Hruška

V hruškách se nachází malé množství vitaminu C, E a B, jakož i důležité minerály: draslík, hořčík a železo. Taktéž jsou hrušky dobrým zdrojem stopových prvků: mědi, manganu a v menší míře i zinku. Obsah vitaminu a minerálů je v hruškách jen o málo větší než v jablkách.

Hrušky jsou též zásobárnou vlákniny, její obsah je téměř stejný jako u jablek, ale na rozdíl od nich hrušky obsahují větší množství nerozpustné vlákniny bohaté na lignin (který dává dřevu a pšeničným otrubám tvrdost). Rozpustná vláknina pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi a nerozpustná má laxativní účinky.

Dále hrušky obsahují organické kyseliny, jejichž množství je nižší než v jablkách, a výrazné množství taninů. Díky těmto dvěma látkám mají hrušky absorpční a protizánětlivé účinky. Navíc hrušky mají diuretické (močopudné), remineralizační a adstringentní (stahující) účinky.

To, že hrušky mají schopnost snižovat krevní tlak, se ví již od středověku. Za tuto vlastnost hrušky vděčí svým diuretickým účinkům a tomu, že neobsahují žádný sodík, který v těle zadržuje vodu, a tak způsobuje hypertenzi.

Kromě toho jsou hrušky velmi bohaté na draslík, minerál, který má opačný účinek než sodík. Výzkumy ukazují, že čím vyšší je příjem draslíku, tím menší je riziko hypertenze. Stále přibývají nové a nové studie, které uvádějí, že hypertenze vzniklá ze zdánlivě neznámých příčin může souviset se skladbou stravy.

Hrušky podporují fungování ledvin, a proto se doporučují při ledvinovém selhání způsobeném zánětem nebo nefrózou. Je to dáno tím, že neobsahují žádný sodík, mají velmi málo proteinů, jsou dobrým zdrojem draslíku a působí diureticky. Konzumace velkého množství hrušek se doporučuje také při kardiálním a ledvinovém edému.

Konzumace hrušek podporuje vylučování kyseliny močové a jiných dusíkatých látek. Díky alkalizujícímu účinku je konzumace hrušek vhodná během detoxikačních diet, při kterých má dojít k neutralizování zbytku kyselin, jež se v těle hromadí vlivem nadměrné konzumace masa a masných výrobků.

Protože hrušky mají mírný diuretický a očistný účinek, jsou vhodným doplňkem odtučňovacích diet.

Zralé a měkké hrušky jsou lehce stravitelné. Je dokázáno, že už po 90 minutách od snědení se hruška dostane do tlustého střeva. Hrušky mají mírný adstringentní (stahující) účinek, působí proti hnilobným procesům ve střevech, proti plynatosti střev při kolitidě (zánětu tlustého střeva) a střevní dyspepsii (poruchám trávení v oblasti střev).

Hrušky je třeba dobře rozžvýkat, zejména ty, které jsou tvrdé a mají zrnitou strukturu. Kvůli možné vnější kontaminaci by se měly oloupat, ale ztratí tím svůj diuretický účinek. Vařené jsou snáze stravitelné, ale vařením se zničí většina jejich vitaminů, zatímco cukry a minerály zůstávají nedotčené.

Dr. George D. Pamplona-Roger, z knihy „Encyklopedie léčivých potravin“. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.