Červená řepa

Listy řepy jsou jedlé, obsahují betakarotén, vápník a železo. Připravují se stejně jako špenát. Z řepy se získává betakyanin pro výrobu potravinářského barviva zvaného červeň řepná. V potravinářství se jím barví např. zmrzlina, krémy, robi maso, karbenátky, instantní polévky.

Červená řepa má vysoký obsah organických kyselin, minerálů a pektinů. Pektin podporuje vylučování cholesterolu, olova i radioaktivních látek. Dále obsahuje lipotropní látky, které jsou účinné proti kornatění cév a při onemocnění jater. Má 1-3% bílkovin s cennými aminokyselinami prospívajícími činnosti mozku. Vitamínů nemá mnoho. Obsahuje však antokyany - červené barvivo prospěšné pro pevnost cév. Má vysoký obsah kyseliny listové, železa a mědi, takže podporuje krvetvorbu.

Řada mikroprvků podporuje tvorbu inzulínu a zlepšuje zrak. Šťáva z červené řepy je základem při léčbě rakoviny a rekonvalescenci, není však vhodná při slabosti ledvin a žlučníku. Obsahuje kyselinu šťavelovou, která se podílí na tvorbě močových kamenů. Řepa obsahuje také hodně sacharózy.

Červená řepa se jí syrová, vařená, nakládaná, do salátů, karbenátků a příloh. Z hlediska výživy je uvařená řepa lepším zdrojem cenných látek než syrová, vařením se totiž usnadňuje vstřebávání minerálů. Vaříme ji ve slupce s fenyklem nebo plátkem citrónu. Můžeme ji vařit i na pařáku, neztrácí tak barvivo. Po uvaření ji nakrájíme a pokapeme citrónem.