Důvody pro vegetariánství
Zdravotní důvody. Žijeme v civilizaci, kde lidé konzumují příliš mnoho masa. Mnohé studie prokazují zdravotní prospěšnost bezmasé stravy v řadě aspektů (kardiovaskulární choroby, cholesterol, rakovina, obezita, krevní tlak, cukrovka, osteoporóza, fyzická odolnost). V důsledku intenzivního zemědělství a velkochovů zvířat se zvyšuje i obsah škodlivých látek v mase (např. umělé insekticidy a hnojiva, chemické prostředky stimulující růst zvířat včetně antibiotik, arzen). Poukazuje se i na to, že člověk je z anatomického hlediska bližší býložravcům než masožravcům.
Etické důvody. Kromě úcty k vlastnímu životu a zdraví, které si člověk sám nedaroval, motivuje lidi ke zřeknutí se masa úcta k životu zvířat. V moderním světě se k zabíjení zvířat přidaly nehumánní podmínky průmyslových velkochovů, ve kterých jsou zvířata chována. Často jim schází volný výběh, celý den tráví ve velice omezeném prostoru, připravena o sluneční svit a čerstvý vzduch. Mláďata jsou předčasně odstavována od rodičů. Např. brojleři jsou krmeni tak, aby jateční váhy dosáhly za nepřirozených 41 dní (ještě v 60. letech to trvalo 84 dnů), což poukazuje na drastické způsoby snižování nákladů. Slepicím se běžně uštípávají špičky zobáků, aby se nemohly vzájemně zranit. Před porážkou musí zvířata často vytrpět dlouhé transporty bez dostatku vody a krmiva. Existují již organizace aktivistů bojujících za práva hospodářských zvířat. Mnohá literatura popisuje nelidské podmínky, v nichž žije drtivá většina zvířat, jejichž maso se dostane na pulty obchodů. Moderní velkochovy včetně transportů bývají přirovnávány ke koncentračním táborům.
Především vegani poukazují na obdobné utrpení zvířat chovaných pro mléko a vejce a upozorňují, že laktoovovegetariánství je z etického hlediska nedostatečnou volbou. Dojné krávy, jako ostatní zvířata ve velkochovech, jsou drženy uzavřené v nepřirozených podmínkách. Jsou vystaveny intenzivnímu cyklu březosti a hyperlaktace a přibližně po pěti letech jsou jako „opotřebované" odeslány na jatka. Většina telat, která jsou „vedlejším produktem" mlékárenského průmyslu, je určena k výkrmu na maso. Nosné slepice byly dokonce označeny za „stroj na výrobu vajec". Narození kohouti jsou utraceni, zatímco nosné slepice se mačkají v klecích bez dostatečného prostoru a přežívají v bídných podmínkách, které jim neumožňují vybudovat si hnízdo a vykonávat další pro ně přirozené činnosti, což jim působí stres. Nepotřebné či málo produktivní nosnice jsou utraceny na jídlo.
Literatura poukazuje také na schopnost trpět zjištěnou u ryb. Singer zmiňuje vědecké výzkumy, které prokázaly, že i ryby dokáží pomocí vibračních zvuků projevovat „poplach", „hněv" nebo úzkost a strach, když jsou vyndány z vody. Je kritizován nepřirozený moderní velkochov ryb (prostorová stísněnost, popření stěhovavého pudu atd.), ale i pomalá smrt ulovením při klasickém rybaření (vytažení na háčku, nemožnost dýchat na suchu atd.).
Mezi etické důvody bychom mohli řadit také argumentaci vlivem stravy na povahu člověka. Lubicki tento důvod nazývá sociální příčinou a uvádí: „Zabíjení zvířat vyvíjí v člověku špatné náklonnosti a hrubosti. Není snad vraha, který by před vraždou bližního nezabíjel zvířat. Vegetarismus zjedná převrat v mravech a životě společenském, ve kterém násilí člověka nad člověkem ustoupí pohnutkám ušlechtilejšího druhu." Mohli bychom hovořit o morálních důvodech vzhledem k vlivu na morální stav společnosti.
Ekologické důvody. Moderní intenzivní zemědělství je spojeno s negativním dopadem na životní prostředí. Obecně lze konstatovat, že živočišná produkce ve srovnání s rostlinnou vyžaduje více vody, energie různých forem (elektřina, ropa) a plochy. Uvádí se, že např. „spotřeba vody na 1 kg pšenice je asi 60 litrů," zatímco „na produkci 1 kg masa je ... potřeba 2.000 - 15.000 litrů vody." Stáda dobytka produkují 10 % skleníkových plynů (25 % metanu). Dle odhadů ročně produkují 13 miliard tun odpadů (např. způsobují znečištění půdy, vody a vzduchu čpavkem a dusičnany). Pro vyšší produkci masa je třeba osít větší plochy polí, což vyžaduje více umělých hnojiv a různých pesticidů. Získávání nových pastvin pro dobytek nebo na pěstování sóji (obojí např. pro výrobu hamburgerů) vyžaduje kácení deštných pralesů ve Střední a Jižní Americe, zatímco v Africe se nadměrným spásáním půdy rozšiřuje plocha pouští. Také rybolov má negativní dopady na životní prostředí. V důsledku masového komerčního rybolovu hrozí „nebezpečí rychlého odrybnění oceánu." Mezi ohrožené druhy dnes patří „slanečci v severní Evropě, sardinky v Kalifornii a tresky v Nové Anglii."
Ekonomické důvody. Chov dobytka vyžaduje osetí větší plochy půdy než v případě přímé spotřeby rostlinných výnosů člověkem. Světová zdravotnická organizace (World Health Organisation) a Organizace pro jídlo a zemědělství (Food and Agriculture Organisation) uvádí, že plocha jednoho hektaru uživí jednoho až dva lidi při chovu hovězího nebo skopového dobytka, 19 lidí při pěstování rýže a 22 lidí při pěstování brambor. Literatura uvádí různé množství laktoovovegetariánů a veganů, které půda uživí ve srovnání s lidmi živícími se masitou stravou. Např. plocha 2 ha (louky, zahrady, pole) uživí 1 člověka konzumujícího maso, 14 vegetariánů nebo asi 50 veganů. Takové údaje samozřejmě závisí na druhu plodin a také na míře spotřeby živočišných potravin. „Maso je nejnákladnějším zdrojem jídla, protože dobytek spotřebuje většinu energetické a bílkovinové hodnoty krmiva na trávení a udržování těla. Více jídla můžeme získat, pokud půdu využijeme k pěstování úrody pro přímou lidskou spotřebu." Ekonomické důvody jsou úzce propojené s ekologickými a sociálními důvody.
Sociální důvody. Jak bylo uvedeno dříve, země je schopná vyprodukovat výrazně více rostlinných potravin než živočišných. Předpokládá se, že snížení světové spotřeby masa by pomohlo v boji proti světovému hladu. Leahey uvádí dva argumenty proti účinnosti takové strategie. Za prvé, mnohé plodiny se dnes produkují pro dobytek. Při snížení spotřeby masa se sníží i poptávka ze strany farmářů. Za druhé, současná produkce potravin je více než dostatečná pro světovou populaci, ale problém spočívá v distribuci těchto potravin mezi světovou populaci. Nicméně studie zveřejněná International Food Policy Reasearch Institute předkládá poměrně konzervativní odhad, že padesátiprocentní snížení spotřeby masa ve vyspělých zemích by snížilo počet špatně živených dětí v rozvojovém světě o 3,6 miliónů. Počet lidí zachráněných před strádáním hladem by byl vyšší, přičteme-li dospělé.
Uvádějí se i konkrétní příklady toho, jak lidé v rozvojových zemích doplácejí na vysokou konzumaci masa v Severní Americe a Evropě. Dle jednoho odhadu evropský dobytek vyžaduje pro získání krmiva plochu vegetace sedmkrát rozsáhlejší, než je EU (pravděpodobně ještě před rozšířením v roce 2004). Např. Etiopie vyvážela krmivo do Británie v roce 1984, když vrcholil tehdejší hladomor. „Obdobně Severní Korea v roce 1997, v čase extrémního nedostatku jídla, vyvezla 1000 tun kukuřice do Japonska jako krmivo pro drůbež."
Duchovní důvody. V některých případech je vegetariánství motivováno náboženským přesvědčením, které ho buď nařizuje anebo k němu aspoň vede. (O vztahu náboženství a vegetariánství podrobněji jinde v práci.) Někteří vegetariáni jsou přesvědčeni, že strava ovlivňuje duchovní vnímavost člověka. Jako příklad může být uveden Dr. Bircher-Benner, vynálezce müsli, který píše: „V mozku si duch vytvořil orgán vnímání, umožňující vzařování do dané osoby. Mozek, podobající se sběrné čočce a shromažďující duchovní vzařování, umožňuje vznik vědomí, jehož jasné záření nám zprostředkovává vjem nás samých i našeho okolí. ... Tento nástroj je geniálním orgánem, kterým v nesčíslných vlásečnicích protéká krev, která ho vyživuje a zbavuje všech odpadních látek. Čím je krev čistší, čím je dokonalejší její složení, čím je silnější její proudění, tím větší je schopnost nástroje zachycovat toto vzařování a sloužit jim. Vzhledem k tomu, že má tedy krev, případně vyživování a čistění mozku rozhodující význam pro fungování ducha v dané osobě, je na první pohled jasné, že každý nepořádek v životosprávě a zvláště nepořádek ve výživě, poškozuje duchovní úroveň člověka. ... Záleží mi na tom upozornit vás na skutečnost, že duchovnost civilizovaného lidstva byla oslabena a poškozena všeobecně zavedeným nesprávným stravováním .... Záleží mi na tom upozornit vás na významnou závislost ducha na člověku, na stavu jeho cév, jeho těla, jeho mozku a konec konců na jeho způsobu výživy a života vůbec. Živé tělo je obdivuhodným chrámem, v němž by chtěl duch rozvíjet svou činnost."
Estetické důvody. Jako estetický důvod pro vegetariánství se uvádí zápach zvířecích mrtvol a mrtvých ryb. Na druhé straně je vegetariánská strava pestrá a příjemná pro zrak, čich a chuť. „Vzhled zabitého zvířete, zápach jeho krve v každém normálně cítícím člověku vzbuzuje odpor, protože pojídání masa příčí se lidské přirozenosti." Dále bychom mohli např. uvést kontrast mezi zrakovým a čichovým vjemem vepřína a ovocného sadu. Estetika je ovšem záležitostí subjektivního vnímání.
Psychologické důvody. Někdy se vegetariánství obhajuje i vlivem na duševní stav člověka. „Člověk masa nepojídající jest vytrvalejší v práci a mírnější povahou. Nepoddává se tak snadno hněvu, jakož i nemírnému pohlavnímu vzrušování, které jest příčinou tolikerých přečinů a zločinů." Toto zdůvodnění se prolíná s mravními důsledky stravy.
Z práce Jiřího Kulhavého „Vegetariánské hnutí v České republice a v Církvi adventistů sedmého dne".