Způsobuje ztráty vápníku pouze diuretický účinek bílkovin anebo působí bílkoviny ještě nějakým jiným způsobem?

Bílkoviny a aminokyseliny jsou slabé kyseliny. Tyto kyseliny účinkují ještě jedním mechanismem, který brání opětnému vstřebání vápníku v ledvinách. Slabě kyselé bílkoviny a aminokyseliny musí být současně při vstupu do krve neutralizovány, aby nezpůsobily tělu poškození. Za tímto účelem se musí rozložit kostní materiál, aby poskytl vápník a fosfáty. Zásaditý fosfát z této sloučeniny neutralizuje aminokyseliny a uvolněné vápníkové ionty mohou být vyloučeny ledvinami a tak z těla ztraceny.

Další nepříznivý účinek na vápníkovou bilanci mají ty aminokyseliny, které obsahují síru. Všech dvacet běžných aminokyselin se skládá z uhlíku, vodíku, kyslíku a dusíku v různých uspořádáních. Tři z těchto dvaceti aminokyselin obsahují rovněž síru a mají velmi silný účinek na ztráty vápníku v ledvinách. Živočišné bílkoviny mají zvláště vysoký obsah aminokyselin obsahujících síru. Methionin je typickou aminokyselinou obsahující síru. V mase je asi dvakrát více této aminokyseliny než v obilovinách a asi pětkrát tolik než v luštěninách (fazolích).

První studie, která ukázala, že velké množství masa ve stravě způsobuje velké ztráty vápníku a negativní vápníkovou bilanci, byla publikována již v roce 1930. A přesto ještě o pětapadesát let později přemítají mnohé naše vědecké autority o tom, co je příčinou osteoporózy!

Dr. John A. McDougall, odborník na prevenci a léčbu civilizačních chorob