Jablko

Přestože jablko není nejrozšířenějším ovocným druhem, je právem považováno za krále ovoce, protože nachází široké kulinářské a terapeutické uplatnění a dá se kombinovat téměř se všemi druhy jídel.

Ve složení jablka vynikají jen sacharidy, kterých je ve 100 g dužiny 13 %. Tvoří je především fruktóza (ovocný cukr) a v menší míře glukóza a sacharóza. Jablko dále obsahuje velmi málo proteinů a tuků, z vitaminů jen vitamin C a E a z minerálů malé množství draslíku a železa. Tělu dodává celkově 59 kcal na 100 g.

Sacharid pektin se ve střevech nevstřebává, ale tvoří větší část nerozpustné rostlinné vlákniny, které se v jablku nachází (2,7 g/100 g). Díky tomu, že je tato látka obsažena ve slupce jen v malém množství, je možné jablko oloupat, aniž by se nějak výrazně snížil jeho léčebný účinek. Pektin ve střevech zachycuje vodu a různé odpadní látky a podporuje vylučování toxinů se stolicí.

Obsah organických kyselin se pohybuje podle odrůdy od 1 do 1,5 %. Převládá kyselina jablečná, ale přítomná je i kyselina citronová, jantarová, mléčná a salicylová. Stejně jako u citrusových plodů mají tyto organické kyseliny alkalizující (antacidní) účinek v krvi a tkáních. Obnovují také střevní flóru a brání kvašení ve střevech.

Jablko je po kdouli nejbohatším ovocem na taniny, látky, které mají stahující a protizánětlivé účinky.

Flavonoidy jsou skupinou fytochemikálií, které zabraňují oxidaci lipoproteinů s nízkou hustotou (látky, které přenášejí cholesterol v krvi). Tím brání organismus před ukládáním cholesterolu ve stěnách cév a zastavují rozvoj arteriosklerózy (tvrdnutí a zužování arterií). Jablka obsahují též různé flavonoidy, z nichž je nejúčinnější a nejdůležitější kvercetin, na který je jablko spolu s cibulí ze všech potravin nejbohatší.

Účinky boru, tohoto málo známého minerálu na lidské tělo se stále zkoumají. Vědci se domnívají, že bor pravděpodobně ulehčuje absorpci vápníku a hořčíku, čímž se zřejmě podílí na prevenci osteoporózy. Jablka jsou na tuto látku ze všech druhů ovoce nejbohatší.

Výše uvedené látky jsou částečně odpovědné za mnoho léčivých vlastností, jež toto prosté, leč výjimečné ovoce má. Jablko je antidiaroické (působí proti průjmu), laxativní (projímavé), diuretické (močopudné), depurativní (čistí krev), hypolipidemické (snižuje hladinu tuků v krvi), choleretické (zvyšuje tvorbu žluče), zklidňuje nervovou soustavu a má alkalizující a antioxidační účinky. Každodenní konzumace jablek prospívá jak zdravým, tak nemocným.

Pektin v jablkách vstřebává a likviduje toxiny vytvořené bakteriemi zapříčiňujícími gastroenteritidu a kolitidu. Taniny vysušují střevní sliznici a zmírňují její zánět a organické kyseliny ničí mikroby a obnovují normální bakteriální flóru ve střevech. Při průjmu je možné jíst stravu složenou jen z jablek, a to buď pečených, vařených nebo ve formě jablečné přesnídávky.

Jablka přímo ovlivňují peristaltiku střev a upravují jejich funkci, a to jak při průjmu, tak při zácpě. Jedno nebo dvě jablka k snídani nalačno pomohou překonat střevní hypotonii, která je nejčastější příčinou zácpy.

Konzumace jablek pomáhá při léčení chronického kožního ekzému, který je způsobený nevyloučenými odpadními látkami metabolismu.

Výzkumy v Japonsku, kde strava obsahuje velké množství soli, ukázaly, že ti, kdo pravidelně jedí jablka, mají nižší krevní tlak než zbytek populace. Jablka totiž neobsahují téměř žádný sodík a jsou bohatá na draslík.

Jelikož jablečný pektin ve střevech absorbuje žlučové soli, z nichž tělo vyrábí cholesterol, snižuje každodenní konzumace dvou až tří jablek jeho hladinu v krvi.

Díky vysokému obsahu flavonoidů, hlavně kvercetinu, jablka zabraňují ukládání cholesterolu v cévách a jejich následnému zužování. Též snižují přilnavost krevních destiček, čímž pomáhají předcházet tvoření krevních sraženin. Pravidelnou konzumací jablek lze rovněž předcházet zužování koronárních arterií, a tedy i infarktu myokardu.

Výzkum s laboratorními zvířaty na univerzitě v Toulouse (Francie) ukázal, že jablka mají choleretický účinek (zvyšují produkci žluče v játrech), ulehčují funkci jater a snižují pravděpodobnost vytváření žlučových kamenů. Proto se jablka doporučují lidem s vysokým rizikem cholelitiázy (hlavně ženám mezi 40. a 50. rokem věku, které mají více než dvě děti) a těm, kdo se zotavují po operaci.

Diabetici snášejí jablka velmi dobře ze dvou důvodů: Podstatnou část jejich cukrů tvoří fruktóza, k jejímuž metabolismu není třeba inzulin. Pektin zpomaluje uvolňování cukrů do krevního řečiště.

Výzkumy s laboratorními zvířaty prováděné v Japonsku ukázaly, že jablečný pektin může zabránit růstu rakovinného nádoru tlustého střeva. Proto se konzumace jablek doporučuje lidem s vysokým rizikem vzniku rakoviny tlustého střeva, jakož i těm, kteří již podstupují léčbu nebo mají za sebou úspěšnou operaci a chtějí předejít recidivě.

Jablka snižují hladinu cholesterolu v krvi a zabraňují vzniku arteriosklerózy. Jablečná vláknina (pektin) je skvělý absorbent, který čistí střeva. V kombinaci s organickými kyselinami obnovuje i bakteriální flóru.

Jelikož jablka svými choleretickými a čisticími účinky podporují pravidelné vyprazdňování jater, doporučují se při chronické hepatitidě, steatóze (tukové degeneraci jater) způsobené nadměrnou konzumací alkoholu a při cirhóze.

Jablka pohlcují střevní toxiny, čímž ulehčují čištění krve a pokožky. Přinášejí též úlevu při zácpě a podporují čištění jater, jejichž špatná průchodnost může zapříčinit mnoho kožních onemocnění.

Jablka usnadňují vylučování iontů sodíku, které způsobují kontrakci arterií, zvyšování objemu krve a zadržování tekutiny v tkáních. Kromě toho nahrazují ionty sodíku ionty draslíku, což normalizuje krevní tlak a zlepšuje srdeční činnost.

Jablečnou kúrou se alkalizuje krev a usnadňuje se vylučování kyseliny močové.

Jablka pomáhají v prevenci karcinomu tlustého střeva.

Při jablečné kúře se jedí dva kilogramy jablek denně po dobu tří až pěti po sobě jdoucích dní. Jablka se konzumují syrová, nastrouhaná, pečená nebo vařená, ale v žádném případě by se neměla sladit. Tuto kúru je možné provádět i vícekrát za rok.

Před konzumací se doporučuje jablka oloupat, protože slupka může obsahovat pesticidy a je těžko stravitelná. Jejím odstraněním nedochází k výrazné ztrátě živin, sníží se jen nepatrně obsah pektinu a vitaminů.

Jablečná přesnídávka: K její přípravě se nejlépe hodí skleněné struhadlo, ale vhodné je i umělohmotné nebo nerezové. Jablečná přesnídávka se doporučuje zejména dětem, starším lidem a všem, kdo jsou oslabeni po nemoci.

Pečená jablka jsou chutná a lehce stravitelná.

Vařená jablka se doporučuje konzumovat s vodou, v níž se vařila. Jsou lehce stravitelná a vhodná pro děti.

Čerstvě lisovaná jablečná šťáva je hodnotnější než konzervovaná.

Jablka jsou pro naše zdraví důležitým druhem ovoce, protože organismus je dobře snáší a dají se kombinovat s jakoukoliv jinou potravou.

Dr. George D. Pamplona-Roger, z knihy „Encyklopedie léčivých potravin“. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.