Chuť k jídlu, hlad a mléko

Hlad dokáže pěkně bolet, lze jej nicméně utišit spořádáním poměrně malého množství potravy, zvláště když je hodně objemná, např. sklenicí mléka. Chuť k jídlu je vypěstovaná, předpokladem jejího správného rozvoje je však opakovaná stimulace hladem. Občasný hlad je nutný k řádnému rozvoji chuti k jídlu - i k tomu, aby se apetit udržel pod kontrolou.

Nadměrnou chuť k jídlu si lze způsobit v období dospívání či v dospělosti nadměrnou konzumací mléka a mléčných výrobků, opakovaným hladověním anebo nedostatečnou výživou. Jsme přesvědčeni, že nadměrné pití mléka v dětství chuť k jídlu spíše potlačuje, pak však dochází k obratu, kdy se u již dospělých lidí chuť k jídlu naopak zvyšuje, a to takovým způsobem, že se touha po mléku a mléčných výrobcích stává takřka neovladatelnou.

Podle některých teorií z poslední doby dochází k tomu, že člověk má chuť právě na ty potraviny, které jej poškozují a na které se tedy rozvíjejí potravinové alergie. Pravděpodobným faktorem, který stojí v pozadí dnes tak rozšířené citlivosti na mléčnou bílkovinu, je příliš časné podávání mléka a mléčných výrobků v raném dětství. Piti kravského mléka v kojeneckém věku mimoto napomáhá vytváření tukových buněk, čímž se vytvářejí předpoklady pro celoživotní boj s nadváhou.

Chceme-li se výše zmíněným zdravotním a stravovacím problémům vyhnout, zdá se být rozumnou odpovědí raději spotřebu mléka a mléčných výrobků výrazně omezit.

Z knihy manželské dvojice lékařů dr. Agathy Thrashové a dr. Calvina Thrashe "The Animal Connection", která se zabývá přenosem nemocí ze zvířat na člověka.