváření hemeroidů.

Tatáž aktivita při vytlačování stolice může zatlačovat žaludek z jeho normálního umístění v břišní krajině směrem do dutiny hrudní. Výsledkem je zvětšení otvoru v bránici, kterému se říká brániční kýla. Bolesti na hrudi, poruchy trávení a říhání jsou běžnými příznaky, se kterými se lze setkat u lidí s tímto postižením.

Pokud pomalu postupující stolice s nízkým obsahem vlákniny zablokuje otvor vedoucí k červovitému výběžku slepého střeva, může to mít za následek zánět tohoto výběžku. Tento stav vede k nejčastěji prováděnému chirurgickému zákroku v řadě západních zemí – k odstranění slepého střeva.

Přibližně po čtyřiceti letech na stravě s nedostatkem vlákniny se již u mnoha lidí projevuje divertikulóza tlustého střeva. Značné tlaky v tlustém střevě, které jsou výsledkem pohybu malé a tuhé stolice, mohou nakonec ve stěně tlustého střeva vyvolat tvorbu vychlípenin, kterým se říká divertikuly. Ačkoli někteří lidé s tímto onemocněním jsou zcela bez příznaků, mnozí trpí vracejícími se bolestmi, a to zvláště ve spodní levé části břicha. Tyto vychlípeniny mohou krvácet a mohou být také zasaženy infekcí, podobně jako červovitý výběžek slepého střeva. Tomuto stavu se říká divertikulitida. Divertikuly lze nalézt asi u 35 procent lidí starších šedesáti let, kteří žijí v bohatých západních zemích. V předprůmyslových společnostech, kde se konzumuje strava bohatá na škroboviny, se s tímto onemocněním téměř nesetkáme.

Strava založená na škrobovinách přináší u většiny lidí rychlou úlevu při zácpě i od příznaků brániční kýly a divertikulózy. Navíc možnost zánětu červovitého výběžku slepého střeva se takto snižuje prakticky k nule.

Syndrom dráždivého tračníku je nejběžnějším gastrointestinálním onemocněním, s nímž se setkávají při své klinické praxi lékaři, kteří se starají o lidi konzumující tučnou stravu. Toto onemocnění se často projevuje bolestmi ve spodní části břicha, které polevují při vyprazdňování, střídavou zácpou a průjmem, výtokem hlenu a vylučováním stolice o malém průměru.

Tradičně se za příčinu považují psychické neurózy vyskytující se zejména u žen středního věku. Skutečnou příčinou tohoto onemocnění jsou ovšem u mnoha lidí zbytky nevhodné potravy zůstávající ve střevě. Žena nebo muž mohou být „zázračně“ a rychle vyléčeni z tohoto „psychického onemocnění“ přechodem na stravu s vysokým obsahem vlákniny, v jejímž středu se nacházejí škroboviny.

Vláknina, rakovina a infarkt

Vláknina ve stravě pomáhá ředit, vázat, deaktivovat a odstraňovat mnoho karcinogenů a jedovatých látek, které se nacházejí v našich potravinových zdrojích. Rychlý postup potravin a stolice trávicím traktem je zajišťován vlákninou. Tak je zabráněno delšímu kontaktu škodlivých látek se střevní stěnou a minimalizuje se jejich vstřebávání a poškození přímým kontaktem. Vzhledem k těmto svým vlastnostem brání strava bohatá na vlákninu vzniku rakoviny tlustého střeva i vzniku nádorů v dalších částech těla.

Vláknina ve stravě také váže cholesterol a žlučové kyseliny a následně snižuje jejich vstřebávání ze střeva i kontakt se střevní stěnou. To částečně vysvětluje, proč bývá strava s vysokým obsahem vlákniny spojována s nižším výskytem srdečního infarktu a cholesterolových žlučníkových kamenů a proč současně poskytuje dodatečný mechanismus i pro snížení rizika vzniku rakoviny tlustého střeva.

Vláknina a kyselina šťavelová (která se nachází v některých druzích zeleniny) rovněž váží minerály, jako je zinek, měď, železo a vápník, a brání jejich vstřebávání. Tato skutečnost měla za následek obavy o možný nedostatek minerálů při stravě s vysokým obsahem vlákniny. Nedávné sledování však nezjistilo žádné známky nedostatku minerálů u lidí, kteří se dlouhodobě živí vegetariánskou stravou s vysokým obsahem vlákniny. Ve vědecké literatuře se případy nedostatku minerálů v důsledku stravy s vysokým obsahem vlákniny, které by svědčily pro opodstatněnost této obavy, vůbec neobjevují.

Vláknina, hypoglykémie a cukrovka

Jak bylo již dříve zmíněno, vláknina ve stravě zpomaluje rychlost vstřebávání sacharidů ze střevního traktu do těla. Z tohoto důvodu je vláknina ve stravě důležitá pro prevenci a kontrolu cukrovky a hypoglykémie. Dokonce i lidé, kteří trpí nepříjemným „dumping syndromem“, zakoušejí při nasazení stravy s vysokým obsahem vlákniny úlevu od příznaků těžké hypoglykémie a průjmu. K tomuto onemocnění dochází v případě, že byl chirurgicky odstraněn žaludek – a to z řady důvodů, od rakoviny až po vředy. Potraviny se již nemohou ukládat „do spižírny“ a pokračují přímo do tenkého střeva, kde jsou jejich rychlým vstřebáváním vyvolány nepříjemné příznaky. Vláknina zpomaluje vstřebávání živin a tak omezuje hypoglykémii i průjem.

Vláknina, tlak a kontrola hmotnosti

Mezi další nemoci, které se běžně vyskytují u lidí žijících v bohatých západních zemích a které jsou připisovány tomu, že jejich strava neobsahuje dostatek vlákniny, patří vytváření krevních sraženin v žilách, v plicích (plicní embolie), ulcerosní kolitida a Crohnova choroba (zánětlivé onemocnění střev). Bylo potvrzeno, že strava s vysokým obsahem vlákniny přináší pacientům s Crohnovou chorobou nepopiratelný prospěch. Lidé, kteří se podrobují operačnímu zákroku, jsou vystaveni zvýšenému riziku vzniku krevní sraženiny v nohou – ta může docestovat do plic a způsobit smrt. Bylo zjištěno, že strava s vysokým obsahem vlákniny toto riziko operačních komplikací snižuje. Pacienti, kteří se podrobují chirurgickému zákroku, často trpí po operaci sníženou aktivitou střev. Návrat k normální funkci střev může být značně uspíšen, pokud je pacientovi před operací podávána strava obsahující hodně vlákniny.

Podle některých poznatků je nízký krevní tlak, kterým se vyznačují lidé konzumující rostlinnou stravu, možno připsat obsahu vlákniny v jejich stravě. Vztah mezi nadbytkem sodíku a tuku ve stravě a vysokým krevním tlakem je však těsnější. Již ze samotné své podstaty obsahují potraviny podporující zdraví málo sodíku a tuku a hodně vlákniny. Tučné potraviny se obvykle vyznačují pravým opakem.

Vláknina pomáhá při kontrole hmotnosti tím, že poskytuje objem. Potraviny s vysokým obsahem vlákniny zaplní žaludek a uspokojí hlad při nižším kalorickém příjmu. Za zmínku stojí skutečnost, že odstraňování vlákniny při rafinování potravin obvykle zvyšuje relativní obsah kalorií ve výsledném výrobku.

Vláknina nedodává žádné kalorie vzhledem k tomu, že není trávena a vstřebávána do těla. To může být příčinou, proč si výrobci potravin a odborníci z oboru výživy po dlouhá léta neuvědomovali, jak důležitou roli tato složka stravy hraje. Zvýšení veřejného povědomí o tom, že vláknina ve stravě je opravdu důležitá pro naše zdraví, změnilo myšlení mnoha strávníků v západních zemích.

Mnozí lidé však reagují nevhodně. Pokračují v konzumaci tučných potravin, které škodí zdraví, a ke své stravě pouze přidávají otruby. Nadbytek rafinované vlákniny, i když pochází z přirozených mlýnských otrub, může při přidávání ke stravě způsobovat nadměrný objem stolice, plynatost a bolesti břicha.

Ve stravě, která napomáhá zdraví, jsou nerafinované rostlinné potraviny přirozeným zdrojem správných množství a druhů vlákniny, které jsou pro nás optimální.

Z knihy Johna McDougalla McDougallův plán. Vydala Maranatha a OS Prameny zdraví.

Počet přečtení: 4776
Datum: 3. 1. 2016