Červená řepa

Podle výzkumu, který se uskutečnil na univerzitě v Sheffieldu (Velká Británie), se červená moč nebo stolice po snědení červené řepy objevuje u 10–14 % populace, a to nejčastěji u osob, které trpí nedostatkem železa nebo mají problémy s jeho absorpcí ve střevech. Pokud tedy někdo po konzumaci červené řepy zjistí, že jeho moč nebo stolice má červenou barvu, měl by to chápat jako upozornění, že v jeho těle došlo k nedostatku železa či že se tento prvek ve střevech špatně vstřebává. Toto zjištění by ale nemělo vzbudit v dotyčném člověku obavy, protože červená řepa na problém nejen upozorní, ale pomáhá jej i řešit. Má totiž antianemické účinky a reguluje funkci trávicí soustavy.

Sacharidy (cukry) jako sacharóza a fruktóza jsou nejvýznamnější složkou červené řepy, která tvoří až 10 % její hmotnosti. Díky tomu se červená řepa řadí mezi druhy zeleniny, které mají nejvyšší obsah cukru. Po této stránce ji předčí jen jiná odrůda řepy.

Antianemickou vlastnost červené řepy, která patří k těm nejznámějším, popsal mezi jinými i dr. Schneider. Je zajímavé, že červená řepa obsahuje 0,8 mg/100 g železa a 5 mg/100 g vitaminu C, což je relativně malé množství na to, aby se jím dal vysvětlit tento výrazný antianemický účinek. Tvorbu krvinek v kostní dřeni (hematopoézu) pravděpodobně podporuje nám dosud neznámá složka.

K dosažení výraznějšího antianemického účinku stačí dvakrát denně vypít 50 až 100 ml syrové, čerstvě vylisované šťávy z červené řepy. To se doporučuje zejména tehdy, když organismus nereaguje na léčbu železem, která se indikuje v případě anémie způsobené nedostatečnou krvetvorbou v kostní dřeni (aplastická anémie).

Vysoká hladina minerálních solí, hlavně draslíku, vápníku a hořčíku, je původcem zásaditého účinku červené řepy, který je důležitý především při dně, zvýšené hladině kyseliny močové v krvi a při stravě bohaté na tuky a chudé na zeleninu.

Kořen červené řepy obsahuje významné množství rostlinné vlákniny, která usnadňuje funkci střev a brání vstřebávání cholesterolu ve střevech. Proto se pravidelná konzumace červené řepy doporučuje všem, kdo mají zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi.

Červená řepa vykazuje mírně projímavé účinky, které jsou způsobené obsahem vlákniny. Červená řepa stimuluje tvorbu žaludečních šťáv a upravuje činnost žaludku.

Dr. Schneider se odvolává na různé výzkumy uskutečněné v Maďarsku a Německu, při kterých se rakovinné tumory aplikováním denní dávky 250 g nakrájené červené řepy nebo 300 až 500 ml její šťávy zmenšily, a dokonce i zmizely. Tohoto účinku se podařilo dosáhnout i převařenou a koncentrovanou šťávou, kterou žaludek lépe snáší.

Protože chuť samotné šťávy z řepy není nejpříjemnější, doporučuje se ji smíchat se šťávou z jiné zeleniny nebo osladit medem. Aby se předešlo trávicím problémům, nemělo by se jí najednou vypít více než 50 až 100 ml.

Nastrouhaná a syrovou řepu lze ochutit citronem a olejem. Červená řepa se vaří nejméně hodinu. Pokud se za tepla ponoří do studené vody, dá se snadněji loupat. V tomto stavu je lépe stravitelná.

Dr. George D. Pamplona-Roger, z knihy „Encyklopedie léčivých potravin“. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.