Jídlem proti nemocem
Není pravda, že můžeme jíst vajec, kolik chceme, a nebude nám to zvyšovat cholesterol.
Opravdu?
Je to nejvydatnější zdroj látky nazývané cholin. Doteď jsme o tom slyšeli jen v souvislosti s příznivým působením na cholesterol. Existují cholinové a lecitinové tabletky, které mají snižovat cholesterol. Výzkumy doktora Hazena z USA ale před časem ukázaly, že z cholinu a lecitinu u lidí, kteří konzumují hodně masa, tedy živočišných bílkovin, ve střevě vzniká látka trimethylamin (TMA). Ten se vstřebává do krve, kde se promění na trimethylamin oxid (TMAO), což je velmi silná toxická látka a jeden ze startérů aterosklerózy. Navíc způsobuje masivní přesun cholesterolu z krve do buněk. Takže lidé, kteří jedí hodně vajec, nemusejí mit zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi, ale ten zvýšený cholesterol se jim přesune do buněk. V nich to neměříme, protože to je nemožné:
Vejce se ale loni v týdeníku TÉMA dostala mezi 25 nejzdravějších potravin. S tématem nám pomáhala řada renomovaných odborníků, včetně vás…
Ve výčtu jsem je neměl, podle mě tam opravdu nepatří. Víme, že u cukrovkářů už jedno vajíčko denně poškozuje funkci inzulinu. Cukrovkářům, kteří se konzumace této potraviny vzdají, se stav zlepší.
U zdravého člověka se doporučuje jedno až dvě vejce denně. Co myslíte vy?
To je jako kdybyste se mě zeptal, kolikrát je v pořádku, aby vás praštil někdo po hlavě. Jednou? Pětkrát? J Takže říkám: ani jedno. Když se někdo zeptá, zda má snídat vajíčka, zeptám se ho, co snídá normálně. Pokud croissant s nutellou, tak ta vajíčka jsou lepší varianta. Ne smažená a s klobásou, ale uvařená natvrdo. Ale jestli snídáte ovesné vločky a ovoce s ořechy, tak vajíčka určitě ne.
V knize varujete, že TMAO vzniká i konzumací červeného masa.
Ano. Je to podobné jako s těmi vejci. Ale opakuji, že jsou k tomu potřebné bakterie, které se ve střevě přemnožují u člověka, který konzumuje mnoho živočišných bílkovin. Našli vegana, kterému dali velký steak, změřili mu TMAO v krvi a zjistili, že ho nemá vůbec zvýšený. Ale u lidí, kteří maso jedí pravidelně, i ten jeden steak obsah TMAO zvýší. Vegan má totiž ve střevě jinou mikroflóru. Ta nepodporuje tvorbu TMA z cholinu a lecitinu. Tyto látky nejsou jen v mase a vejcích, ale například i v energetických a výživových doplňcích. Tam jsou navíc ještě i taurin a karnitin. A i z těchto látek může TMAO vzniknout. Čím jíte víc červeného nebo uzeného masa, tím je to horší. Totéž tučné mléčné výrobky. A čím jíte víc ořechů, tím je to lepší.
Co dál?
Avokádo, olivový olej. Neříkám víc, ale nahradit jimi ty tuky, které jste konzumovali předtím. Jíst víc celozrnných potravin, luštěnin. Průměrná roční slovenská spotřeba je 1,5 kg luštěnin na osobu. To je strašně málo. Přitom luštěniny jsou naše tradiční potravina a jsou celkem levné. Naši předci přežili dvě války na fazolích, zelí a bramborách. Strava se změnila i z politických důvodů. Když po druhé světové válce potřebovali komunisté získat voliče, neřekli jim: "Dáme vám vzdělání bohatých." Ale: „Budete jíst stravu bohatých. Maso každý den. Bílou mouku, cukr…“ Od té doby máme luštěniny zafixované jako jídlo pro chudé. Maso znamená naopak pocit blahobytu.
Druhá velká kapitola ve vaší knize je rakovina, na kterou umírá třetina mužů. Která strava jí jde na ruku a které potraviny nás před ní chrání?
Nejsilnějším rizikovým faktorem nejen u rakoviny plic je kouření. U lidi, kteří mají nevhodnou stravu, se ta rakovina nastartuje rychleji, nebo má dramatičtější průběh. Jako ochrana i během léčení je důležitý vitamin D. Velmi prospěšné jsou rostlinné tuky, velmi pomáhají omega-3 mastné kyseliny, dál vitaminy a antioxidanty. Při většině onkologických onemocněních bychom říkali skoro totéž.
I u prostaty?
Muži, kteří konzumují často a větší množství mléčných výrobků, mají větší riziko vzniku rakoviny prostaty. Sója, selen a lykopen z rajčat, červeného melounu a grepu naopak to riziko snižují. Doktor Dean Ornish (podle časopisu Time patří mezi 100 nejvlivnějších lékařů v USA, podle jeho jídelníčku se stravovali např. prezident Bill Clinton nebo herec Clint Eastwood, pozn. red.) v roce 2008 realizoval studii, na které ukázal, že pacienti s rakovinou prostaty dokázali za tři měsíce změnou stravy a fyzickou aktivitou, která odbourávala stres, změnit genom toho nádorového tkaniva. Měli téměř veganskou stravu obohacenou o látky, které pomáhají prostatě. I u onkologických pacientů v jakékoli fázi onemocnění je od lékaře nezodpovědné, když pacientovi řekne: „Ale prosím vás, jezte, na co máte chuť. Na tom už tolik nezáleží.“ Záleží! Můžeme jíst lykopen nebo céčko i v tabletách. Ale víme, že konzumací celého ovoce se síla účinných látek násobí. V půlce jablka je velmi málo céčka, asi 4 mg. Ale jeho antioxidační ochrana je ekvivalentem až 1500 mg čistého vitaminu C. V jablku jsou totiž i polyfenoly, kvercetin. A taky vláknina.
Takže jíst jablko celé a neloupané…
Jistě! Až 90 procent účinných látek se nachází ve slupce a zhruba milimetr pod ní. Pomeranč zase ukrývá to nejlepší ze sebe v té bílé slupce – proto ji vyhryzávám. J Je tam třeba až 70 % celkového obsahu céčka. Nachází se tam látky velmi příznivé pro kosti. Upozorňuji na to i ženy v souvislosti s osteoporózou. Jsou země jako třeba Británie, kde je velmi populární džem z pomerančové kůry. Dělají ho samozřejmě z bioplodů. I ta kůra je výborný zdroj fenolů a různých fytochemikálií, které podporují i zdraví srdce, chrání hodný HDL cholesterol v krvi před oxídací a chrání kosti. Například jeden hrneček jahod chrání mozek šest hodin proti volným radikálům.
Ty způsobují rakovinu?
V těle většinou není nic černobílého. Volné radikály mají velmi důležitou funkci. Volným radikálem je i molekula oxidu dusnatého, která je zodpovědná za regulaci průtoku krve v cévách a za regulaci napětí dýchacích cest. Volné radikály používají bílé krvinky na to, aby zabíjely bakterie, viry a nádorové buňky. Tělo si je umí vytvářet. Současně má mechanismy, které pak zneutralizují ty volné radikály, když odvedou svou práci. Problém je, že naším způsobem života včetně stresu, kouření, chemikálií, alkoholu, drog, smogu, spánkového deficitu, špatné stravy jsme tu rovnováhu v organismu narušili. Máme nejen svoje volné radikály, ale žijeme a jíme způsobem, který generuje další volné radikály.
A konkrétně?
Člověk, který sní uzeninu, vlastně vykouří několik cigaret. Půlkilový steak udělaný na otevřeném ohni jsou jako tři krabičky. Tím, jak tuk padá do rozžhaveného uhlí, vznikají heterocyklické aminy, které se vypaří a přilepí se na maso, tím se stane karcinogenní. Ale devastační účinek na tělo má třeba i spánkový deficit. Existuje zajímavá studie, že pětadvacetileté lidi nechali dvě noci po sobě spát jen čtyři hodiny a analýza krevních parametrů ukázala, že jsou na úrovni padesátiletých diabetiků. Samozřejmě přechodně, na několik dní, než to dospali a tělo se vrátilo do původního stavu. Ale spánek je strašně důležitý.
Jaká jsou největší rizika úmrtí u žen?
Zhruba pět až deset let po menopauze, ve věku okolo šedesáti let, začínají i u žen převažovat kardiovaskulární onemocnění nad onkologickými. Ženy by si měly uvědomit, že jsou chráněné vůči ateroskleróze jen do doby, kdy jim fungují vaječníky a mají estrogen. Ve chvíli, kdy žijí rizikovým způsobem života, mají špatnou stravu a přestane fungovat tato ochrana, tak jim dramaticky stoupne riziko kardiovaskulárních onemocnění. I ženy musejí sledovat obvod pasu. U nich je bezpečných 80 cm. Od 88 centimetrů výše je to zlé. Myslím, že nás v horizontu patnácti dvaceti let čeká velká epidemie Alzheimerovy choroby a cukrovky. To spolu souvisí. Někteří vědci říkají, že Alzheimerova choroba je jistá forma cukrovky mozku.
I proti této nemoci doporučujete ořechy.
Také, to je fantastická potravina i na srdce a na mozek. Doporučil bych lidem, aby vyhodili z mrazáků zabijačky a na podzim si nakoupili dvacet kilogramů ořechů na osobu. To jim vydrží na rok. Už to tak dělám léta. V mrazáku vyloupané ořechy neoxidují a zachovají si hlavně ty polynenasycené mastné kyseliny, kterých je tam hodně.
Co říct na adresu lidí, kteří před konzumací ořechů varují, protože můžou obsahovat plísně, které nejsou vidět?
Je to takový náš postmodernistický pohled na svět, že nikomu a ničemu se nedá věřit. Myslím, že je čas začít být skeptický k tomuto skepticismu. Tvrzení, že se nedá jíst zdravě, používají jen alibisti nebo neurotici. Plísní může být postihnuté i maso, mléko i chléb. Když budeme preferovat potraviny, které mají lepší bílkoviny nebo tuky, nebo mají hodně vlákniny, tak jsme chráněni.
Jak poradit mužům, aby jim fungovala erekce a měli zdravé spermie?
Pohyb! Muži, kteří mají obvod pasu větší než 102 centimetrů, mají podstatně vyšší riziko erektivní dysfunkce a sníženou pohyblivost spermií. Proti tomu druhému pomáhá lykopen. Je to druh karotenoidu, který je v rajčatech, červeném melounu či v grepu. Když je tepelně upravený, lépe se vstřebává. To platí hlavě o rajčatech. Dnes víme, že spermie obézních mužů mají dokonce „zapnuté“ některé geny pro obezitu. Jejich dítě od nich dostává gen, který ho vede k větší náklonnosti k obezitě. Takže klíčový je opět obvod pasu a hmotnost, nekouřit. Nepít alkohol. Nebo jen výjimečně.
A jak by si měla chránit reprodukční orgán žena?
Platí totéž. Žena s nadváhou má reprodukční zdraví v horším stavu, má větší riziko vzniku hormonálních poruch. Ženy jsou ale náchylné k poruše plodnosti i kvůli nízké hmotnosti. Při drastické dietě ztratí menstruaci, klidně na dva roky. I když pak začnou jíst normálně, velmi těžko se to zase nastartuje.
Mluvil jste o škodlivosti alkoholu. Přesto i někteří doktoři doporučují hlavně červené víno. Díky resveratrolu, což je přírodní antioxidant, údajně napomáhá k dlouhověkosti. Říká se, že dvě deci pro muže a deci pro ženy denně je v pořádku.
Tvrzení, že sklenička vína denně prospěje zdraví, je nesmysl. Navíc lidi si řeknou, že když je dobrá sklenička, láhev je ještě lepší. Česko i Slovensko dlouhodobě patří do deseti zemí s největší konzumací alkoholu. Máme v průměru 12-14 kilogramů etanolu na osobu za rok. To je šílené! Jediný rozdíl mezi Čechy a Slováky je v tom, že vy máte vyšší podíl piva a my destilátů. V konzumaci vína jsme na tom podobně. Pokud je alkohol tak prospěšný, proč to tedy není vidět na našich statistikách nemocnosti a úmrtnosti?
Rozhovor s Igorem Bukovským připravil Milan Eisenhammer. Přetištěno z časopisu Téma 8/2017.